náhled|Skupina naturistů na krymské pláži (rok 2008) Naturismus je myšlenkový směr a životní styl, jehož nejvýraznějším znakem je provozování společné nesexuální nahoty při volnočasových aktivitách a sportu, zejména v přírodním prostředí. Tento nejnápadnější znak bývá označován také pojmem nudismus. O přesném významu a vztahu těchto dvou pojmů se vedou dlouhodobé debaty. Ve Spojených státech amerických a Kanadě se oba pojmy používají v zásadě jako synonyma, v Evropě se pojem naturismus spíš klade do souvislosti s určitými životními zásadami, kdežto pojem nudismu zde mívá poněkud hanlivý nádech a je považován na popis pouhého praktikování nahoty bez jakýchkoli dalších doprovodných požadavků (např. na způsob vedení života).What's the difference between nudism and naturism (anglicky) V německém jazykovém prostoru se do značné míry synonymně (jako náhrada pojmů naturismus i nudismus) užívá výraz kultura svobodného těla (německy Freikörperkultur se zkratkou FKK). U konkrétních veřejných aktivit obsahujících (společnou) nahotu je v praxi obtížné rozhodnout, jaké označení jim dát.
Definice náhled|Pobyt u vody je nejběžnější podoba naturismu (Florida, 2014) Mezinárodní naturistická federace přijala v roce 1974 tuto definici naturismu:Naturismus je způsob života charakterizovaný provozováním společné nahoty, jehož cílem je podporovat sebeúctu, respekt vůči ostatním a k životnímu prostředí.The official INF-FNI definition of naturism (anglicky)
Cestovní průvodce světovými naturistickými lokalitami vydaný v roce 1994 Mezinárodní naturistickou federací ve svém úvodu charakterizuje naturismus takto:Naturismus je přirozený a my v Mezinárodní naturistické federaci se zabýváme podporou návratu k přirozenějšímu a zdravějšímu způsobu života, k tomu, co je nejpřirozenější ve vztahu ke zdraví, našemu životnímu prostředí a naší stravě. Praxe společné nahoty je základní charakteristikou naturismu, který maximálně využívá přírodní činitele slunce, vzduchu a vody. Společná nahota obnovuje fyzickou a duševní rovnováhu schopností odpočívat v přírodním prostředí, cvičením a respektováním základních zásad péče o zdraví a stravy. Podporuje mnoho aktivit, které rozvíjejí tvořivost. Úplná nahota je nejvhodnějším oděvem pro návrat k přírodě a je jistě nejviditelnějším aspektem naturismu, i když ne jediným. Působí vyvažujícím způsobem na lidské bytosti, osvobozuje je od stresu způsobeného tabu a zdroji obav dnešní společnosti a ukazuje cestu k jednoduššímu, zdravějšímu a lidštějšímu způsobu života.World naturist guide 1994/1995. Berchem, Antwerp 1994, str. 9 (francouzsky), str. 22 (německy), str. 34 (anglicky).
Českomoravská federace naturistů charakterizuje ve svých stanovách naturismus těmito slovy: Naturismus je způsob života v souladu s přírodou. Jeho projevem je kolektivní nahota spojená se zobecňováním úcty vůči sobě samému, vůči okolí a celé přírodě. Naturismus usiluje o přirozený vztah mezi kolektivní lidskou nahotou a přírodou formou bezprostředního pobytu v ní, využíváním jejich zdrojů jako jsou slunce, voda a vzduch, k odpočinku od civilizace, rekreaci, sportu a regeneraci sil. Naturismus usiluje o hlubokou úctu k přírodě a všem jejím složkám. Jeho filosofie vychází z myšlenek humanismu a starořecké kalokagathie. Dbá o dodržování zásad harmonického způsobu života a vzájemné tolerance.Stanovy spolku
