Ontario je nejlidnatější a druhá největší z deseti kanadských provincií.
Jméno provincie „Ontario“ je irokézského původu a znamená „nádherné jezero“ (myšleno Ontarijské jezero). Hlavním městem provincie je Toronto (cca 2,5 milionu obyvatel), ale na území Ontaria se nachází také hlavní město Kanady – Ottawa. Provincie má obyvatel, což představuje 38 % kanadské populace. Ontario má rozlohu 1 076 395 čtverečních kilometrů. Ontario je na severu ohraničeno Hudsonovým zálivem a Jamesovým zálivem, na východě provincií Québec, na západě provincií Manitoba a na jihu americkými státy Minnesota, Michigan, Ohio, Pensylvánie a New York. Dlouhá hranice Ontaria se Spojenými státy je tvořena takřka bezvýhradně jezery a řekami. Tedy i hraniční přechody do USA jsou často tvořeny mosty.
Historie Území dnešní provincie bylo před příchodem Evropanů obydleno indiánskými kmeny Algonkinů a Irokézů. V 17. století francouzští objevitelé Etienne Brule a Samuel de Champlain a anglický mořeplavec Henry Hudson prozkoumali a zmapovali větší část Ontaria jako zakázku od Francouzského a Spojeného království.
Území Ontaria a Québecu zprvu v 16. a 17. století spravovali Francouzi, po jejich prohře s Angličany roku 1759 v bitvě na Abrahamových pláních se tyto regiony dostaly pod britskou správu. Angličané roku 1774 sjednotili Ontario s Québekem kvůli snadnější správě těchto řídce osídlených území. Novými osadníky těchto končin se stali royalisté ze 13 kolonií, kteří utekli před revolucí a zůstali věrní koruně. Kvůli velkému počtu obyvatel došlo roku 1791 k opětovnému rozdělení území Ontaria a Québecu na dvě oddělená teritoria – Horní a Dolní Kanadu.
Důvodem k rozdělení byly především kulturní a jazykové rozdíly. V Horní Kanadě (dnešní Ontario) převládalo anglicky mluvící obyvatelstvo britského původu a anglikánského nebo protestantského vyznání. V Dolní Kanadě (dnešní Québec) byli nejpočetnější skupinou francouzsky mluvící katolíci, mimo jiné i ze západní části Francie. Město Toronto bylo několikrát ohrožováno americkými vojsky, aby roku 1813 zčásti shořelo v požáru. Roku 1841 Velká Británie znovu sjednotila obě provincie kvůli snadnější správě, ale oddělené názvy zůstaly: Východní Kanada (Canada East) a Západní Kanada (Canada West). Důvodem k (v pořadí již druhému) sjednocení Kanady bylo povstání Francouzů v Dolní Kanadě (z důvodů etnických) stejně tak jako povstání Angličanů v Horní Kanadě (z důvodů ekonomických). Po vzniku Kanady roku 1867 se Ontario a Québec staly samostatnými provinciemi. Z této doby pochází i současný stav hranic mezi těmito provinciemi.
Území provincie Ontario je od této doby chápáno jako území, kde převládá anglicky mluvící obyvatelstvo a kultura. Z tohoto důvodu byl pro francouzsky mluvící obyvatele připraven zvláštní školní systém. Od této doby byly zavedeny obecné (lidové) školy (Public schools) a katolické školy (Catholic schools). Obecné školy byly pro většinu obyvatel, zatímco katolické školy byly pro anglicky a francouzsky mluvící katolíky. Francouzština byla postavena mimo zákon a ve 20. století tak byla velká většina francouzského obyvatelstva poangličtěna. Rozdělení škol na obecné a katolické funguje v provincii Ontario dodnes.
V období první a druhé světové války byla velká část obyvatel z provincie Ontario rekrutována do armády Velké Británie, která válčila v Evropě. Po druhé světové válce tato provincie ekonomicky velmi prospívá a je místem, kam se stěhují lidé ze všech koutů světa. Dnes je provincie Ontario nejhustěji obydlená a podle celkové rozlohy druhá mezi všemi kanadskými provinciemi. Ze všech provincií Kanady platí za ekonomicky nejdůležitější a nejdynamičtější. Zde se nachází také velká kanadská města jako Ottawa (hlavní město Kanady) a Toronto (největší město Kanady a zároveň hlavní město provincie Ontario).
Obyvatelstvo Ontario je, jako většina kanadských provincií, provincie osídlená jen nerovnoměrně. Nejhustěji obydlený je jižní Ontario, zvlášť širší okolí Toronta. Území severního Ontaria jsou jen řídce osídlena (v blízkosti velkých jezer) nebo nejsou osídlena vůbec.
