Lucas van Leyden, také Lucas Hugensz nebo Lucas Jacobsz (květen nebo začátek června 1494 Leiden – 8. srpna 1533 Leiden) byl severoholandský malíř, kreslíř, mědirytec, autor leptů a dřevořezů. Získal proslulost ještě během svého života a je považován za jednoho z největších rytců v historii umění.Turner (1996), s. 756
Život Lucas van Leyden byl synem malíře Huygha Jacobsze (1460–1538) a jeho ženy Marie Hendriksdr. Matka zemřela po porodu a otec se znovu oženil. Základy malířské techniky se Lucas naučil patrně u svého otce. Podle Carla van Mandera byl Jacobsz relativně dobrý malíř, jeho díla se však nedochovala.Karel van Mander, The life of Lucas van Leyden, in: Jan Piet Filedt Kok, W. Th. Kloerk, I. M. Veldman (eds.), 1978, s. 459–507 Od roku 1508 se školil u leydenského malíře oltářních obrazů Cornelise Engebrechtsze. Lucas projevoval talent už v raném věku a stýkal se pouze s mladými umělci – malíři, rytci skla a zlatníky. Rytectví se zřejmě naučil u některého zlatníka nebo dekoratéra zbraní, a první rytinu zhotovil ve věku devíti let. Ve dvanácti letech prodal první obraz – akvarel sv. Huberta. Jeho nejstarší datovaný mědiryt je Mohamed a mnich Sergius (1508).Dittrich (1983), s. 60, obr. 6
V roce 1514 byl přijat mezi mistry malířského cechu v Leydenu a rovněž do cechu střelců, v němž byl jeho otec kapitánem. V letech 1514, 1515 a 1519 je uváděn v seznamech leydenských mušketýrů téhož cechu střelců. Jeho dílna prosperovala a v následujících letech hodně cestoval. V roce 1515 se oženil se šlechtičnou Elisabeth van Boschhuyzen, která mu porodila dva syny. V roce 1521 se v Antverpách setkal se svým současníkem Albrechtem Dürerem, který si cenil jeho umění. Oba si vyměnili své rytiny a navzájem se portrétovali.Dittrich (1983), s. 14 V roce 1527 podle Mandera cestoval do Brabantska, kde navštívil v Middelburgu Jana Gossaerta a cestovali spolu do Zeelandu, Flander a Brabantska. Navštívili Gent, Mechelen a Antverpy.
Lucas van Leyden neměl žádné žáky ani pokračovatele. Jeho nejstarší syn, Pieter Cornelisz, je znám jako malíř skla. Lucasova dcera z předmanželského svazku se provdala za malíře Hoeye a roku 1533 se narodil jeho vnuk Lukas van Hoey Dammesz. (1533–1604). Jeho druhý vnuk Ioan de Hooy se stal malířem francouzského krále.Dittrich (1983), s. 7 Lucas van Leyden zemřel roku 1533 v 39 letech po dlouhém onemocnění tuberkulózou. Byl pohřben v Pieterskerk v Leidenu.
Dílo náhled|Mlékařka (1510) náhled|Golgotha, mědiryt (1517) – Google Art Project náhled|Kristus pokoušen ďáblem, mědiryt (1518), Národní galerie v Praze náhled|Portrét muže, kresba tužkou (1521) náhled|Hráči karet (1508) náhled|Madona s Maří Magdalenou a donátorem (1522) náhled|Poslední soud (1526–1527) náhled|Uctívání zlatého telete (1530) Druhý učitel Lucase van Leyden, Cornelis Engebrechtsz, je považován za posledního velkého představitel gotického manýrismu, který byl obeznámen s franko-vlámskou malbou a německými a italskými technikami kresby.W. S. Gibson, The Paintings of Cornelis Engebrechtsz., New York, Londýn, 1977 Od svých učitelů si malíř osvojil zájem o drobnopisné detaily podle děl Hieronyma Bosche nebo panoramatické kompozice krajin dle Joachima Patinira. Během učednických let začal malovat maloformátové žánrové scény (Vykladačka osudu, 1508), podobné dílům Quentina Massyse.