Nahota v naturismu náhled|vlevo|Naturismus ukazuje rozmanitost lidských těl (Novoroční plavání, San Francisco, 2020) Nahota v naturismu je vnímána jako projev lidské přirozenosti a není jí přisuzován sexuální význam (ačkoli naturisté nepřestávají být sexuální bytosti stejně jako ostatní lidé). Vědecké výzkumy i osobní výpovědi se shodují, že v rámci naturismu díky pravidelnému vystavení běžným dennodenním situacím, které jsou jednoznačně nesexuální, nahota ztrácí svůj sexuální význam.Barbara Górnicka: Nakedness, Shame, and Embarrassment. A Long-Term Sociological Perspective. Wiesbaden 2016. V novověké evropské („západní“) civilizaci je nicméně nahota automaticky spojována se sexem, proto je pro ty, kteří nemají zkušenosti s naturismem (nudismem), často těžké si představit, že nahota mimo výhradně soukromé prostory (koupelny, ložnice) nemá souvislost se sexualitou (což má za následek, že pojmy naturismus, nudismus nebo německá zkratka FKK bývají občas zneužívány jako krycí pojmenování pro nabízení sexuálních služeb či pornografii). Nahota na veřejných místech bývá v očích nenaturistů také ztotožňována s exhibicionismem.Should we have the right to go naked in public? (anglicky)
náhled|Malování na tělo je oblíbená kratochvíle naturistů (Malajsie, 2014) Oděv slouží, kromě své funkce ochrany před nepřízní počasí, jako psychická bariéra vůči ostatním a taktéž jako symbol společenského postavení. Svlečení mimo bezpečí soukromých prostor je tak spojeno s pocitem nechráněnosti a s vystavením pohledům jiných. Nahota před cizími lidmi jde v naší kultuře ruku v ruce se studem a pocitem trapnosti. Proto bývají první zkušenosti s nudismem a naturismem lidmi, kteří na ně nejsou zvyklí od dětství, často popisovány jako neobvyklé a nepříjemné.Poprvé bez plavekGlenn Smith, Michael King: Naturism and sexuality: Broadening our approach to sexual wellbeing. In: Health & Place, sv. 15, č. 2, červen 2009, str. 439-446. Lidé, kteří poprvé přicházejí do kontaktu s naturismem či nudismem, popisují obvykle vícestupňový proces sbližování s tímto pro ně nezvyklým prostředím. Na počátku stojí v popředí nepříjemný pocit odhalení a nechráněnosti spojený se strachem ze zírání ze strany ostatních a strachem z možného postižení kvůli porušení společenských norem. K tomu přistupuje silné uvědomění si vlastního těla: subjektivně vnímané tělesné nedostatky se dostávají do středu pozornosti jiných lidí. V naturistickém (nudistickém) prostředí společné nahoty jsou však brzy tyto pocity vystřídány jistotou, že dosud neobvyklá nahota před jinými je zde vnímána jako samozřejmá a přirozená a že nehrozí žádné odsouzení a kritické pohledy. Zejména protože ne všichni lidé kolem taktéž splňují estetické nároky společnosti a své skutečné či domnělé nedostatky neskrývají. Strach z kritiky a nesouhlasu ustupuje pocitu uznání a jistoty, člověk je přijat takový, jaký je, a rovněž zmizí potřeba posuzovat ostatní podle společenských estetických hledisek.Das Nacktsein ist ein großer Gleichmacher (německy)
Vědecké studie ukazují, že lidé pravidelně praktikující naturismus (nudismus) mají kladnější postoj ke svému tělu a menší pochyby o něm.Keon West: Naked and unashamed: Investigations and applications of the effects of naturist activities on body image, self-esteem, and life satisfaction. In: Journal of Happiness Studies, 19(3)/2018, str. 677-697. To je nezávislé na tom, nakolik tito lidé sami odpovídají běžnému ideálu tělesné krásy. Společné praktikování nahoty v rámci naturismu nebo nudismu vede v pozdějším životě k sebevědomějšímu a uvolněnějšímu vztahu k tělu a menšímu podléhání ideálům krásy přinášeným sdělovacími prostředky.5 důvodů proč chodit občas nahýRuth Barcan: Nudity: A cultural anatomy. Oxford 2004.Glenn Smith, Michel King: Naturism and sexuality: Broadening our approach to sexual wellbeing. In: Health & Place, sv. 15, č. 2, červen 2009, str. 439-446.
Se vzrůstajícím přivyknutím veřejné nahotě se dostaví příjemný pocit popisovaný většinou jako „svoboda“, „vymizení hranic“, „sounáležitost s přírodou a lidmi“. Společná nahota se pojí se vzájemnou důvěrou, respektem a nepřítomností přetvářky. Pocity a účinky společné nahoty připomínají některé projevy nábožensky motivované nahoty, jak je známe například od starověkých indických gymnosofistů nebo od sádhuů a digambarů dnešní Indie, v jejichž nahotě se spatřuje vedle askeze také osvobození od světských tlaků. Zde je možné vidět jistou obdobu s duchovními základy naturismu.
