Chrám svaté kněžny Olgy ( Це́рковь Свято́й равноапо́стольной княги́ни О́льги) je pravoslavný kostel v novobyzantském stylu ve Františkových Lázních v Karlovarském kraji zasvěcený svaté kněžně Olze Kyjevské. Byl vystavěn v letech 1887–1889 a jedná se o nejstarší původně pravoslavný kostel na území Česka.

Jedná se o památkově chráněnou stavbu.

Dějiny

Vznik výstavba vlevo|náhled|Nákres průčelí V roce 1880 byl ve Františkových Lázních vystavěn svatostánek pro pravoslavné lázeňské hosty ze zahraničí, zejména pak z Ruska. Bohoslužby se konaly pouze v letní sezóně. Chrám byl zpočátku v pronajaté části kolonády Solného a Lučního pramene zvané Salzquelle (Solný pramen), poté byl roku 1881 přemístěn do vestibulu hotelu „Giselle“.

Současný kostel byl vybudován v eklekticistním rusko-byzantském slohu podle návrhu významného františkolázeňského architekta a pozdějšího starosty (v letech 1900–1910) Gustava Wiedermanna z výnosů dobrovolných příspěvků ruských lázeňských hostí.

Wiedermannovi pravděpodobně jako předloha sloužil kostel v usedlosti Rukavišnikovoj z roku 1878. vlevo|náhled|Kostel na pohlednici z doby kolem roku 1900 Gustav Wiedermann je rovněž autorem dvou dalších pravoslavných chrámů v západních Čechách, chrámu sv. Petra a Pavla v Karlových Varech (1897) a chrámu sv. Vladimíra v Mariánských Lázních (1900). Wiedermann si touto prací získal uznání daleko za hranicemi Rakousko-Uherska. Za postavení zmíněných chrámů byl vyznamenán ruským řádem sv. Anny a také srbským řádem sv. Sávy, který mu osobně udělil srbský král Milan I. při své návštěvě Františkových Lázní.

Stavba byla provedena během 192 pracovních dní a dokončena už v květnu 1889. Kostel byl založen františkolázeňským výboremVýboru, vytvořenému roku 1870 předsedali tři doktoři židovské věrouky. Jeden ze členů výboru, dr. Hamburger, si část vybraných prostředků přisvojil, a později spáchal sebevraždu. V roce 1879 výbor za vysokou cenu získal pozemek, patřící předsedovi výboru, dr. Bošanovi. Pozemek byl však silně podmáčený a nacházela se na něm skládka odpadu. Pouze díky energickým protestům protojereje Alexandra Lebeděva byl pozemek prodán a zakoupen jiný, hodnotnější. roku 1881 bez přizvání protojereje Vladimira Semjonoviče Ladinského, jenž provedl svěcení základního kamene 25. (13.) července 1888. Obřad se na radu K. P. Pobědonosceva konal bez ohlášení až u prakticky dokončeného kostela, aby nedráždili místní katolickou církev. Vysvěcení chrámu proběhlo 7. (resp. 25.) června 1889.

Kostel a pozemek (asi 13,66 aru) byly zapsány jménem výboru, který kostel i pozemek považoval za své vlastnictví a na svých zasedáních nepodával výkazy obci.

Roku 1899 doznal kostel spíše kosmetických úprav a roku 1901 byl obehnán kamennou zídkou se železným plotem. náhled|Kostel před rekonstrukcí, stav 2011

Rekonstrukce náhled|Chrám svaté kněžny Olgy při rekonstrukci, stav v srpnu 2018V roce 2016 začala rekonstrukce chrámu, jemuž měla vrátit jeho původní podobu z konce 19. století. V té doby odpadávalo staré zdivo a zdobné kusy fasády. Do věže zatékalo. Záhy se ukázalo, že rozsah oprav bude muset být výrazně větší, než se očekávalo. Většina zdobných prvků fasády nebyla zhotovena z omítkového štuku, ale z velmi kvalitního jemnozrnného pískovce. Ten, zčásti vinou novodobého neprodyšného akrylátového nátěru, nemohl dlouho dýchat, a z toho důvodu byl na řadě míst poškozený.

Průzkum rovněž odhalil, že se ve vpadlých plochách kolem řeckých a pravoslavných křížů se nachází cihelné zdivo dvou barev (vínově červená a sytě okrová), které nebylo původně natírané a samo o sobě vytvářelo barevné obrazce – jednalo se tedy o režné zdivo. Ve Františkových Lázních se jedná o jediné takové místo.

První fáze oprav vyšla na zhruba 950 tisíc Kč; proběhla v rámci dotačního Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Na opravě se kromě pravoslavné církve finančně podílelo Ministerstvo kultury ČR, Karlovarský kraj a město Františkovy Lázně.

