Mistr oltáře z Ortenbergu, též Mistr Svaté rodinySuckale R, Weniger M, Wundram M, Gotika, Slovart 2007, s.14-19 byl německý gotický malíř činný v první třetině 15. století, představitel pozdní fáze Krásného slohu. Je autorem oltáře v Ortenbergu v Hesensku. náhled|400 px|Mistr ortenberského oltáře: Svatá rodina (kolem 1425-1430)
Život Anonymní malíř, označovaný jako Mistr oltáře z Ortenbergu, byl činný ve středním Porýní a mohl pracovat v Mohuči. Z technologického rozboru malby se usuzuje, že měl spolupracovníky. R. Kühnen: Der Ortenberger Altar: Technologischer Befund. In: E. M. Vetter: Der Ortenberger Altar. Wiesbaden 2000. S. 125–138
Dílo Třídílný Oltář z Ortenbergu pochází z doby kolem roku 1420. Jde o malbu temperou na plátně, připevněném na desce z dubového (nebo jedlového) dřeva, zlacenou plátkovým zlatem. Oltář se původně nacházel v kostele Panny Marie (Marienkirche) v Ortenbergu, postaveném v letech 1385 až 1450 (zde kopie), nyní je vystaven v Hessisches Landesmuseum, Darmstadt.
Oltář patří k mistrovským dílům porýnského umění z počátku 15. století.D. Schäfer: In: E. M. Vetter: Der Ortenberger Altar. Wiesbaden 2000, S. 63–124. Centrální scéna (100 x 162 cm) zobrazuje příbuzenstvo Marie a Josefa s Ježíškem – sv. Annu, svaté panny (sv. Barbora, sv. Dorota) a malého Jana Křtitele. Na dalších deskách o rozměru 100 x 81 cm jsou scény Narození Ježíška (vlevo)Narození Ježíška a Klanění tří králů (vpravo)Klanění.Bildindex: Ortenberger Altar, fotografie celého oltáře Jeden z králů na pravém křídlu oltáře je patrně český císař Zikmund Lucemburský.J. Fajt: (Hrsg.): Karl IV. Kaiser von Gottes Gnaden. Kunst und Repräsentation des Hauses Luxemburg 1310–1437. Katalog zur Ausstellung auf der Prager Burg 2006. München 2006
Historik Michael Schroeder se domnívá, že postava představující krále Balthasara, je král Václav IV. Nalezl také shodnou kompozici na obrazu Nalezení pravého kříže od Mistra rajhradského oltáře a soudí, že malba je natolik odlišná od porýnského umění ze stejné doby, že se pravděpodobně jedná o českou práci z okruhu parléřovské hutě. Jako možného donátora oltáře uvádí probošta kostela St. Maria ad gradus (Mainz). Po roce 1314 pracovali na stavbě kláštera (Marienstift) v Mohuči čeští stavitelé, což dokládá vzájemné umělecké kontakty.Michael Schroeder, Balthasar gleicht König Wenzel, Frankfurter Rundschau, 23. DEZEMBER 2010
Díla připisovaná autorovi a jeho dílně Oltář z Ortenbergu ( kolem 1420), Hessisches Landesmuseum, Darmstadt Klanění, Stiftsmuseum der Stadt AschaffenburgWolfgang Beeh, Kritische Berichte, 4, č.4, 1976
Odkazy
Reference
Literatura D. Schäfer: Der Ortenberger Altar als mittelrheinisches Kunstwerk um 1400. In: E. M. Vetter: Der Ortenberger Altar. Wiesbaden 2000, S. 63–124. Gerhard Bott: Der Ortenberger Altar in Darmstadt. Werkmonographien zur bildenden Kunst in Reclams Universal-Bibliothek. Stuttgart 1966. Gerhard Bott: Der Ortenberger Altar in Darmstadt. Werkmonographien zur bildenden Kunst in Reclams Universal-Bibliothek. Stuttgart 1966.
Externí odkazy Zeno: Meister des Ortenberger Altars: Ortenberger Altar, Szene Die Heilige Sippe Marienkirche Ortenberg Deutsche Digitale Bibliotek: Ortenberger Altar Wolfgang Beeh, MITTELALTERLICHE ABBILDER ALS LEGITIMATIONSNACHWEIS Die Tafel mit der Anbetung der Könige in Lenzburg und der Ortenberger Altar, Kritische Berichte 4, 1976
Kategorie:Muži Kategorie:Gotické malířství Kategorie:Němečtí malíři Kategorie:Krásný sloh Kategorie:Anonymní umělci