Žofinská huť byl železárenský komplex vybudovaný vídeňskou První rakousko-uherskou společností v blízkosti uhelného dolu a koksovny Karolina v blízkosti centra Moravské Ostravy.
Historie V roce 1871 byla založena z iniciativy bankovního domu Rothschildů Das erste österreichisch-ungarische Hochofen Gesellschaft (První rakousko-uherská vysokopecní společnost) ve Vídni. Podílníky byli kromě Anselma Salomona Rothschilda a bratří Gutmannů ještě hrabě Johann Larisch-Mönnich (1821–1884) a uherský magnát hrabě Emanuel Andrássy (1821–1891). Společnost vznikla z potřeby zabezpečit si dovoz železné rudy pro své podnikyEmanuel (Manó) Andrássy 3.3.1821-23.4.1891) vložil do společnosti výměnou za 150 akcií své železnorudné doly ve Smolníku a Spišské Nové Vsi. a v souvislosti s výstavbou Košicko-bohumínské dráhy. Podílníci po ustanovení společnosti zahájili v roce 1872 výstavbu nového železárenského závodu Žofinská huť v Moravské Ostravě. V témže roce získali povolení ke stavbě vlečky napojené na Montánní dráhu. V roce 1886 byly vysoké pece spojeny kolejemi Montánní dráhy na jedné straně s pudlovnou, do které se dodávala část vyrobeného surového železa, a na druhé straně s koksovými bateriemi Centrální koksovny, která dodávala koks.
Východně od jámy Karolina byla v letech 1872–1873 postavena Žofínská huť s jedinou vysokou pecí skotského typu. První tavba proběhla 29. listopadu 1873. V důsledku krize a s tím spojených odbytových potíží byla huť mezi léty 1873–1880 odstavena. V roce 1880 si Žofínskou huť pronajala a uvedla do provozu společnost Vítkovické horní a hutní těžířstvo (VHHT), která ji v roce 1888 odkoupila. Společnost Erste österreichisch-ungarische Hochofen Gesellschaft byla zlikvidována likvidátorem Josephem Jeannée.
V roce 1883 byla uvedena do provozu druhá vysoká pec skotského typu. S první vysokou pecí měla společný výtah na sazebnu s parním pohonem. Třetí vysoká pec skotského typu byla postavena jako samostatný objekt v roce 1889.
Likvidace Žofínská huť byla v provozu až do roku 1972, kdy byl její provoz ukončen. Poslední odpich byl proveden 15. března 1972. Konec hutě byl spojen s diskuzemi, které se o pár let později opakovaly při zastavení provozu vysokých pecí v Dolní oblasti Vítkovic. Huť byla atraktivním prvkem průmyslového města, na rozdíl od Dolní oblasti přímo v jeho centru. Vážně se uvažovalo o využití areálu. Proti prosazení vypracovaného libreta využití stály náklady, které byly vyčísleny na 12 mil. investic a 3,2 mil. provozních nákladů ročně.
Demolici hutě provedla do roku 1974 firma Vítkovické stavby n.p.. Průběh demolice zdokumentoval film Příběh o Žofii (2015) režiséra Petra Kudely.
Na základě vládního usnesení č. 261/1975 (Politicko-hospodářské a technické zásady pro rozpracování směrného územního plánu města Ostravy) byla přestavba centrální části města rozvržena do 18 etap. Karolina a prostor zrušené Žofinské hutě byly zařazeny do etapy Centrum XII. Už v roce 1977 bylo postaveno centrální parkoviště pro 1950 aut.Tato plocha byla využívána ministerstvem vnitra pro nácvik potlačování demonstrací.
Zachovalo se tzv. Dvojhalí – někdejší Energetická ústředna III s velínem Žofinské huti v těsném sousedství Staré elektrárny koksovny Karolina. Energetická ústředna III sloužila jako dmychadlovna vzduchu do vysokých pecí. Dvojhalí bylo na svou dobu postaveno moderně, jde o ocelový skelet zastřešený příhradovými vazníky. Výplň obvodové konstrukce tvoří režné zdivo. První hala vznikla v roce 1907, druhá podle původního projektu až roku 1927. Obě historické budovy byly zachráněny jako památky průmyslové architektury a jsou kulturními památkami ČR.
Bývalá hala ústředny koksovny Karolína a dvojhalí Žofinské huti byly přestavěny na multifunkční centrum tzv. Trojhalí, studijní návrhy vypracoval architekt Josef Pleskot. Náklady na přeměnu byly odhadovány na 300 milionů korun.
Odkazy
Poznámky
Reference
Související články Seznam kulturních památek v Moravské Ostravě
Externí odkazy
Kategorie:Ocelářské firmy Kategorie:Zaniklé firmy v Ostravě Kategorie:Stavby v Moravské Ostravě Kategorie:Životní prostředí v Moravské Ostravě