náhled|Československá stokorunová bankovka z roku 1931, jejímž autorem byl Max Švabinský náhled|Československá stokoruna (1961) Koruna československá (v období první republiky zkratka Kč, v období druhé republiky K, od roku 1945 Kčs, mezinárodně v ISO 4217 CSK) byla měna, která platila v Československu od roku 1919. Koruna se dále dělila na 100 haléřů. Zpočátku obíhaly i drobné haléřové mince (za první republiky dvouhaléře, po roce 1953 dokonce jednohaléře a tříhaléře), avšak s postupující inflací nejdrobnější mince postupně mizely z oběhu. V roce zániku ČSFR 1992 byl již nejmenší reálně obíhající mincí pětihaléř. Po rozdělení Československa v roce 1993 na Českou republiku a Slovenskou republiku došlo i k rozdělení měny na korunu českou a slovenskou korunu.
Název měny Název koruna jakožto symbol monarchie razící mince byl od středověku častý; používá ho většina skandinávských států (Dánsko, Norsko, Švédsko, Island, do přechodu na euro na konci roku 2010 Estonsko), do konce roku 2008 Slovensko. Na českém území byla zavedena rakousko-uherská koruna měnovou reformou 2. srpna 1892 jako polovina předchozího zlatého. Po vyhlášení Československé republiky byl název nakonec zachován (uvažovalo se např. o názvech frank, hřivna nebo sokol), Rakousko naopak později (rok 1925) název měny změnilo na šilink a Maďarsko od roku 1926 používalo měnu jménem pengő.
Koruna za první republiky
náhled|vpravo|Prvorepubliková mince o hodnotě 5 korun československých Československá koruna byla ustavena zákonem č. 84 z 25. února 1919, na jehož základě byly mezi 3. až 19. březnem 1919 staženy a okolkovány rakousko-uherské bankovky, které byly postupně až do července 1920 vyměňovány za nové československé státovky. Prvním penízem nového státu byla stokorunová státovka z 15. dubna 1919. Prvními mincemi byly dvacetihaléř a padesátihaléř s ročníkem ražby 1921 vydané v únoru 1922. První korunová mince byla do oběhu uvolněna také v roce 1922 (platila od 31. května 1922 do 31. května 1953). První skutečnou bankovkou (nikoli státovkou) byla dvacetikoruna s datem 1. října 1926, ale do oběhu se dostala až v březnu 1927.
14. dubna 1920 byl přijat zákon o bance cedulové, který předcházel vzniku centrální banky, která však definitivně vznikla až 21. března 1926 a svoji činnost zahájila až 1. dubna 1926. Prvním guvernérem se stal Vilém Pospíšil, který byl do té doby vrchní ředitel Městské spořitelny pražské a byl též přítelem Aloise Rašína a přední finanční odborník v zemi.
Národní banka byla založena jako akciová společnost se základním jměním 4 000 000 Kč ve zlatě. Československá koruna byla tehdy založena na zlatém standardu a byla považována za pevnou a kvalitní měnu.
Poté byly vydány bankovky I. a II. série, které se v tu dobu řadily mezi nejkrásnější (a poměrně snadno padělatelné) oběžné bankovky na světě. Spolupracovali na nich např. Alfons Mucha, Max Švabinský, Otto Gutfreund a mnozí další významní umělci. Mezi nejznámější výtvarníky mincí patřil tehdy Otakar Španiel.