Složení obyvatelstva Ontaria je etnicky velmi různorodé: většina obyvatel jsou příslušníci bílé rasy ale je tady docela hodně příslušníků ostatních ras – jak rasy mongoloidní (především Číňané nebo i původní Indiáni) tak i negroidní (obyvatelé z Afrických republik).
Většina obyvatel se hlásí k některému z odnoží křesťanství – převládají protestanti (okolo 34,9 %), dále následují římští katolíci (okolo 34,7 %). Další nejpočetnější skupinou jsou pak muslimové (3,1 %). Kvůli velkému počtu obyvatel kteří se do Ontaria stěhují, statistiky obyvatel se za posledních 100 let neustále zvyšují. Asi polovina všech obyvatel je britského původu a asi 10 % činí obyvatele původu francouzského, přičemž je patrný zlomek obyvatel z evropských zemí. Nejvíce používaným jazykem je angličtina avšak federální vláda Kanady je formálně bilingvní (dvojjazyčná) oficiálními jazyky jsou tedy angličtina a francouzština.
Velká většina obyvatel Ontaria žije ve městech (přes 80 %) a hlavními městskými aglomeracemi v Ontariu jsou: Toronto, Ottawa, Hamilton, London a Kitchener. náhled|Windsor
Náboženství 74,6 % křesťané 34,9 % protestanti 34,7 % katolíci 2,3 % pravoslavní 3,1 % muslimové 1,9 % hinduisté 1,7 % židé 1,1 % buddhisté 0,9 % sikhové 16,7 % jiná a bez vyznání
Největší města náhled|Belleville náhled|Kingston náhled|London náhled|Hamilton náhled|St. Catharines MěstoObyvatelé 14. květen 1996Obyvatelé 15. květen 2001MěstoObyvatelé 14. květen 1996Obyvatelé 15. květen 2001Toronto 2 385 4212 481 494Sault Ste. Marie 80 05474 566Ottawa 721 136774 072Barrie 79 191103 710Mississauga 544 382612 925Pickering 78 98987 139Hamilton 467 799490 268Waterloo 77 94986 543London 325 669336 539Niagara Falls 76 91778 815Brampton 268 251325 428Whitby 73 79487 413Windsor 197 694208 402Sarnia 72 73870 876Kitchener 178 420190 399Peterborough 69 74271 446Markham 173 383208 615Kawartha Lakes 67 92669 179Greater Sudbury 165 336155 219Ajax 64 43073 753Burlington 136 976150 836Clarington 60 61569 834Oshawa 134 364139 051Norfolk 60 53460 847Vaughan 132 549182 022Newmarket 57 12565 788Saint Catharines 130 926129 170North Bay 54 33252 771Oakville 128 405144 738Welland 48 41148 402Thunder Bay 113 662109 016Timmins 47 49943 686Kingston 112 605114 195Cornwall 47 40345 640Chatham-Kent 109 350107 341Belleville 46 19545 986Richmond Hill 101 725132 030Halton Hills 42 39048 184Cambridge 101 429110 372Haldimand 42 04143 728Guelph 95 821106 170Quinte West 41 67641 409Brantford 84 76486 417Caledon 39 89350 595
Politika náhled|Budova kanadského parlamentu v Ottawě. Asi každé čtyři roky se v provincii Ontario demokraticky volí do provinciálního parlamentu. Úřední název tohoto zákonodárného orgánu je Legistative Assembly of Ontario (Zákonodárný sněm Ontaria), přičemž je častěji používanou variantou název Ontario provincial parlament (tedy Ontarijský provinciální parlament). Charakteristickým rysem tohoto parlamentu je, že je jednokomorový, na rozdíl od ostatních provinciálních parlamentů Kanady.
Je v něm 103 zástupnických míst a zástupci jsou voleni ve volbách na způsob relativní většiny, přičemž každý ze 103 zástupníků reprezentuje jeden ze 103 zástupnických okruhů. Oficiální název zástupníka je Member of the Legislative Assembly (zástupce v zákonodárném sněmu) nebo zkráceně MLA. Samozřejmě častější je používání názvu Member of the Provincial Parliament (člen provinciálního parlamentu) neboli zkráceně MPP.
Kvůli velkému počtu obyvatel je v provinciálních volbách důležitá především příměstská část Toronta, neboli Greater Toronto Area (GTA). Ontario, jakožto nejlidnatější provincie, je také „terčem“ voleb, ale tentokrát federálních. Proto je vítězství ve volbách v této provincii strategicky velmi důležité pro všechny strany, ucházející se o místo v parlamentu. Budova provinciálního parlamentu se nachází v Parku Královny (Queen's Park) v Torontu.