Lucasovy malby byly vyzrálé již v jeho čtrnácti letech a charakterizuje je do podrobností propracovaná a čistá podkresba a harmonické barvy.J.P. Filedt Kok, Underdrawing and other technical aspects in the paintings of Lucas van Leyden, in: Jan Piet Filedt Kok, W. Th. Kloerk, I. M. Veldman (eds.), 1978, s. 1–184 V osmnácti letech byl považován za nejschopnějšího malíře vlámské školy. Albrecht Dürer je jediným umělcem, který měl na Lucase van Leyden prokazatelný vliv, ale Lucas byl méně intelektuální a více se soustředil na anekdotické prvky scén a žánrové a karikující motivy (Hráči karet, 1508). Malbě se více věnoval až po roce 1520. Jedním z jeho mistrovských děl, které chtěl do svých sbírek získat císař Rudolf II.,Turner (1996), s. 272 je oltář Poslední soud (1526/1527).Rijksmuseum: Lucas van Leyden Masterpiece, The Last Judgement
Kromě obrazů a několika kreseb je známo kolem 174 jeho signovaných rytin a několik leptů z roku 1520, které jsou značeny iniciálou „L“, a 21 nedatovaných a nesignovaných dřevořezů.Dittrich (1983), s. 8J.P. Filedt Kok, Lucas van Leyden: Grafik, ex. kat. Rijksmuseum Amsterdam 1978 První rytiny (Marie Magdalena na poušti, 1506) vytvořil již ve 13 letech. Rytiny patnáctiletého chlapce (Pokušení svatého Antonína, 1509)Dittrich (1983), s. 62, č. 17 se vyrovnají Callotovým.
Rané mědiryty z let 1506–1508 ukazují rychlý rozvoj Lucasova talentu, zejména s ohledem na individuální charakterizaci lidských tváří a péči věnovanou drobným detailům. Podoba Saula v mědirytu David hrající na harfu Saulovi (1508) inspirovala Dürera a převzal ji pro svůj list Martyrium sv. Jana, který je součástí cyklu Apokalypsa (1498).Dittrich, (1983), s. 61
V následujících letech zpracoval některé konvenční náměty, např. cyklus kruhových grafických listů s pašijovými příběhy v ozdobném rámu s plastickými rostlinnými ornamenty (1509). Zároveň však vytvořil některá svá nejvýznamnější díla a mnohafigurální kompozice, jako Návrat ztraceného syna (1510), kde architektura napodobuje italské vzory (Andrea del Sarto) nebo Velké Ecce Homo (283×447 mm), zalidněné více než sto figurami a s architekturou v dokonalé renesanční perspektivě.Dittrich (1983), s. 62, č. 19 Věnoval se také venkovskému žánru, pro Holanďany doby renesance typickému. Příznačné jsou nehezké rozšklebené tváře a nevábná nahá těla (Cirurg, Zubař, žena s koněm, Žena se psem). V malém mědirytu Mlékařka (116×156 mm, 1510) zpracoval žánrové téma, které inspirovalo holandské umělce ještě o sto let později. Lucasovy rytiny Velké Ecce Homo a Mlékařka obdivoval také Rembrandt a roku 1642 na aukci zakoupil 14 jeho grafických listů za 1400 holandských tolarů.Jindřich Marco, O grafice, Mladá fronta, Praha 1981, s. 396Nizozemská Wikipedie uvádí částku 200-250 guldenů, která tehdy představovala roční plat dělníka.
Období 1512–1519 charakterizuje Dittrich jako expresivní a narativní styl. Příběhy jsou převzaty zejména ze Starého zákona (Šalamounovo modlářství, 1514), Nového zákona (Klanění tří králů (1513) nebo antické mytologie (Pyramus a Thisbe, 1514) a rytiny jsou vytvořeny s mistrovskou lehkostí.Dittrich (1983), s. 12–14Peter Parshall, Lucas Leyden’s narrative style, in: Jan Piet Filedt Kok, W. Th. Kloerk, I. M. Veldman (eds.), 1978, s. 185–237
Sblížení s Albrechtem DüreremDittrich (1983), s. 14–15 mělo na Lucase van Leyden krátkodobě silný stylistický vlivTurner (1996), s. 760 a projevilo se v jeho tvorbě návratem k tématu Pašijí (Malé pašije, 1921). V této době nakreslil také několik mistrovských portrétů (Portrét muže, 1521) a vyzkoušel techniku leptu.
Pozdní grafické dílo Lucase van LeydenDittrich (1983), s. 15–17 bylo ovlivněno společnou cestou s Janem Gossaertem a seznámením s jeho díly, poučenými italskou renesancí. Znal také grafické listy Marcantonio Raimondiho, ve kterých kopíroval díla Dürera a Raphaela také sérii erotických námětů podle předloh Giulia Romana.
V mědirytech Lucase van Leyden z let 1524–1530 převažují antické náměty (Vergilius v koši, 1525) a plasticky modelovaná nahá mužská a ženská těla (Kain zabíjející Abela, 1529, Venuše Amor a Mars, 1530, Lot a jeho dcery, 1530, Alegorie sedmi ctností, 1530).
