Kostel svatých Tří králů v Libouchci je původně gotická, pozdně renesančně a barokně přestavěná sakrální stavba stojící na mírném návrší nad hlavní komunikací procházející Libouchcem, uprostřed rozsáhlého hřbitova. Vytváří přirozenou urbanistickou dominantu obce. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Historie Počátky liboucheckého kostela spadají do doby vrcholného středověku, pravděpodobně do doby, kdy obec Libouchec ležící v údolí potoka Lubuchec přešla z majetku johanitů od roku 1305 do držby Vartenberků. Německý název obce Königswald byl odvozen z latinského doloženého názvu Regis silva (Královský les).

Nejstarší písemná zmínka o již existujícím kostele pochází z roku 1357, kdy držitel místního panství Beneš z Vartenberka ustavil nového liboucheckého faráře klerika Petra po smrti jeho předchůdce. Nepochybně neobvyklé v severních Čechách je patrocinium zasvěcené svatým Třem králům (v širším regionu je doloženo například až z roku 1421 v Drážďanech či z pozdější doby na zámku v Mnichově Hradišti). Podle provedení dochovaných kružeb oken presbytáře lze vznik původní gotické sakrální stavby datovat do rozmezí přelomu 13. a 14. století až první poloviny 14. století.

Za pánů z Bünau Od roku 1534 se obec i s kostelem po krátké držbě Sallhausenů stala majetkem saského rodu pánů z Bynova (Bünau). V roce 1569 byl původně gotický kostel renesančně přestavěn. Vzhledem k luteránské víře nových majitelů se kostel stal protestantským; již v roce 1552 zde působil pastor Johannes Quark. Z období renesance se v presbytáři dochoval sedlový portálek vstupu do sakristie s pobíjenými dveřmi s diagonálními pásky a historickým zámkem a dále kamenný sanktuář završený oslím obloukem. Z přelomu 16. a 17. století pochází také bohatě zdobená renesanční křtitelnice s pozůstatky původní polychromie, která byla do kostela později přenesena ze zaniklého kostela v Schönsteinu (dnešní Tisá).

Barokní období a doba thunovská V důsledku pobělohorských událostí odešli v roce 1626 luterští kazatelé a novými patrony kostela se po krátkém pokusu pánů z Bünau o návrat v roce 1631 stali děčínští Thunové. Od roku 1652 je doložena průběžná řada katolických farářů.

Roku 1699 se při bohoslužbách zřítil strop lodi (podle jiných pramenů část empory), přičemž několik lidí zahynulo a další utrpěli těžká zranění. Následně proběhla velkorysá barokní přestavba lodi, předsíně a jihozápadní věže, která kostelu dala v zásadě dnešní podobu. Do kostela byla tehdy z opuštěné tvrze a kostela v Schönsteinu přenesena renesanční kazatelna (z níž se před hřbitovní branou dochovalo kamenické torzo s motivem anděla jako zbytek podstavce) a křtitelnice.

Ve farnosti probíhala čilá poutní aktivita a v roce 1752 zde z podnětu duchovního Josefa Frantze Fischera vzniklo tříkrálové zbožné bratrstvo. V roce 1769 jsou v kostele doloženy tři oltáře: hlavní oltář, boční oltář sv. Jana Křtitele a nově pořízený oltář sv. Josefa (zhotovený J. Böhmem a J. Jägerem z Děčína na místě staršího oltáře Panny Marie).

19. a 20. století V průběhu 19. století proběhla řada oprav a úprav. Významné byly opravy v roce 1857 (vstupní brána), v letech 1861–1863 a zejména v letech 1897–1898, kdy interiér prošel puristickou úpravou a získal nové pseudoslohové vybavení. Na přelomu 19. a 20. století byly osazeny historizující vitráže. Fasáda kostela byla opravena v roce 1995 a střecha v roce 2011.

Architektura

Exteriér Kostel je jednolodní, obdélná stavba. Má pětiboce uzavřený presbytář s vnějšími opěráky, obdélnou sakristii po severní straně a masivní hranolovou dvoupatrovou věž přisazenou k jižní straně lodi. Věž je zakončena masivní bání a členěna lizénovými rámci.

Trojové západní průčelí s obdélným vstupním portálem v ose je členěno lizénami a lizénovými rámci a ukončeno štítem s trojúhelníkovým nástavcem, dekorativními koulemi po stranách a kamennými jehlancovými pylony v nárožích štítu (stylizací se blíží kostelům v nedaleké Čermné nebo Lipové). Boční fasády lodi mají polokruhově ukončená okna. Presbytář si uchoval původní gotická hrotitá okna s kamennými kružbami v záklencích (s motivy kruhu a čtyřlistu), přičemž vertikální středové pruty byly při pozdějších úpravách odstraněny.

