František DederaPodle publikace Jiřího Moravy Havlíček v Brixenu (AVE/Regulus, 1997) se příjmení psalo se dvěma "r" Dederra. To však neodpovídá matričnímu záznamu o narození a křtu a jiný doklad prokazující tuto variantu se nepodařilo dohledat. (15. listopadu 1817, Jindřichův Hradec, Rakouské císařství – 17. srpna 1878, Praha, Rakousko-Uhersko) byl český vysoký policejní úředník, zvěčněný v Tyrolských elegiích Karla Havlíčka Borovského.
Život
Mládí František Xaver DederaKřestní jméno František používal český tisk, v matričních a jiných dokumentech je udávána německá verze Franz se narodil v rodině měšťana a zámečnického mistra Josefa Dedery a matky Barbory, rozené Morávkové.Matrika narozených Jindřichův Hradec 12, 1817–1822, s.43 (snímek 44)
Studoval na gymnáziu v Jindřichově Hradci a jako zajímavost se často uvádí, že byl – coby kvintán – domácím učitelem Bedřicha Smetany. S druhým hrdinou (a samotným autorem) Tyrolských elegií, Karlem Havlíčkem Borovským, se Bedřich Smetana spřátelil při studiích v Německém Brodu (dnes Havlíčkův Brod). Někdy se udává, že i Havlíček byl Smetanovým domácím učitelem., s.10
Po dokončení právnických studií nastoupil do praxe ke kriminálnímu soudu. Podle svědectví Jana Nerudy ovládal češtinu, němčinu, francouzštinu a latinu.
Kariéra policejního úředníka 1843 přestoupil k c. k. policejnímu ředitelstvíOhlas od Nežárky, 24.8.1878, s.274 1847 se stal prozatímním policejním komisařem v Krakově 1848 se vrátil k pražské policii; téhož roku byl přeložen jako pohraniční komisař k třetímu armádnímu sboru V prosinci 1851 eskortoval Karla Havlíčka Borovského do Brixenu 1853 se stal policejním komisařem a působil jako lázeňský komisař v Karlových Varech a TeplicíchNárodní listy, 18.8.1878, s.3 V říjnu 1866 navštívil císař František Josef I. Prahu a při té příležitosti udělil řadě osob vyznamenání oceňující jejich činnost v době prusko-rakouské války. František Dedera byl vyznamenán "zlatým křížem záslužným s korunou".Národní listy, 28.10.1866, s.2 Byl též nositelem řeckého, pruského a švédského vyznamenání.Epoche, 18.8.1878, s.2 1867 byl jmenován "titulárním radou policejním";Národní listy, 7.12.1867, s.2 téhož roku mu byla svěřena správa hořejšího okresu novoměstského 1868 se stal šéfem policejního odboru pro tiskové a divadelní záležitosti. 1868 tisk referoval o Dederově osobním zásahu v čele oddílu husarů proti nepovolenému táboru dělnictva na Pankráci, které se konalo 2. října téhož roku.Morawské noviny, 6.10.1868, s.1 a 2Jan Neruda i Františka Vachtová píší, že se Pražané Dederovi pomstili tak, že utopili jeho oblíbeného chrta Fidelia.
Rodinný život Dne 27. dubna 1852 se v Praze oženil s Emilií, rozenou Patschovou z Hořovic (1826–1903). Měli spolu čtyři děti: Karla (* 1862), Franze (* 1858, námořní důstojník), Emilii (* 1854) a Marii (* 1859).
Ve svém fejetonu 18. srpna 1872 zmiňuje Jan Neruda epigramy, které Dedera k různým příležitostem tvořil v různých jazycích. K příležitosti svatby dcery Emilie byly zhudebněny Dederovy verše.Prager Abendblatt, 1.5.1876, s.2
Úmrtí František Dedera zemřel 17. srpna 1878 "ochrnutím srdce". Podle oficiálního nekrologu byl „úředník svému povolání velmi oddaný a pro své vědomosti a svůj stále dobrý rozmar velmi oblíbený“.