Historie náhled|Členové družstva Monte Verità (asi 1904) Zhruba do renesance byla v Evropě tolerance veřejné nahoty větší než v novověku a moderní době, zejména mezi nižšími vrstvami. Od renesance se pozvolna rozšiřoval požadavek na zahalenost, společná nahota však byla i nadále provozována zejména v souvislosti s koupáním, plaváním a v lázních či saunách. Od pozdního 18. století se ve většině Evropy silně prosazovalo tabu veřejné nahoty, ale zároveň se v osvícenství začaly objevovat první hlasy obhajující nahotu zdravotními, případně i kulturními důvody, zdravé a krásné lidské tělo začalo být spojováno s nahotou také díky znovuobjevení klasického řeckého sochařství. Například skotský rytíř a učenec James Burnett, lord Monboddo provozoval a propagoval nahé koupání jako znovuoživení starořecké sportovní nahoty. Slovo naturismus poprvé použil v roce 1778 Belgičan Jean Baptiste Luc Planchon při obhajobě nudismu za účelem zlepšení zdravého životního stylu („hygiène de vie“).
První naturistický spolek v moderním smyslu, Společenstvo nahé pravdy, založil v roce 1891 u Bombaje britský koloniální soudce Charles Edward Gordon Crawford. Spolek však existoval jen krátkou dobu. Rané naturistické spolky a jednotlivci obvykle vystavovali svá těla působení přírody zakryti ještě pod tlakem společenských požadavků určitým minimálním oděvem. Teprve v prvním desetiletí 20. století přišli někteří autoři s tím, že regenerační účinky má jen úplná a společná nahota.Histoire du naturisme: Chapitre XII. Le naturisme, entre régénération et loisirs (francouzsky) Pro další rozvoj naturismu měly zásadní vliv spisy a postoje především německých intelektuálů, pro něž byla nahota většinou jedna ze součástí jimi rozvíjené reformy způsobu života. Za jejich činností (i činností myslitelů v jiných zemích) stála představa, že rozvojem průmyslové společnosti 19. století se lidé stále více odcizovali svému přirozenému přírodnímu prostředí a způsobu života.
Za jednoho z prvních takových myslitelů je možné považovat nizozemského politika a obchodníka Josepha Salomonsona, který se označoval za apoštola přirozeného života a propagoval bezmasou stravu bez soli. Počátkem 20. století byl krátce členem nahotu provozujícího anarchisticko-vegetariánského přírodního léčebného družstva Monte Verità u Ascony ve švýcarském kantonu Ticino, jehož jméno („Hora Pravda“) mělo vyjadřovat snahu o život v pravdě bez konvenčních předsudků společnosti. Nahotu vnímal jako přirozený doplněk jednoduchého, přirozeného žití.
náhled|vlevo|Obálka knihy Nahota Richarda Ungewittera, 1907 Německý filozof, umělec a publicista Heinrich Pudor vydal v roce 1906 třísvazkové dílo Nahá kultura pojednávající o výhodách nahoty při výchově a obhajoval provozování sportu bez oblečení. Pod Pudorovým vlivem publikoval řadu prací o významu nahoty (např. v roce 1906 Nahota z hlediska dějinného vývoje, zdraví, morálky a umění) úředník a obchodník Richard Ungewitter a stal se jedním z prvních organizátorů naturismu v Německu, když kolem roku 1906 založil ve Stuttgartu Společnost pro hygienickou, etickou a estetickou kulturu, druhý naturistický spolek v Německu (první vznikl roku 1898 v Essenu). O pár roků později pak založil další společnost, Lóži stoupajícího života, která se stala první celoněmeckou naturistickou organizací. Organizace vydávala časopis Důvěrné zprávy, který propagoval nahé koupání, společnou nahotu a také nahé pěší pochody přírodou. Velký ohlas měla jeho, v roce 1905 vydaná kniha Nahota, která popisovala jeho představu ideální společnosti, v níž by každý byl nahý, jedl jen zeleninu a zcela se vyhýbal alkoholu a tabáku. Po první světové válce Ungewitter propagoval povinné zavedení nahoty (nahé cvičení třikrát denně) jako prostředek obnovy Německa po válečné porážce. Ungewitterovy představy o významu nahoty pro duševní odolnost, pevné zdraví a zlepšení morálních postojů posléze rozvíjela řada dalších autorů.
náhled|Richard Ungewitter ve své pracovně, 1905