V roce 2018 bylo provedeno zkoumání a zahájena restaurace vrcholků chrámových věží. Při nich bylo zjištěno vážné poškození dřevěných částí krovu, jejichž stav byl označen za havarijní. Proto hrozilo vychýlením celých věží a narušení statiky. Hlavní středové věži dokonce hrozí úplná zkáza. Odborníci doporučili urychlené záchranné práce. Zároveň byla plánována oprava fasád chámu. Celkové odhadované náklady přesáhly částku jednoho milionu korun. I přes příspěvky od státu i od města neměla pravoslavná církev na realizaci dostatek prostředků. Na tuto třetí etapu rekonstrukce se podařilo městu Františkovy Lázně získat podporu takřka 630 tisíc korun z Programu regenerace městských památkových rezervací a zón ministerstva kultury. Na projekt přispěla pravoslavná církev více než 300 tisíci korunami a město Františkovy Lázně investovalo takřka 80 tisíc korun. Stavební práce této etapy skončily v září.

V roce 2020 proběhla další část rekonstrukce, při níž byl obnoven a vysvěcen kříž na centrální báni.

Vývoj správy Prvním knězem, který v chrámu sloužil, byl už zmíněný protojerej (arcikněz) Vladimir Ladinskij, který sem v letech 1889–1896 dojížděl z německého Výmaru. Jména dalších kněží nejsou známa. Pravděpodobně byl chrám ale i nadále pod správou výmarských duchovních a později duchovních z Karlových Varů. Usuzuje se, že až do roku 1945 se bohoslužby konaly jen během lázeňské sezóny, tj. v jarních a letních měsících. Během 2. světové války chrám sloužil jako skladiště. V roce 1945 se na Chebsko a Ašsko přistěhovalo mnoho stoupenců východního obřadu ze Slovenska. V roce 1947 reemigrovalo z české Volyně (na západě Ukrajiny) do regionu několik set Čechů, většinou pravoslavného vyznání. O tyto emigranty začala pečovat česká pravoslavná církev.

Dne 1. září 1949 nastoupil do chrámu jako novokněz tehdy třiadvacetiletý Jan Křivka. Pocházel z Volyně a jako devatenáctiletý se účastnil bojů o Dukelský průsmyk. Spolu s armádou generála Svobody přišel do Čech, kde se oženil a byl vysvěcen na kněze. S chrámem sv. Olgy spojil celý svůj život. Sloužill tam až do své smrti v roce 2013, dlouhých 64 let. Po něm se jeho úřadu (správy) od roku 2011 ujal otec Vít Metoděj Kout.

Chrám náleží do jurisdikce chebského presbyterátu, Karlovarského okružního protopresbyterátu, pražské eparchie Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku. Bohoslužby se konají v českém a církevněslovanském jazyce. náhled|Interiér chrámu vlevo|náhled|Interiér chrámu

Popis a vybavení Loď je zastřešena velkou cibulovou kupolí, nad nartexem je umístěna vysoká věž. Jedná se o zděnou centrální stavbu. Představená věž je ukončena polygonálním nástavcem. Zdobí ji menší polygonální věžičky v nárožích. Hlavní vstup má podobu dřevěných vyřezávaných dveří v mohutném odstupňovaném portálu s vloženými ornamentálními sloupy a půlkruhovým záklenkem. Okna jsou půlkruhová jednoduchá nízká nebo sdružená.

Ikony v chrámu pocházejí zejména z 18. století a byly tomuto kostelu darovány většinou věřícími z Ruska, Řecka, Bulharska a Srbska. Dřevěný ikonostas byl vyroben v 19. století v Petrohradu. V kupoli chrámu jsou zobrazeni čtyři evangelisté – jedná se o malby na plechu, zhotovené v době výstavby. Strop a kupole chrámu jsou navíc vyzdobeny freskami, které v roce 1975 zhotovili akademičtí malíři z Karlových Varů Milan Kraus a Jan Samec.

Osobnosti Mezi významné osobnosti spjaté s kostelem patří otec Michail Vasněcov (syn známého ruského malíře Viktora Vasněcova), který v chrámu působil před 2. světovou válkou. Mezi zahraniční hosty patřil bulharský vladyka Stefan, který do Františkových Lázní často přijížděl na léčení a který proslul odvahou v boji proti nacismu a komunismu. Chrám během svých pobytů navštěvoval i československý prezident Ludvík Svoboda, který byl pravoslavného vyznání.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Národní katalog pravoslavné architektury Народный каталог православной архитектуры

Olgy Františkovy Lázně Kategorie:Kostely ve Františkových Lázních Kategorie:Kulturní památky ve Františkových Lázních Olgy Františkovy Lázně Kategorie:Kostely z 19. století Kategorie:Postaveno v Česku 1889