Pancho se žení je satirická veselohra – parodie na motivy dobrodružných filmů,Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 164–5, režisérů Rudolfa Hrušínského a Františka Salzera z  přelomu let 1944 a 1945, která se však dostala do kin až v roce 1946.

Jevištní předlohou filmu byla groteska o třech dějstvích s názvem „Hledá se Alfonso Danielo“. Hrušínský pracoval na scénáři se svým otcem Rudolfem Böhmem-Hrušínským a k režii přizval divadelního režiséra Františka Salzera, aby se neopakoval předchozí Hrušínského nezdar při jeho režijním debutu u filmu „Jarní píseň“. Jedním ze záměrů Hrušínského a producenta Havla bylo zaměstnat co nejvíce herců, aby unikli totálnímu nasazení. Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 164–5,

Původní název filmu byl "Pedro se žení". Až v průběhu natáčení se název změnil na "Pancho se žení". LOPOUR Jaroslav. Filmy soukromých výroben v zestátněné kinematografii (Roztočené a nedokončené protektorátní projekty a jejich osudy po roce 1945), Magisterská diplomová práce, Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav filmu a audiovizuální kultury, 2015, str. 225. Dostupné elektronicky: http://is.muni.cz/th/383493/ff_m/

Film se ve své době nesetkal s příznivou kritikou. KINO, Filmový obrázkový časopis, ročník I, čís. 23, 1946, vyd. Filmové nakladatelství v Praze, str. 377

Tvůrci, další informace Námět: Rudolf Hrušínský Scénář: Rudolf Hrušínský Kamera: Ferdinand Pečenka Režie: Rudolf Hrušínský a František Salzer Hudba: Jiří Srnka Texty písní: F. A. Elstner a K. M. Walló Střih: Jiří Sobotka Zvuk: J. Paleček Další údaje: černobílý, 80 minut Ateliéry: Barrandov a Radlice Exteriéry: Hlubočepy u Prahy Výroba: Lucernafilm Praha, 1944, pro uvedení upravila Československá filmová společnosti (1945–1946)

Postavy

Citát

Děj Děj se odehrává v Mexiku. Rodiny Rosity a Pedra zasnoubily oba již jako děti. Nyní se otec Rosity, Francisco Ferdinando Rodriquez, bydlící v městečku Pantalegro, rozhodl, že přišel čas na svatbu. A Rosita má dostat navíc věno 60.000 pesos. Napsal tedy dopis otci Pedra s tím, že se Pedro má k nim dostavit a prokázat se dopisem, protože Pedra viděli naposledy před 15 léty. Pedro je poněkud mdlého rozumu. Otec jej vybavil na cestu, dopis roztrhl na dvě části, aby jej Pedro neztratil a Pedro si jej schoval do kapsy a do ponožky.

Mezitím se Pancho v městečku Curacao popral v hospodě „U pavouka“ při hře v karty s falešným hráčem a v nastalé bitce praštil do hlavy starostu. Utíká z hospody a v horních hostinských pokojích narazil na Rositu, která utekla z domova, protože se nechce vdát za Pedra. Pancho přespal na parapetu Rositina pokoje a ráno se společně vydali na cestu. Rosita se do Pancha zamilovala, aniž by znala jeho jméno.

Zatímco Rosita jede k tetičce, Pancho u rozcestníku potká náhodou Pedra, který jede za Rositou do Pantalegra. Když vyslechne jeho příběh, že jede na svoji svatbu a nevěsta dostane velké věno, opije jej a vezme mu doklady i obě části dopisu. Vydal se do Pantalegra, aby se vydával za Pedra.

Po cestě náhodou potká starostu, který jej pozná a nechá uvěznit. Ve vězení v Curacao sedí v cele s lupičem Manuelem. Tomu vypoví svůj příběh, jak jede na svatbu a pro věno. Ten mu namluví, že má být druhý den propuštěn, avšak že přišel o milenku Juanitu, takže už mu o nic nejde a je ochoten si vyměnit s Panchem identitu. V noci mu vezme i jednu část dopisu. Druhý den je Manuel propuštěn a vydá se jako Pedro k rodičům Rosity. Pancho se ráno dozví, že byl podveden a Manuel je lupič odsouzený na 10 let za 28 loupeží a mnoho sňatkových podvodů a součástí trestu je také uříznutí ucha. Panchovi se však podaří z vězení uprchnout.

