Travankúr, také Tiruvitánkúr nebo Tiruvidángúr (malajálamsky തിരുവിതാംകൂർ, IAST: tiruvitāṃkūr; anglicky Travancore) byl knížecí stát ležící na Malabárském pobřeží v jižní Indii. Měl rozlohu 19 844 km² a žilo v něm 6 070 018 obyvatel (údaj ze sčítání z roku 1941), hlavním městem byl Tiruvanantapuram. Platidlem byla travankúrská rupie. Panovník měl právo na pozdrav devatenácti dělovými výstřely. Vlajka státu byla červená s bíle vyobrazenou mušlí vázovky indické.
Území Travankúru patřilo původně říši Čérů a Vidžajanagaru, od 17. století rostla moc království Venád. Jeho panovník Mártánda Varma k němu připojil další území a vytvořil roku 1729 nový stát nazvaný Travankúr. Podařilo se mu odrazit pokus Nizozemské Východoindické společnosti o invazi, když ji porazil roku 1741 v bitvě u Kolačalu. Do zajetí padl nizozemský admirál Eustachius De Lannoy, který byl později pověřen velením travankúrské armády. V další válce s Maisúrským královstvím pomáhala Travankúru Britská východoindická společnost, což vyústilo v roce 1795 v podpis dohody o britské ochraně. Proti rostoucímu britskému vlivu vystoupil předseda vlády (díván neboli dalava) Velu Tampi Dalawa, který v letech 1808 až 1809 se svými stoupenci zahájil ozbrojené povstání, to však bylo potlačeno a britská nadvláda se upevnila.
náhled|upright=0.6|vlevo|Historická mapa Travankúru Ideologicky stálo království na kultu Padmanábhy, Višnuova avatáru, kterému byl zasvěcen velký chrám Padmanábhasvámí v hlavním městě. V 19. století se objevilo náboženské hnutí ajjávali, bojující za odstranění kastovní segregace. Roku 1855 bylo zrušeno otroctví, v roce 1936 byl dovolen vstup do chrámu všem obyvatelům bez ohledu na kastovní příslušnost. Travankúr patřil ke státům s nejvyšší životní úrovní v Indii. Těžil z rozvinutého zemědělství a pro obchod příhodné polohy na špici indického poloostrova. Místní panovníci neutráceli tolik pro osobní potřebu jako jiní indičtí mahárádžové a investovali do ekonomiky a infrastruktury: stát měl na poměry tehdejší Indie kvalitní školství a zdravotnictví, provozoval poštovní služby, pro které vydával vlastní známky. Ženy měly přístup ke vzdělání, směly se rozvádět i dědit majetek. Stát byl také znám svojí náboženskou snášenlivostí.
Poté, co byl roku 1947 schválen Zákon o nezávislosti Indie, objevily se snahy o vyhlášení nezávislosti Travankúru, ale ministr vnitra Sardár Vallabhbháí Patél vyjednal jeho integraci do nové republiky. V ní spolu se severním sousedem Kočči vytvořil roku 1949 svazový stát Travankúr-Kočči, král Čitra Tirunál Balaráma Varma byl jeho formální hlavou s titulem rádžpramukh. V roce 1956 došlo ke změně vnitřních indických hranic podle jazykového klíče: okres Kannijákumári, kde žijí převážně Tamilové, byl připojen k Madráskému státu (od roku 1968 Tamilnádu) a zbytek státu dostal nové jméno Kérala.
Seznam vladařů náhled|upright=0.5|vpravo|Vlajka Travankúru užívaná do 19. století náhled|upright=0.5|vpravo|Znak knížecího státu z roku 1893 Mártánda Varma (1729–1758) Kártika Tirunál Ráma Varma (1758–1798) Balaráma Varma I. (1798–1810) Gaurí Lakšmí Báí (1810–1815) Gaurí Párvatí Báí (1815–1829) jako regentka za nezletilého krále Sváti Tirunál Ráma Varma II. (1813–1846) Utradom Tirunál Mártánda Varma II. (1846–1860) Ajiljam Tirunál Ráma Varma III. (1860–1880) Višákham Tirunál Ráma Varma IV. (1880–1885) Múlam Tirunál Ráma Varma V. (1885–1924) Sétu Lakšmí Báí (1924–1931) jako regentka Čitra Tirunál Balaráma Varma II. (1924–1949)
Reference
Externí odkazy
http://www.royalark.net/India/trava.htm http://www.britannica.com/place/Travancore http://histclo.com/country/other/india/hist/raj/prince/bep-trav.html
Kategorie:Zaniklé státy Asie Kategorie:Dějiny Indie Kategorie:Kérala Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1729 Kategorie:Státy a území zaniklé roku 1949 Kategorie:Geografie Indie