Mweru (anglicky Lake Mweru, francouzsky Lac Moero) je jezero v Africe na hranicích Demokratické republiky Kongo a Zambie. Leží v tektonické propadlině Mweru–Luapula v horním povodí Konga. Rozloha jezera dosahuje přibližně 5 120 km², průměrná hloubka činí asi 7,5 m, maximální hloubka 27 m a celkový objem vody zhruba 38,2 km³. Hladina leží v nadmořské výšce okolo 917 m.
Jezero je součástí systému Mweru–Luapula a představuje důležitý přírodní zdroj pro statisíce obyvatel obou břehů, kteří jsou závislí na místním rybolovu, dopravě a zásobování vodou.
Poloha a charakteristika Mweru leží na hranici mezi severovýchodní Zambií a jihovýchodní částí Demokratické republiky Kongo, v tektonické propadlině Mweru–Luapula, která je součástí horního povodí Konga. Zambijský břeh tvoří severní část provincie Luapula, zatímco západní a severozápadní břeh spadá do provincie Katanga.
Jezero vyplňuje mělkou jezerní pánev; moderní batymetrické mapování odhalilo dvě hlavní prohlubně a rozsáhlé plochy s hloubkou menší než 10 m. Maximální hloubka dosahuje přibližně 27 m a průměrná hloubka je kolem 7,5 m. V důsledku dlouhodobého přísunu sedimentů z Luapuly a eroze odtokového koryta Luvuy se povrch jezera postupně zmenšuje; tyto procesy jsou navíc zesilovány odlesňováním povodí a rostoucím odběrem vody.
V rámci členění sladkovodních ekosystémů podle projektu Freshwater Ecoregions of the World spadá Mweru spolu s řekou Luapula a jezerem Bangweulu do ekoregionu Bangweulu–Mweru horního Konga. Ten je charakterizován rozsáhlými mělkými jezery, záplavovými plochami a bažinami, které vytvářejí pestrou mozaiku mokřadních stanovišť.
Ostrovy V ploše jezera leží několik ostrovů, z nichž největší jsou Kilwa a Isokwe. Menší ostrůvky a písčiny se vyskytují zejména při západním a severním pobřeží. Ostrov Kilwa leží blíže konžské straně a slouží jako významné rybářské zázemí, zatímco Isokwe se nachází u zambijského břehu.
Vodní režim Mweru je typické mělké riftové jezero. Na jihu je napájeno především řekou Luapula, která přivádí vodu ze systému jezer a bažin Bangweulu, a východnějším přítokem Kalungwishi. Odtékající Luvua odvádí vodu na sever do Lualaby, horního toku Konga, a spojuje tak Mweru s hlavním konžským říčním systémem.
Moderní batymetrická měření ukazují, že jezero má dvě hlavní pánve s maximální hloubkou okolo 27 m a průměrnou hloubkou 7,5 m. Dlouhodobé kolísání hladiny má roční amplitudu asi 1,5–2 m, přičemž nejvyšší stavy nastávají na konci období dešťů (duben–květen) a nejnižší na přelomu roku.
Podnebí oblasti je tropické se střídáním období dešťů a sucha. Většina ročních srážek spadne od listopadu do dubna a odtok z jezera reaguje na změny srážek se zpožděním několika měsíců.
Ekologie a ochrana Jezero a navazující systém Mweru–Luapula patří mezi biologicky významné mokřadní komplexy povodí Konga. Ichthyofauna ekoregionu Bangweulu–Mweru zahrnuje podle nedávné syntézy nejméně 135 druhů sladkovodních ryb, z nichž asi 35 je endemických; mnoho druhů patří mezi cichlidy a kaprovité. Rozsáhlé mělké zátoky, laguny a ústí přítoků slouží jako významná třecí a růstová stanoviště pro ryby i bezobratlé.
Fauna měkkýšů v oblasti jezera vykazuje vysoký stupeň endemismu. Podle hodnocení IUCN je Mweru jediným známým místem výskytu několika ohrožených druhů sladkovodních plžů a mlžů; endemické a ohrožené druhy jsou zde zastoupeny rody Bellamya, Melanoides, Cleopatra, Mweruella a Prisodontopsis. Zhoršující se kvalita vody, zanášení sedimenty, odlesňování a rostoucí tlak na vodní zdroje představují hlavní hrozby jak pro tyto měkkýše, tak pro rybí společenstva; v případě pokračujícího poklesu hladiny a zvýšené sedimentace se uvažuje i o riziku náhlé deoxygenační epizody ve větší části jezera.
Pro ryby z Mweru–Luapula byly popsány četné druhy monogenních parazitů, kteří vykazují vysoký stupeň druhové bohatosti i hostitelské specializace; tyto studie zároveň poskytují nové informace o rozšíření jednotlivých druhů ryb a jemné struktuře lokálních populací.
Využití Jezero Mweru a přilehlá řeka Luapula patří mezi nejdůležitější vnitrozemské rybářské oblasti v jižní Africe. Podle studií FAO poskytuje systém Mweru–Luapula potravu, zaměstnání a příjmy pro stovky tisíc lidí na zambijské i konžské straně. Produkce ryb byla dlouhodobě vysoká a i přes výrazný růst počtu rybářů zůstávaly úlovky relativně stabilní, což je přičítáno rozsáhlým mělkým plochám a záplavovým biotopům v povodí.
Hlavní jsou lovy druhů tilapií (zejména rodu Oreochromis), cichlid, sumců a drobných pelagických druhů, které se loví pomocí sítí a osvětlených člunů. V posledních desetiletích se však stále častěji objevují problémy s nadužíváním zdrojů a nedodržováním regulací (např. zákazů lovu v období hájení). Studie zaměřené na spolusprávu rybolovu konstatují, že slabé financování dozoru a převažující formální („konzultativní“) zapojení komunit vedou k nízkému dodržování pravidel a přetrvávání nelegálních lovných technik.
Doprava Na jezeře je rozvinutá místní vodní doprava, která zajišťuje spojení rybářských vesnic a menších přístavů na obou březích. Nejvýznamnějšími přístavy jsou Kilwa a Pweto v Demokratické republice Kongo a Nchelenge na zambijské straně.
Osídlení pobřeží Pobřeží jezera je hustěji osídleno zejména na zambijské straně, kde se nachází město Nchelenge a řada velkých rybářských táborů. Na konžském břehu leží města Kilwa a Pweto, která slouží jako regionální střediska obchodu s rybami a dalšími produkty.
Historie Za prvního Evropana, který o jezeře přinesl zprávu, je považován skotský cestovatel David Livingstone, jenž oblast navštívil v roce 1867. Podrobnější průzkum pobřeží a hydrografie probíhal na přelomu 19. a 20. století, kdy byla oblast postupně začleněna do koloniálních struktur Britské a Belgické Afriky.
Reference
Literatura
Externí odkazy
Lake Mweru na OpenStreetMap
Kategorie:Mezinárodní jezera v Africe Kategorie:Jezera v Konžské demokratické republice Kategorie:Jezera v Zambii Kategorie:Luapula (provincie) Kategorie:Povodí Konga