Manuel přijel k rodičům Rosity a předložil doklady Pedra, které dostal od Pancha a také část dopisu. Od rodičů Rosity si hned vypůjčil několik tisíc pesos.

Rosita s tetičkou se vydávají hledat jejího milého „blázna“, Pancha. Pancho mezitím dorazil k rodičům Rosity a hlásil se jako Pedro. Doložil to druhou částí dopisu. Když se to dozvěděl Manuel, ukradl Rositině matce ještě šperky a uprchl z domu. Vydal se k lupičům do hostince „U pavouka“, aby se domluvili, jak vykradou dům Rositiných rodičů. Toto se však dozvěděla Rosita, která s tetičkou našla v tomto hostinci také ubytování. Sdělila to starostovi a spolu se vydali k domu Rosity.

Tam mezitím dorazil skutečný Pedro. Rodiče tudíž nevědí, kdo je pravý Pedro. V tu chvíli lupiči přepadnou dům. Dorazil však také starosta s Rositou a tetičkou a Manuel s lupiči utíká. Rosita poznává svého „blázna“, ale otec se sňatkem nesouhlasí. Teprve, když starosta oznámí Panchovi, že při bitce „U pavouka“ odhalil falešného hráče a lupiče Roberta, na kterého byla vypsána odměna 100.000 pesos, souhlasí se sňatkem.

Pedro se vrací na oslu k rodičům domů a po cestě najde u rozcestníku dva pytle s mincemi. Rodině se to hodí, protože očekávala věno, za který chtěla postavit nový dům, neboť po odjezdu Pedra za nevěstou hned starý zbourali.

Zajímavosti Ve svých 56 letech se zde poprvé v celovečerním filmu objevila herečka Jarmila Kurandová Filmexport: http://www.filmexport.cz/kategorie/pancho-se-zeni-digipack.html. Za období září 1946 až prosinec 1950 byl film promítán v kinech 9315x a vidělo jej přes 2, 1 milionu diváků LOPOUR Jaroslav. Filmy soukromých výroben v zestátněné kinematografii (Roztočené a nedokončené protektorátní projekty a jejich osudy po roce 1945), Magisterská diplomová práce, Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav filmu a audiovizuální kultury, 2015, str. 158. Dostupné elektronicky: http://is.muni.cz/th/383493/ff_m/

Odkazy Reference

Literatura Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930–1945, Orbis, Praha, 1966, str. 231, 260, foto 638 KINO, Filmový obrázkový časopis, ročník I, 1946, vyd. Filmové nakladatelství v Praze, str. 377, obr. 111, 377 LOPOUR Jaroslav. Filmy soukromých výroben v zestátněné kinematografii (Roztočené a nedokončené protektorátní projekty a jejich osudy po roce 1945), Magisterská diplomová práce, Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav filmu a audiovizuální kultury, 2015, str. 5, 10, 33, 85–9, 115–6, 151, 154, 158–9, 169, 172–3, 177–8, 181, 188, 214–5. Dostupné elektronicky: http://is.muni.cz/th/383493/ff_m/ Respekt: http://www.respekt.cz/tydenik/2012/28/pancho-se-zeni Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 164–6,

Externí odkazy

Filmexport: http://www.filmexport.cz/kategorie/pancho-se-zeni-digipack.html https://is.muni.cz/do/phil/Pracoviste/UFAK/fav286/pages/09-kinematografie-po-valce.html

Kategorie:Filmy z roku 1944 Kategorie:Filmy z roku 1946 Kategorie:Československé černobílé filmy Kategorie:České filmové komedie Kategorie:České filmové parodie Kategorie:České romantické filmy