Jan Bartoš, pseudonym Jan Brauner (23. února 1893, Rychnov nad KněžnouSOA Zámrsk, Matrika narozených 1876–1893 v Rychnově nad Kněžnou, sign.142-3989, ukn.8410, str.406. Dostupné online – 6. května 1946, PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých ve vinohradské nemocnici, sign. NEMVIN Z4, s. 20) byl český dramatik, divadelní vědec a knihovník.

Život Narodil se jako nejmladší ze tří synů v rodině c. a k. okresního hejtmana a jeho ženy AnnyNárodní archiv ČR, Pobytové přihlášky pražského obyvatelstva z let 1850–1914. Ve 12 letech mu otec zemřel. Jan vystudoval rychnovské gymnázium a v akademickém roce 1913/1914 se zapsal na právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Státní zkoušky složil mezi lednem 1917 a únorem 1918 a 22.2.1918 byl promován doktorem práv. V akademickém roce 1917/1918 byl zapsán také na filozofické fakultě Karlovy univerzity ke studiu literatury, studium ale zřejmě nedokončil. Poté se stal na krátkou dobu koncipientem v advokátní kanceláři a v letech 1923–1924 byl úředníkem intendantury pražského Národního divadla. Poté nastoupil do knihovny Národního muzea v Praze. Posléze založil a stal se přednostou divadelního oddělení Národního muzea, které pak vedl až do roku 1946Archiv Národního divadla: Jan Bartoš - dramatik .

Založil časopis Nová scéna, který před úřady redigoval Jaroslav SeifertJaroslav Seifert: Všecky krásy světa, Praha, Československý spisovatel, 1982, str. 285. Přispíval do řady novin a divadelních časopisů (Jeviště, Divadlo, Právo lidu, Rozpravy Aventina, Národní listy aj.) a psal vědecké studie a divadelní hry. Zabýval se zvláště divadlem 2. poloviny 19. století.

Trpěl neúspěchy svých divadelních her, depresemi, v roce 1946 spáchal sebevraždu. O své plánované sebevraždě hovořil mnoho let předem s básníkem Jaroslavem Seifertem a později i Vítězslavem Nezvalem (kterého učil hádat z ruky a sestavovat horoskopy), kterým svěřil svoji poslední vůliJaroslav Seifert: Všecky krásy světa, Praha, Československý spisovatel, 1982, str. 286, 292–3. (Podle matriky zemřel ve vinohradské nemocnici na zánět plic a průdušek, nicméně nelze vyloučit možnost, že se tento stav rozvinul následkem suicidálního pokusu.)

Jan Bartoš byl krátce ženatý s Annou HennerovouJaroslav Seifert: Všecky krásy světa, Praha, Československý spisovatel, 1982, str. 283, tragicky zemřelou (1920) sestrou Marie Pujmanové.

Citát

Dramatické dílo 1913 Primo vere, jako Jan Brauner, vlastním nákladem, premiéra v Národním divadle Praha: 18. 9. 1919; 1916 Konec Jakuba Carranzy, dramatický akt, jako Jan Brauner, vlastním nákladem; 1917 Souboj, hra o třech dějstvích, vydal Ludvík Bradáč, Královské Vinohrady, premiéra v Národním divadle Praha: 29. 11. 1917; 1920 Krkavci, vydáno: Zátiší, Knihy srdce i ducha Břetislav Maria Klika Praha; 1922 Milenci, hra o třech dějstvích, vydáno: Zátiší, Knihy srdce i ducha Praha; 1923 Pelikán obrovský, tragikomedie, vydáno: Zátiší, Knihy srdce i ducha Praha; 1923 Námluvy, čili Škola diplomacie, komedie o třech dějstvích, vydáno: Zátiší, Knihy srdce i ducha Praha; 1925 Vzbouření na jevišti, filosofie, drama, skutečnost, vydáno: Ústřední studentské knihkupectví a nakladatelství Praha, premiéra v Národním divadle Praha (Stavovské divadlo): 16. 1. 1926; 1925 Nabídnutí k sňatku, veselohra o 3 dějstvích, vydal Evžen K. Rosendorf Praha; 1926 Hrdinové naší doby, komedie o třech dějstvích s prologem a epilogem, vydal Evžen K. Rosendorf Praha; 1926 Strašidelný dům, komedie o třech dějstvích, vydáno: Národní knihtiskárna Moravský Krumlov; 1926 Plující ostrov, komedie o třech dějstvích, vydáno: Zátiší, Knihy srdce i ducha Praha; 1927 Uloupená kadeř, komedie o třech dějstvích s předehrou a dohrou, vydal Müller a spol. Turnov, premiéra v Národním divadle Praha (Stavovské divadlo): 29. 3. 1927; 1927 Jůra ďábel, komedie o třech dějstvích s předehrou a dohrou, vydal Müller a spol. Turnov, jediné představení v Národním divadle Praha (Stavovské divadlo): 11. 5. 1928; 1927 Orfeus a Eurydiké, komedie o třech dějstvích, vydal Müller a spol. Turnov; 1928 Člověk, jenž má 5000 v kapse, komedie o třech dějstvích s předehrou a dohrou, vydal Müller a spol. Turnov; 1928 Nezvěstná, drama o třech dějstvích s předehrou a dohrou, vydal Otakar Štorch-Marien Praha, premiéra v Národním divadle Praha (Mozarteum): 31. 10. 1947; 1930 Eliane, hra o třech dějstvích s předehrou a dohrou, vydal Müller a spol. Turnov; 1934 Pepíček a Mánička, veselý výstup pro hocha a děvčátko, vydal Evžen K. Rosendorf Praha.

Studie a publikace (výběr) 1919 Rusko a Evropa : duchovní základy velké revoluce, vydáno: Zátiší, Knihy srdce i ducha Praha; 1921 Listy o současné Francii, vydáno: Zátiší, Knihy srdce i ducha Praha; 1922 O moderním divadelním projevu, vydáno: Zátiší, Knihy srdce i ducha Praha; 1926 Hercovo tajemství : divadelní úvahy, vydal Müller a spol. Turnov; 1933 Národní divadlo a jeho budovatelé, vydal Sbor pro zřízení druhého Národního divadla Praha; 1934 Budování Národního divadla, vydal Otto Girgal Praha; 1935 Legenda o budování Národního divadla a její obhájce, replika Karlu Stloukalovi, vydal Otto Girgal Praha; 1937 Prozatímní divadlo a jeho činohra, vydal Sbor pro zřízení druhého Národního divadla Praha.

Odkazy

Reference

Literatura Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa, Praha, Československý spisovatel, 1982, str. 278, 280–293, 294 Národní museum . Praha 1946

Související články Národní muzeum

Externí odkazy

Kategorie:Čeští dramatici Kategorie:Bibliografové Kategorie:Absolventi Univerzity Karlovy Kategorie:Lidé Národního muzea Kategorie:Knihovníci Knihovny Národního muzea Kategorie:Sebevraždy v Česku Kategorie:Narození v roce 1893 Kategorie:Úmrtí v roce 1946 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 23. února Kategorie:Narození v Rychnově nad Kněžnou Kategorie:Úmrtí 6. května Kategorie:Úmrtí v Praze