Hrob Františka Dedery František Dedera je pohřben ve III. oddělení Olšanských hřbitovů v Praze (Olšanské hřbitovy, III, 6, 44), nedaleko hrobu Karla Havlíčka Borovského. Hrob, který byl ještě nedávno neupraven, byl v roce 2015 adoptován; je nyní obnoven a doplněn fotografií a výraznou, tmavě modrou smaltovanou popisnou tabulí s následujícím textem:
František Dedera v uměleckém ztvárnění Karel Havlíček Borovský zmiňuje komisaře Dederu v Tyrolských elegiích na více místech: při zatýkání v Německém Brodě (dnes Havlíčkův Brod) při přenocování v Českých Budějovicích (Nesmím ale zapomenout Budějovice, tam Dedera koupil mělnického čtyři lahvice.) při jízdě Alpami (darmo křičí Dedera: „Drž koně!“ prázdný je kozlík). po příjezdu do Brixenu (Přijeli jsme do Brixenu bez vší turbací, krajská vláda dala Dederovi na mne kvitancí.) Již v den úmrtí napsal Jan Neruda (pod šifrou trojúhelníku) o Františku Dederovi fejeton; v něm popisuje kriticky, ale i s vlídným ironickým nadhledem, jeho činnost cenzora a osobní vlastnosti.Národní listy, 18.8.1878, s.1 FeuilletonUvádí např. půvabnou osobní vzpomínku z roku 1862, kdy Dedera sice souhlasil s vydáním Havlíčkova životopisu, ve kterém on sám byl nepříznivě zmiňován, ale dodal: "Ale tohle to by vám můj přítel Havlíček nikdy nebyl odpustil." V roce 1900 vzpomínal Ignát Herrmann (šifra "ypsilon") na jednání o provozování hry Julius Cesar, s jejíž částí cenzor nesouhlasil. Dedera zde byl popisován jako poněkud nerozhodný muž, který se považuje za vlastence a kterého nakonec čeští divadelníci ošálili.Národní listy, 8.4.1900, s.9, Náš pátý živel Ve filmu Karel Havlíček Borovský z roku 1931 hrál Dederu Jaroslav Marvan.FDb.cz, film Karel Havlíček Borovský Karel Michal v apokryfu Elegie (časopis Plamen, 1960; později v exilové knize Rodný kraj, 1977) představuje Dederu jako hodného pána Roli Františka Dedery též ztvárnil Jiří Pleskot ve snímku o Jakubu Arbesovi Romaneto z roku 1980FDb.cz, film Romaneto
Zajímavost O tom, že František Dedera byl všeobecně známou osobností svědčí i ironicko-satirické texty v dobovém českém tisku: Národní listy uvedly roku 1867 tento inzerát: Dne 27. srpna 1867 o 6. hodině ráno skonfiskoval p. policejní vrchní komisař Dedera v bytě K. Paiera knížku Pouť Slovanů do Ruska. Knížka tato prodává se v kněhtiskárně dr. Ed. Grégra v Růžové ulici 1416-II. za 50 krejcarů a je též v každém kněhkupectví k dostání.Národní listy, 1.9.1867, příloha s.3 Humoristické listy ironizovaly Františka Dederu vícekrát, např. v roce 1868:Humoristické listy, 1.2.1868, s.18 Pan Dedera (v Široké ulici uprostřed zástupu): "Ve jmenu zákona vyzývám Vás, abyste se rozešli!"- Lid nic. – Pan Dedera (ze všech sil): "Vyzývám Vás poprvé!" – Nikdo ani hni. – Pan Dedera: "Vyzývám Vás po druhé!" – Lid pořád jako hluchý. – Pan Dedera: " Ve jménu zákona: po třetí!" – Hlas z lidu: "Cák je tu ňáká licitace?"
Odkazy
Poznámky
Reference
Související články Karel Havlíček Borovský Tyrolské elegie Karel Michal Řád Františka Josefa
Externí odkazy
Karel Havlíček Borovský: Tyrolské elegie Správa pražských hřbitovů: Adopce, hrob Františka Dedery
Wikizdroje: Karel Havlíček Borovský (Tůma)/XLI. Zavlečen do vyhnanství
Kategorie:Čeští policisté Kategorie:Absolventi gymnázia v Jindřichově Hradci Kategorie:Narození v roce 1817 Kategorie:Narození 15. listopadu Kategorie:Narození v Jindřichově Hradci Kategorie:Úmrtí v roce 1878 Kategorie:Úmrtí 17. srpna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Muži