Vznik protektorátu a druhá světová válka náhled|Protektorátní koruna, rubová strana, 1939–1941
náhled|Protektorátní koruna, mince, 1941–1945 Po obsazení českých zemí německými vojsky v březnu 1939 byla zrušena Národní banka Československá a nahradila ji Národní banka pro Čechy a Moravu, která začala vydávat protektorátní koruny a začala provádět měnovou politiku podle nařízení říšské banky z Berlína. Říšská banka určila kurz 1 Říšská marka (RM) = 10 K, což bylo záměrné podhodnocení koruny, aby mohlo Německo zemi ekonomicky vysávat. Reálný kurz koncem roku 1938 byl 1 RM = 8,33 Kč. Německá okupační moc zavedla povinné odvody pro Říši a národní banka musela na tzv. Girokonto odvádět peníze pro německé hospodářství a na vedení války. Koncem války bylo na tomto kontě zhruba 58 miliard K, které představovaly značný zdroj inflace. Dále musela banka odevzdat 45,5 tuny měnového zlata deponovaného v Praze a ve Švýcarsku. Navíc pro zprostředkování plateb za německé občany byl zřízen zvláštní účet u Reichsbank, kde se peníze vyrovnávaly v kurzu stanoveném Říšskou bankou nebo nebyly vyrovnány vůbec. Takové zásahy a finanční vyčerpávání země vedly k růstu inflace a rozmachu černého trhu. Tyto jevy musely být po válce složitě odstraňovány. Od r. 1941 se začaly razit mince v hodnotě 1 K, které vydržely až do konce existence protektorátu. Exilová československá vláda v Londýně podepsala v roce 1944 zakládající listinu Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Tyto smlouvy podepsala delegace pod vedením ministra financí Ladislava Feierabenda v Bretton Woods v červenci 1944.
Koruna po druhé světové válce Po druhé světové válce byla 1. listopadu 1945 provedena měnová reforma, která řešila problém, že na území Československa kolovalo příliš mnoho platidel – kromě pěti měn (protektorátní, říšskoněmecká, slovenská, maďarská a polská) i různé vojenské poukázky. Tato reforma byla navíc spojena se znárodněním bank a podniků podle Benešových dekretů. Situace se částečně stabilizovala, ale nadále byl v zemi hospodářský chaos z důvodu znárodnění a nového postavení klíčových firem v průmyslu. Po únoru 1948 nastalo další znárodňování průmyslu.
Československá koruna po měnové reformě 1953 náhled|vpravo|Československá koruna Další měnová reforma přišla k 1. červnu 1953. Nová československá koruna byla vyměňovaná v poměru 1:5 u částek do 300 (starých) Kčs, vyšší částky byly vyměňovány v poměru 1:50. Navíc přestalo být Československo koncem roku 1954 členem MMF a Světové banky, které v roce 1944 spoluzakládalo. Po měnové reformě v roce 1953 byla většina lidí ožebračena a navíc ceny začaly stoupat. Do konce 50. let se podařilo situaci stabilizovat, ale ukázalo se, že centrálně řízená ekonomika začíná vykazovat značné nedostatky. V 60. letech přišla liberalizace poměrů v Československu, která však byla zastavena sovětskou invazí v srpnu 1968. Poté přišla normalizace, kdy byla celá ekonomika odtržena od reálného vývoje ve světě a nastávala postupná izolace ekonomiky ČSSR. Narůstala inflace, kterou vláda skrývala měnovými dotacemi a izolací koruny vůči jiným měnám. Ekonomické problémy centrálně řízené ekonomiky byly jedním z důvodů pádu komunistického režimu v ČSSR v listopadu 1989 a k sametové revoluci. Téměř po celou dobu se v Československu platilo také mincí v hodnotě 1 Kčs, jejíž autorkou byla medailérka Marie Uchytilová, která na minci zobrazila politickou vězeňkyni Bedřišku Synkovou. Motiv ženy, která sází pravou rukou do země lípu a v levé ruce drží sazenice lip, byl na rubu 1 Kčs až do konce existence československé koruny, tj. přes 36 let (2. září 1957 – 30. září 1993). Tento typ mince se tak stal mincí s nejdelším reálným oběhem v moderních dějinách našeho mincovnictví. Měnil se ovšem avers mince. Od 2. září 1957 do 1. prosince 1961 byl na aversu ražen malý státní znak československé republiky, používaný před rokem 1960, od 1. prosince 1961 do 1. dubna 1990 byl na reversu ražen název i znak Československé socialistické republiky a od 1. dubna 1990 do 30. září 1993 byl na reversu ražen nový název i nový znak ČSFR.