V přízemí věže se nachází hlavním vstupní obdélný kamenný portál se supraportou. První patro věže má segmentově zakončená okna, druhé patro má okna podvojná, polokruhově ukončená.

Interiér Původní gotická klenba presbytáře se nedochovala; nahradil ji plochý strop s fabionem a malovaným výjevem Nejsvětější Trojice z 19. století. Ve stěnách závěru jsou vsazeny historizující vitráže z přelomu 19. a 20. století (ústřední znázorňuje Klanění Tří králů, postranní Křest Páně, Pláč apoštola Petra a Ježíše předávajícího klíče Petrovi). V severní stěně presbytáře se nachází renesanční sedlový portál do sakristie s původními plátovanými dveřmi a východně od něj kamenný výklenkový pozdně gotický sanktuář v pravoúhlém profilovaném rámci s ornamentálními sloupky a oslím obloukem s původními železnými dvířky. Ve východní stěně jsou obdélné dveře na hřbitov.

V lodi je plochý strop s fabionem a štukovým zrcadlem, ve kterém je namalována kopie Sixtinské madony od Rafaela. Tříramenná kruchta je v západní části podklenuta valenou klenbou se stýkajícími se lunetami a pásy a spočívá na dvou zděných hranolových pilířích; postranní ramena kruchty nesou vyřezávané dřevěné pilíře a krakorce.

Obdélná předsíň v přízemí věže má valenou klenbu se stýkajícími se lunetami. Ve její východní stěně je osazen pomník padlým v 1. světové válce doplněný dvěma kamennými sochami od P. Philippa z roku 1919. Do lodi odtud vede pravoúhlý portál s uchy. Sakristie má hladkou valenou klenbu.

Vybavení Hlavní oltář s obrazem sv. Tří králů, boční oltáře po stranách vítězného oblouku, kazatelna, křížová cesta a lavice jsou jednodušší pseudogotické práce z konca 19. století. Významnou památkou je renesanční kamenná křtitelnice z počátku 17. století, nesená čtyřmi putti s nápisovými deskami a plastickými groteskami po obvodu (přenesená ze Schönsteinu). V kostele se nacházejí také barokní dřevěné kandelábry a cínové svícny.

Varhany Pro kostel zhotovil roku 1723 saský varhanář Christoph Standfuss varhanní pozitiv se 6 rejstříky, k němuž roku 1737 přistavěl pedálový rejstřík.

Roku 1830 tento nástroj nahradily nové dvoumanuálové varhany od místního varhanáře Franze Fellera staršího (1787–1843), zakladatele významné severočeské varhanářské rodinné dílny sídlící v Libouchci v č. p. 173. Tyto Fellerovy varhany byly roku 1935 nahrazeny současným nástrojem od krnovské firmy Rieger (2 manuály, 13 rejstříků, pneumatická traktura) v secesní skříni. Zvukově i funkčně jsou tyto novější varhany hodnoceny jako méně kvalitní než původní Fellerův nástroj; jako jediná památka na Fellerovy varhany se ve věži dochovalo torzo jejich hracího stolu.

Zvony Ve věži se nacházejí zvony: Středně velký barokní zvon z roku 1704 od Matyáše Christla, odlitý na náklad superiora bohosudovských jezuitů Johanna Krause s reliéfy sv. Ignáce z Loyoly a Piety. Železný (litinový) rekviziční zvon z roku 1918 z období závěru první světové války.

Původně byly ve věži zvony čtyři, část však padla za oběť válečným rekvizicím. V lucerně věže jsou zavěšeny dva litinové hodinové cymbály bez ozdob. Sanktusník kostela je bez zvonu.

Okolí kostela Přístup ke kostelu z komunikace v údolí je řešen barokním schodištěm vedoucím do prostoru sevřeného budovou barokní fary. Schodiště ústí do obdélné barokní hřbitovní brány s polokruhovým vstupním otvorem, toskánskými pilastry a štítem se segmentovým vyvrcholením a dvěma postranními jehlanci. Ve štítě je nápis připomínající opravu z roku 1857 a obnovu v letech 1897–1898.

Vlevo před hřbitovní branou stojí barokní pískovcové sousoší Kalvárie z roku 1728 od neznámého autora (signované monogramem G. V.), jehož autorsky shodné sousoší stávalo na starém mostě přes Bílku v Ústí nad Labem (dnes za presbytářem kostela Nanebevzetí Panny Marie v Ústí n. L.). Na hřbitově je pohřben místní duchovní a významný regionální vlastivědný badatel 2. poloviny 19. století P. Franz Focke.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Pořad bohoslužeb ve farním kostele sv. Tří králů, Libouchec (katalog biskupství litoměřického) Kostel sv. Tří králů v Libouchci na Hrady.cz

Tří králů Libouchec Tří králů Libouchec Tří králů Libouchec Kategorie:Kulturní památky v okrese Ústí nad Labem Kategorie:Stavby v Libouchci