Amami Óšima () je největší ostrov souostroví Amami, části souostroví Sacunan na východním okraji Východočínského moře. Je součástí Japonska, kde patří do prefektury Kagošima.

Ostrov má rozlohu přibližně 712 čtverečních kilometrů, žije zde obyvatel a jeho hlavním městem je Amami s přístavem Naze. Leží přibližně 380 kilometrů jižně od Kjúšú a má vlhké subtropické podnebí.

Historie Není jisté, kdy bylo Amami Óšima poprvé osídleno. Kamenné nástroje naznačují přítomnost lidí už v době japonského paleolitu a další nálezy, včetně keramiky, svědčí o trvalém kontaktu s Japonskem období Džómon, Jajoi a Kofun.

Ostrov se objevuje v Nihonšoki, starobylé japonské kronice, v zápisu k roku 657. V období Nara a na počátku období Heian sloužil jako zastávka pro japonská poselstva mířící ke dvoru čínské dynastie Tchang. Důležitým vývozním artiklem byla perleť.

V letech 1571–1611 byl Amami Óšima nakrátko začleněn do království Rjúkjú, které se tehdy rozšiřovalo po souostroví severním směrem. Protože Rjúkjú bylo tributárním vazalem dynastie Ming, změnilo to i mezinárodní status ostrova.

Aby Japonci omezili vliv Mingů, ostrov roku 1609 napadli samurajové z klanu Šimazu. Jeho začlenění do panství Šimazu pak roku 1624 oficiálně uznal šógunát Tokugawa. Vládnutí Šimazu bylo tvrdé: obyvatelé byli degradováni na úroveň nevolníků a nuceni pěstovat cukrovou třtinu kvůli vysokým daním, což často vedlo k hladomorům.

V roce 1859 byl na Amami Óšimu vyhnán Takamori Saigó, který zde strávil dva roky; jeho dům je dnes muzeem. Po restauraci Meidži byl ostrov začleněn do Provincie Ósumi a později se stal součástí prefektury Kagošima. Po druhé světové válce byl – stejně jako celé souostroví – obsazen Spojenými státy až do roku 1953, kdy se vrátil pod japonskou správu.

Od února 1974 je oblast o rozloze 7 861 hektarů zahrnující části ostrova i okolního moře chráněna jako kvazi‑národní park Amami Guntó. Nachází se zde také rozsáhlý mangrovový les.

V prosinci 2001 se u ostrova odehrála námořní bitva mezi ozbrojeným severokorejským špionážním plavidlem a loděmi japonské pobřežní stráže. Špionážní loď narušila japonskou výlučnou ekonomickou zónu. Šestihodinový střet skončil potopením severokorejské lodě.

V roce 2017 byl vyhlášen národní park Amami Guntó, který pohltil původní kvazi‑národní park i další pozemní a mořské oblasti.

Světové dědictví UNESCO V červenci 2021 byla část deštného lesa na ostrově (11 640 hektarů; přibližně 16% rozlohy ostrova) pro svoji jedinečnou biodiverzitu zapsána na seznam světového přírodního dědictví UNESCO současně s dalšími ostrovy souostroví Rjúkjú pod společným názvem „Amami Óšima, Tokunošima, severní část Okinawy a Iriomote“. Kritériem pro zápis byl bod (x): obsahuje nejdůležitější a nejvýznamnější přírodní biotopy klíčové pro zachování místní biologické rozmanitosti, včetně takových biotopů, kde se nachází ohrožené druhy rostlin a živočichů výjimečné světové hodnoty z hlediska vědy a ochrany přírody. Z endemické fauny ostrova lze uvést řadu významných druhů, mezi savci například králíka Pentalagus furnessi, myš Tokudaia osimensis, krysu Diplothrix legata, netopýra Miniopterus fuscus; z ptáků sluku Scolopax mira, drozda Zoothera major, sojku Garrulus lidthi; z obojživelníků čolka Echinotriton andersoni a skokana Odorrana amamiensis.

Fotogalerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Ostrovy Japonska Kategorie:Prefektura Kagošima Kategorie:Světové dědictví (Japonsko)