Čistěves (v letech 1921–1999 Číštěves, ) je obec v okrese Hradec Králové v Královéhradeckém kraji. Žije v ní obyvatel.
Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1225, kdy ji král Přemysl Otakar I. výměnou za Vestec postoupil bratrům Petrovi a Benedovi, měšťanům z Hradce, a to včetně sedmi popluží a osvobodil je a jejich potomky od služebných povinností „nářezu a noclehu“. Codex diplomaticus necnon epistolaris regni Bohemiae. Tomus II., edidit Gustav Fridrich. Praha 1912, s. 272, č. 278 Vladykové z Čistěvsi zde v následujícím století založili tvrz, připomínanou v letech 1389 a 1445. Stávala si jeden kilometr od obce v poloze Na Hrádku, při nynější železniční trati.Šimek a kol. 1989, s. 86Křížek-Řezník 1992, s. 10
V 17. století spadala Čistěves pod panství Smiřice. V dobách rekatolizace byla dle soupisu poddaných tato ves „devátá v počtu protivných a spurných“ obyvatel smiřického panství, kteří odmítali přijmout katolické náboženství. Někteří obyvatelé uprchli a připojili se k exulantům.
Po zrušení nevolnictví byla obec roku 1850 připojena ke správě okresu Hradec Králové. Tragickým dnem obce byl 3. červenec roku 1866, kdy se zde a v lese Svíb odehrála krvavý střet v rámci bitvy u Hradce Králové, zásadní bitvy prusko-rakouské války. V něm se střetly síly armády rakouského císařství, včetně 8. praporu polních myslivců, s 7. pěší divizí vojska Pruského království.Historie a vojenství, svazek 40, 1991, s. 9-12
Obyvatelstvo
Obecní správa Mezi lety 1850–1988 byla Čistěves obcí v okrese Hradec Králové (1850–1930), poté v okrese Hradec Králové-okolí (1950) a později opět v okrese Hradec Králové. Od 1. ledna 1989 do 23. listopadu 1990 patřila jako část obce k Všestarům a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí, ale Chlum a Lípa již zůstaly součástí Všestar. Od 26. listopadu 1971 do 31. prosince 1988 k obci patřily Chlum, Lípa a Máslojedy.
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 16. července 2014.
Pamětihodnosti Pomník padlým vojákům 8. rakouského praporu polních myslivců z prusko-rakouské války roku 1866, v lese Svíbu, vápenec, Viktor Tilgner, Vídeň 1896 Torzo pomníku padlých z prusko-rakouské války roku 1866, (chybí nástavec s křížem), pískovec, kolem 1870 Poklad 356 stříbrných středověkých mincí, zvláště ražeb českých denárů Slavníkovců a Přemyslovců (Boleslava I., II., III. a Vladivoje) z doby kolem roku 1000, a filigránových kuličkových náušnic, byl nalezen roku 1896 na poli a předán do numismatického oddělení Národního muzea v Praze.
Spolky Spolek dobrovolných hasičů – poprvé založen roku 1890 (doloženo foto 1893), podruhé roku 2009
Galerie
Odkazy Reference
Literatura Tomáš Šimek a kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, svazek 6. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989 Pavel Křížek, Miloš Řezník: Hrady, zámky a tvrze na Královéhradecku: historický průvodce. Společnost ochránců památek ve východních Čechách, Hradec Králové 1992, s.10
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Hradec Králové Kategorie:Obce v okrese Hradec Králové Kategorie:Zaniklé tvrze v okrese Hradec Králové Kategorie:Mikroregion obcí Památkové zóny 1866 Kategorie:Sídla ve Východolabské tabuli Kategorie:Území bojiště u Hradce Králové Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem