náhled|Výstava Augustina Mervarta v muzeu v Hradci Králové, 1924 Augustin Mervart (30. prosince 1889, Krásno nad BečvouMatriční záznam o narození a křtu farnosti Valašské Meziříčí – 15. srpna 1968, Přerov) byl moravský malíř-krajinář.
Život Augustin Mervart se narodil v Krásně nad Bečvou (dnes část Valašského Meziříčí). Rodiče Antonín Mervart a Františka, rozená Vlčková, pocházeli z Náchoda, kde byli oddáni.Farní úřad Náchod, matrika oddaných Plhov, sign. 106-59, s.18 Otec Antonín Mervart je v životopisné literatuře o Aug. Mervartovi uváděn jako sklář, v době narození Augustina šedesátiletý. V plhovské matrice oddaných (f. ú. Náchod) byl ale zapsán jako tkadlec-syn krejčího, v matričním zápisu o svatbě syna Augustina (Přerov) byl uveden jako krejčí. Stejně tak jeho věk uváděný v této matrice (narozen 19. 11. 1836) neodpovídá tradovanému roku narození 1829 (viz Literatura). V letech 1903–1908 studoval Augustin Mervart figurální řezbářství na Odborné škole pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí.Historie Střední průmyslové školy stavební Valašské Meziříčí První výstavu uspořádal již v roce 1908 v Krásně nad Bečvou. Opavský týdenník označuje devatenáctiletého umělce v souvislosti s jeho první výstavou za "nadějného samouka" (Opavský týdenník, 29. 7. 1908, s. 3, dostupné online v NK)
První světovou válku prožil Augustin Mervart od roku 1916 na rumunské frontě, kde byl též výtvarně činný.V Lidových novinách z 13. 4. 1918 se inzeruje prodej Mervartových olejů a akvarelů z Rumunska a Bukoviny Ještě před odchodem na frontu se (již jako branec) 25. září 1916 oženil s Františkou Henšlovou (19. 8. 1893 – 11. 5. 1976).Matrika oddaných Přerov 1911-1919, s.255 Z manželství se narodila dcera Věra.Věra Mervartová, provdaná Vavrečková se narodila 29. 9. 1923 v Přerově.
Ve dvacátých letech podnikl studijní cesty na Balkán a do Itálie.Např. periodikum Našinec informuje 21.9.1924, s.6 o studijní cestě Augustina Mervarta do Itálie (dostupné online v NK ČR).
V roce 1919 se Augustin Mervart přestěhoval do rodiště své manželky Františky – do Přerova; zde žil až do své smrti v roce 1968.
Dílo Pro krajinářské dílo Augustina Mervarta jsou typické obrazy valašské přírody a městská témata (především Přerov, ale i jiná města, jako Hradec Králové). Významné jsou i obrazy ze studijních cest po jihu Evropy (Dalmácie, Itálie). Technikou jeho děl jsou především oleje, akvarely a kresba, méně časté jsou litografie.
Tradicionalistický krajinářský styl Augustina Mervarta, nepodléhající dobovým módnostem, byl oblíben po celý jeho život, bez ohledu na měnící se politické pozadí. Např. již v r. 1923 otiskl prestižní časopis Zlatá Praha reprodukci a charakteristiku jeho díla Fojtství na prostřední Bečvě.Zlatá Praha 11.1.1923, s.63 a 80 Jeho obraz Dědice u Vyškova z roku 1948 byl umístěn na pražském Hradě. Díla Augustina Mervarta byla a jsou často vystavována a jsou součástí galerijních sbírek;Muzeum Komenského v Přerově, výtvarné umění Výtvarní umělci severní Moravy a Slezska ve sbírkách GVU Ostrava, s. B68 často se objevují na prodejních aukcích výtvarných děl.
Popularitu Augustina Mervarta zvyšovalo vydávání barevných pohlednic dle jeho originálů. Pohlednice vydávali ve dvacátých letech různí vydavatelé (bratří Pospíšilové – Hradec Králové, Obzor – Přerov, Neubert a synové - Praha, Vilém Jeremiáš – Valašské Meziříčí).Týdeník Sdělení zaměstnanců firmy T. a A. Baťa, 15.12.1928, s.9, inzerát pohlednic Baťových závodů dle Mervartových obrazů, tiskl Neubert a s. (dostupné online v NK ČR)
Podrobně se dílu (včetně ukázek) a výstavám prací Augustina Mervarta věnují monografie a bakalářská práce (dostupná online), uvedené níže v Literatuře.
Posmrtná uznání náhled|vpravo|Hrob v Rožnově pod Radhoštěm Město Přerov nazvalo po Augustinu Mervartovi uliciPřerov, ulice Mervartova Slavnostní zámecká síň města Přerova byla v roce 1968 pojmenována po Augustinu Mervartovi. Od roku 1981 je rozšířena na Pamětní síň Augustina Mervarta a Josefa Bajáka a je vyzdobena díly obou umělců.Muzeum Komenského v Přerově: Slavnostní zámecká síň Augustina Mervarta a Josefa Bajáka V přerovském městském parku je umístěna umělcova busta Augustin Mervart je od roku 1991 pohřben na Valašském Slavíně v Rožnově pod Radhoštěm
Zajímavost Dobový tisk referoval pravidelně a zpravidla s uznáním o výstavách a díle Augustina Mervarta. Mezi těmito články působí kuriózně zpráva Národních listů a Lidových novin z roku 1931 o tom, jak byl umělec málem zraněn medvědem; svědčí však o jeho tehdejší popularitě.Národní listy, 21.1.1931, večerní vydání, s.1 (Akademický malíř Aug. Mervart z Přerova ve vážném nebezpečí)
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura Ladislav Daněk, Jiří Šmeral, Michal Vyhlídal: Augustin Mervart:(1889-1968), monografie u příležitosti výstavy, vydalo Studio Gulliver pro Galerii Veteran Arena, Olomouc, 2012
Externí odkazy
Artopos, projekt lokalizace obrazů, Augustin Mervart
Kategorie:Čeští malíři 20. století Kategorie:Čeští krajináři Kategorie:Narození 30. prosince Kategorie:Narození v roce 1899 Kategorie:Narození v Krásně nad Bečvou Kategorie:Úmrtí 15. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1968 Kategorie:Úmrtí v Přerově Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na Valašském Slavíně Kategorie:Čeští malíři 19. století