Hlavními politickými stranami jsou: Progresivní konzervativní strana Ontaria, Liberální strana Ontaria a Nová demokratická strana Ontaria. Progresivní konzervativní strana má sice v Ontariu tradici již od druhé světové války, nejčastěji také vyhrávala v provinciálních a federálních volbách a také nejčastěji zakládala provinciální vládu (tzv. Cabinet), avšak vedoucí postavení má dnes Liberální strana. Předseda strany vítězů v provinciálních volbách schválně zastává funkci Předsedy vlády (tzv. Premier), aby se tímto vyhnulo dualismu názvů francouzských (Premiér) a anglických (Prime minister). Generální guvernér (General Governor) je první osobou Kanady, zástupce hlavy monarchie, v tomto případě Spojeného království, kterým je v současné době Michaëlle Jean. Premiérem Ontaria je v současné době Doug Ford, vůdce Progresivní konzervativní strany Ontaria.
Ontario se někdy neoficiálně dělí na jižní a severní část, hranicí je French River. Klimatem a způsobem života se obě části výrazně liší, Severní Ontario zaujímá 87 % rozlohy provincie, ale žije v něm jen 6 % obyvatel. Northern Ontario Heritage Party usiluje o vytvoření samostatné provincie, ale její podpora je minimální. Severní Ontario např. vysílá do curlingového mistrovství Kanady vlastní tým.
Ekonomika náhled|Panorama Toronta Z hospodářského hlediska je Ontario nejen ekonomickým gigantem Kanady ale i celé Severní Ameriky. Roční hrubý domácí produkt této provincie je větší než RHDP některých vyspělých zemí západní Evropy, jako například Švédska nebo Belgie. HDP Ontaria má největší podíl na celkovém ročním hrubém domácím produktu Kanady a to přes 40 %. Růst ekonomie Ontaria je momentálně větší než ekonomický růst Německa či Japonska. I přes to, že většina obyvatel (přes 70 %) pracuje ve službách, nejdůležitější pro Ontario je strojírenský průmysl a to především v oblasti motorových vozidel. Vedoucí světové špičky v tomto oboru jako například General Motors, Ford, Daimler-Chrysler, Toyota nebo Honda mají zde své závody. Samozřejmě i závody na výrobu auto součástek, kterými zásobují automobilové závody, jsou tady silně zastoupeny. Ontario je provincie známá také kvůli své výrobě železa, oceli, strojů, elektrospotřebičů, potravin atd.
Všechny závody a továrny se nacházejí v zóně tzv. „zlaté podkovy“ – od pobřeží jezera Ontario až k Hamiltonu. Centra informační technologie jsou zastoupena ve všech větších městech ale nejvíce v tzv. „zlatém trojúhelníku“ (Cambridge – Waterloo – Guelph) a v Ottawě. Hlavní město provincie, Toronto, je ve vedoucím postavení finančních a bankéřských služeb. V minulosti byly důležitými zdroji elektrické energie v Ontariu hydroelektrárny, přičemž nejvíce z nich je na Niagarských vodopádech a řece sv. Vavřince. Ontario odtud získávalo energii před a za druhé světové války ale po čase už vodní elektrárny nestačily. Dnes zásobuje provincii z 23 %, spolu se zemním plynem. Zemní plyn, jehož ložiska se nacházejí na mnoha místech provincie, je dnes 3. nejdůležitějším zdrojem energie v provincii.
Jelikož Ontario není provincie bohatá na přírodní zdroje energie, viděla svou lepší budoucnost v jaderných elektrárnách (ty dnes zásobují provincií z 41 % celkové výroby energie). Jejich počet je v současné době okolo pěti a nejsilnější z nich, Darlington Nuclear Generating Station (postavená v roce 1989) má výkon 935 MW. Provincie kvůli nátlaku obyvatel a EKOaktivistů chce postupně, cca do 20 let, jejich počet snížit.
Doprava Historie Už historicky bylo dáno, že provincie užívala dvě významnější východo-západní trasy; obě vedly od Montrealu, v sousední provincii Québec. Severní cesta, která byla propagovaná prvními frankofonními kožešinovými obchodníky, směřovala severozápadně od Montrealu podél řeky Ottawy, pak pokračovala západním směrem k Manitobě. Významnější města na nebo blízko cesty zahrnují Ottawu, Severní záliv (North Bay), Sudbury, Sault Ste. Marie, a Hromový záliv (Thunder Bay).