Známá díla (výběr)
Mědiryty 1506 Polibek na rozloučenouDittrich (1983), č. 1 1506 Modlící se Marie Magdaléna na poušti 1506 Odpočinek na cestě do Egypta 1507 Vzkříšení Lazara 1507 David a Abigail 1508 Starci a Zuzana v lázni 1508 David hrající na harfu Saulovi 1509 Pokušení svatého Antonína 1509 Pašijový cyklus, kruhové kompozice s dekorativním rámem 1509 Obrácení sv. Pavla 1509 Nahá žena poutnice krmící koněKupferstichkabinet, Drážďany 1510 Návrat ztraceného syna 1510 Nahá žena v krajině, vybírající psovi blechy 1510 Velké Ecce Homo 1510 Křest Krista v řece Jordán 1510 Mlékařka 1512 Příběhy ze života Josefa a jeho bratří 1513 Abrahám a tři andělé 1513 Klanění tří králů 1514 Pyramus a Thisbe 1514 Samson a Dalila 1514 Modlářství krále Šalamouna 1515 Triumf Mordechaje 1516 Abrahám, Hagar a Izmael 1517 Golgota 1518 Esther před Ahasverem 1518 Kristus pokoušen ĎáblemMichaela Brixová, in: A. Volrábová (ed.), 2008, s. 60–61 1519 Tanec Marie Magdaleny 1520–1524 4 rytiny ze života venkovanů (Chirurg a pacient, U zubního lékaře; Blázen objímá dívku; Pár muzikantů) 1525 Vergilius v koši 1529 6 rytin ze života Adama a Evy (Kain zabíjí Abela, Adam a Eva oplakávají mrtvého Abela) 1530 Venuše, Amor a Mars 1530 Lot a jeho dcery 1530 Alegorie sedmi ctností (Fides, Spes, Caritas, Prudentia, Iustitia, Fortitudo, Temperantia) 1530 Prvotní hřích
Dřevořezy kolem 1514 Prvotní hřích 1514, 1517 Samson a Dalila 1520 série dřevořezů s jízdou králů 1525 Vergilius zavěšený v koši (též mědiryt)Larry Silver, Susan Smith, Carnal Knowledge. The late engravings of Lucas van Leyden, in: Jan Piet Filedt Kok, W. Th. Kloerk, I. M. Veldman (eds.) 1978, s. 253
Lepty 1520 Portrét císaře Maxmiliána I. (lept i rytina), podle Dürerova dřevořezu (1519)
Kresby kolem 1521 několik portrétů (Portrét muže, Portrét ženy) 1521 Svatý Jeroným
Malby 1508 Vykladačka osudu 1508 Hráči karet 1518 Hráči šachu 1520 Madona s děckem a anděly, Gemäldegalerie, Berlín 1522 Madona s Marií Magdalenou a donátorem, Alte Pinakothek, Mnichov 1526/1527 Poslední soud, Museum De Lakenhal, Leiden 1530 Uctívání zlatého telete, Rijksmuseum, Amsterdam 1531 Uzdravení slepce z Jericha, ErmitážHermitage, Healing of Blind Man of Jericho (triptych)
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura Michaela Brixová, in: Alena Volrábová (ed.), 101/I Mistrovská díla Sbírky grafiky a kresby Národní galerie v Praze, NG v Praze 2008, , s. 60 Jane Turner (ed.), The Dictionary of Art, vol. 19, Grove, New York, 1996, , s. 756–762 Christian Dittrich, Lucas van Leyden. das Graphische Werk im Kupferstich-Kabinet zu Dresden, Staatlische Kunstsammlungen Dresden, 1983 E. S. Jacobowitz, S. L. Stepanek, The Prints of Lucas van Leyden and his Contemporaries, exh. ed., Boston 1983 Jan Piet Filedt Kok, W. Th. Kloerk, I. M. Veldman (eds.), Lucas van Leyden studies, Netherlands Kunsthistorisch Jaarboek 1978, Deel 9, Fibula-van Dishoeck, Haarlem 1979, 90-228-44-32-3 Jan Piet Filedt Kok (ed.), Lucas van Leyden (1489 of 1494–1533) – grafiek, mat een complete œuvre-catalogus van zijn gravures, etsen en houtsneden, Rijksmuseum, Amsterdam 1978 Nicolaas Beets, Jan Swart, et al., Lucas de Leyden, Bruxelles/Paris 1913, reprint ISBN 978-1287798002
Externí odkazy
Rijksmuseum: Lucas van Leyden Lucas van Leyden, díla na Artnet Fine Arts Museums of San Francisco: Lucas van Leyden Artmuzeum, Martina Glenn: Lucas van Leyden
Kategorie:Nizozemští malíři Kategorie:Nizozemští rytci Kategorie:Narození v Leidenu Kategorie:Úmrtí v Leidenu Kategorie:Narození v roce 1494 Kategorie:Úmrtí v roce 1533 Kategorie:Muži