Jakob Beinhart, též Jakob Beynhard, Beynhardt, Peynhart, (* kolem 1460, Geislingen an der Steige, Württembersko – kolem 1525, Vratislav) byl pozdně gotický malíř a řezbář působící ve Vratislavi.

Život Jakob Beinhart dostal občanství Wroclawi 14. února 1483 a následujícího roku byl přijat do cechu sochařů a malířů. Později byl opakovaně zvolen hlavou cechu (1490–1517). Vlastnil řadu nemovitostí, zejména v obci Nowy Targ. Byl společensky činný, stal se kmotrem řady dětí a staral se o sirotky a vdovy po zemřelých členech cechu. Ve své dílně zaměstnal v letech 1483–1522 celkem 52 tovaryšů, včetně svých bratranců Antonia (1498), (1505) Caspara a Hanse (1506). Další pocházeli kromě Wroclawi také z Drážďan, Plzně nebo Varšavy. Jeho syn Christoff měl od roku 1521 vlastní sochařskou dílnu a roku 1525 převzal dílnu svého zemřelého otce. Zemřel kolem roku 1546.

V Beinhartově dílně se vyškolil také Mistr olomouckých madonFajt J, Chlumská Š, Čechy a střední Evropa 1220–1550, Národní galerie v Praze 2014, s. 99

Dílo náhled|Sv. Lukáš malující Marii náhled|Oltář Zlaté Madony, Görlitz náhled|Sv. Kateřina Alexandrijská Jakob Beinhart byl dobře obeznámen s jihoněmeckým (franckým) sochařstvím a patrně znal díla Veita Stosse v Norimberku a Krakově. Byl nejvýznamnějším slezským sochařem na přelomu 15. a 16. století.

Jediným Beinhartovým podepsaným dílem („Jacob Beynhart 1499“ na podstavci) je pískovcová socha Panny Marie s dítětem na severní stěně sakristie v kostele sv. Maří Magdalény ve Wroclawi (dnes kopie).Hlobil Ivo, Úvahy o vratislavské Madoně Jakoba Beinharta z roku 1499, 2013

Z oltáře sv. Lukáše ve Wroclawi se zachoval panel s řezbou ve vysokém reliéfu, který je nyní umístěn v Galerii středověkého umění ve Varšavském Národním muzeu. Uprostřed bohatě vybavené komory, s gotickou klenbou, pilířem a okny zasklenými malými kruhovými tabulkami, sedí sv. Lukáš a maluje Marii, která tká oděv. Malý Ježíš si hraje na podlaze mezi oběma hlavními figurami. Pod židlí sv. Lukáše je znázorněn jeden z jeho atributů – býk. Tematicky vychází Beinhartova řezba z některých děl nizozemských malířů (Sv. Lukáš malující Marii je znám z díla Rogier van der Weydena a Hanse Memlinga), kompozice je podobná Svaté rodině Veita Stosse.

Beinhartova dílna dodala řadu oltářů do kostelů ve Slezsku a podobně jako dílna Tilmana Riemenschneidera je přestala polychromovat. Opuštěním polychromie soch se v době pozdní gotiky opticky sjednotil povrch řezby a bylo umožněno maximální znázornění detailů a šerosvitný efekt. V zájmu urychleného plnění objednávek došlo k zjednodušení tvůrčího postupu a některé kompozice se opakovaly. Řezby, které jsou dílem spolupracovníků, mají kolísavou kvalitu.

Známá díla (dílna JB) Mariánský oltář kostela Ziębice Oltář sv. Lukáše, kostel sv. Maří Magdaleny, Wroclaw Polyptych Marie s dítětem, Góra Śląska (dnes katedrála Poznaň) Polyptych Marie s dítětem, kostel sv. Kříže, Ścinawa (dnes cisterciácký kostel Krakov) Polyptych Korunování Panny Marie, Tymowa (Thiemendorf), Dolnoslezské vojvodství (dnes kostel v Żelichowie) Oltář Zlaté Madony, Dreifaltigkeitskirche Görlitz (Zhořelec) Triptych sv. Panen, Národní muzeum ve Varšavě Sv. Kateřina Alexandrijská, Národní muzeum ve Varšavě oltář Nanebevzetí P. Marie z Wielkich Janowic (kolem roku 1520) oltář z Pisarzowic – Schreibersdorf (1525) Archa Nanebevzetí P. Marie z arciděkanského kostela v Chrudimi (1525)Dospěl M, 2011, s. 203-210 Jakob Beinhart – dílna, Rodina Panny Marie ze Stonavy

Reference

Literatura Fajt J, Chlumská Š, Čechy a střední Evropa 1220–1550, Národní galerie v Praze 2014, , s. 91–93 Helena Dáňová, Jakob Beinhart a Mistr olomouckých madon, Těšínský muzejní sborník. V dobách umění bez hranic, Český Těšín, Muzeum Těšínska, 2012 [vyd. 2013], Sv. 5, s. 87–98 Milan Dospěl, Gotické sochařství ve východních Čechách do roku 1526 (území pardubického kraje), diplomová práce, FF UP Olomouc 2011 Jakub Kostowski, heslo Beinhart, in: K. G. Saur (ed.), Allgemeines Künstlerlexikon. Die Bildenden Künstler aller Zeiten und Völker, band 8, München, Leipzig 1994, s. 335–336. Tadeusz Chrzanowski, Sztuka Polski czasów Piastów i Jagiellonów. Zarys dziejów, Warszawa, 1993 Anna Ziomecka, Rzeźba i malarstwo od 2 poł. XIII do początku XVI wieku [w.] Zygmunt Świechowski (red.), Wrocław jego dzieje i kultura, Warszawa, 1978 Tadeusz Dobrowolski, Sztuka Polska od czasów najdawniejszych do ostatnich, Kraków, 1974 Günther Meinert, Jakob Beinhart, ein schlesischer Bildhauer und Maler der Spätgotik, Jahrbuch der Preuszischen Kunstsammlungen 60. Bd. (1939), pp. 217–236

Externí odkazy

Culture PL: Paweł Freus, Jakub Beinhart (Jakub Beynhard, Beynhardt, Peynhart), 2010

Kategorie:Němečtí sochaři Kategorie:Gotičtí sochaři Kategorie:Gotičtí malíři Kategorie:Muži