Bankovky a státovky československé koruny Bankovky a státovky Kčs v Československu 1953–1992 Jméno hodnota bankovka, státovka rozměrMotiv aversuMotiv reversu platnost vydáno líc rub od do Jedna koruna československá 1 Kčs101 x 51 mmnápis "JEDNA KORUNA ČESKOSLOVENSKÁ"Státní znak ČSR1. června 195331. května 19601953 Tři koruny československé 3 Kčsbezrámubezrámu110 x 56 mmNápis "TŘI KORUNY ČESKOSLOVENSKÉ"Státní znak ČSR1. června 195331. prosince 19721953 Tři koruny československé 3 Kčs 150px 150px113 x 56 mmNápis "TŘI KORUNY ČESKOSLOVENSKÉ"Státní znak ČSSR1. prosince 196131. prosince 19721961 Pět korun československých 5 Kčsbezrámubezrámu120 x 61 mmNápis "PĚT KORUN ČESKOSLOVENSKÝCH"Státní znak ČSR1. června 195331. prosince 19721953 Pět korun československých 5 Kčs 150px 150px123 x 60 mmNápis "PĚT KORUN ČESKOSLOVENSKÝCH"Státní znak ČSSR1. prosince 196131. prosince 19721961Deset korun československých 10 Kčsbezrámu|250x250pixelůbezrámu129 x 65 mmNápis 'DESET KORUN ČESKOSLOVENSKÝCH"Státní znak ČSR nápis "10"1. června 195331. prosince 1963 1953Deset korun československých 10 Kčs 150px 150px133 x 65 mmDívky sbírající květinyVodní nádrž Orava1. února 196130. června 1988 1960Deset korun československých 10 Kčs 150px 150px132 x 67 mmPavol Országh HviezdoslavOravská krajina s horou Veľký Choč1. července 198631. července 19931986Dvacet korun československých 20 Kčs 150px 150px132 x 58 mmJan ŽižkaHusitské vojsko1. dubna 197130. června 19911970Dvacet korun československých 20 Kčs 150px 150px137 x 67 mmJan Amos KomenskýJabloň vyrůstající z knihy1. října 198831. července 19931988Dvacet pět korun československých 25 Kčsbezrámubezrámu138 x 70 mmNápis "DVACETPĚT KORUN ČESKOSLOVENSKÝCH" socha Jana Žižky v TábořeStátní znak ČSR Tábor1. června 195331. prosince 19621953Dvacet pět korun československých 25 Kčsbezrámubezrámu140 x 69 mmJan ŽižkaŽižkovo náměstí v Táboře1. prosince 195831. prosince 19711958Dvacet pět korun československých 25 Kčs 150px 150px140 x 69 mmJan ŽižkaŽižkovo náměstí v Táboře2. května 196231. prosince 19721961Padesát korun československých 50 Kčsbezrámubezrámu147 x 74 mmNápis "PADESÁT KORUN ČESKOSLOVENSKÝCH" Sousoší “Sbratření” Státní znak ČSR Bánská Bystrica1. června 195331. prosince 19671953Padesát korun československých 50 Kčs 150px 150px150 x 74 mmVojáci Slovenského národního povstáníSlovnaft1. dubna 196530. června 19911964Padesát korun československých 50 Kčs 150px 150px142 x 67 mmĽudovít ŠtúrBratislava1. října 198731. července 19931987Sto korun československých 100 Kčsbezrámubezrámu156 x 80 mmNápis "STO KORUN ČESKOSLOVENSKÝCH"Státní znak ČSR Hradčany a Karlův most1. června 195331. prosince 19671953Sto korun československých 100 Kčs 150px 150px164 x 80 mmHutník a družstevniceHradčany a Karlův most1. prosince 19627. února 19931961Sto korun československých 100 Kčs 150px 150px147 x 67 mmKlement GottwaldHradčany1. října 198931. prosince 19901989Pět set korun československých 500 Kčs 150px 150px152 x 67 mmVojáci Slovenského národního postáníHrad Devín1. listopadu 19737. února 19931973Tisíc korun československých 1000 Kčs 150px 150px157 x 67 mmBedřich SmetanaVyšehrad1. října 19857. února 19931985
Koruna po sametové revoluci 1. ledna 1993 došlo k rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky na dva samostatné státy a k 8. únoru 1993 proběhla měnová odluka, kterou československá koruna zanikla. Výměnný poměr k nástupnickým měnám byl 1:1. Staly se jimi česká koruna a slovenská koruna, kterou vystřídalo na Slovensku 1. ledna 2009 euro.
Mince první republiky a poválečné mince platné před měnovou reformou z roku 1953 náhled|Porovnání velikosti prvorepublikových mincí 5 Kč: zleva mince z let 1925, 1928, 1938