Dušan Baljak, cyrilicí Душан Баљак (15. ledna 1856 Zadar – 24. dubna 1935 Zadar), byl rakouský právník, publicista a politik srbské národnosti z Dalmácie, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.
Biografie Působil jako advokát v Zadaru.
Pocházel z rodiny obchodníka. Vystudoval základní a střední školu v Zadaru. Studoval potom práva na Vídeňské univerzitě a Univerzitě ve Štýrském Hradci. Získal doktorát. Byl aktivní veřejně a politicky. Zasedal coby poslanec Dalmatského zemského sněmu, kde v letech 1892–1895 zastupoval kurii obchodních a živnostenských komor a v letech 1895–1900 a 1908–1918 kurii venkovských obcí. Patřil k radikálnímu křídlu Srbské národní strany v Dalmácii.
Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1897 za kurii venkovských obcí v Dalmácii, obvod Šibenik, Berlicca, Knin atd. Do parlamentu se po několikaleté přestávce vrátil ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Uspěl v obvodu Dalmácie 02. Mandát zde obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1911.Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm. Ve volebním období 1897–1901 se uvádí jako Dr. Dušan Baljak, advokát, bytem Zadar.http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0013&page=13&size=45
Ve volbách roku 1897 je uváděn jako srbský kandidát.Das Vaterland, 20. 3. 1897, s. 3. Po volbách v roce 1907 byl členem poslaneckého klubu Svaz Jihoslovanů, po volbách v roce 1911 usedl do poslaneckého uskupení Dalmatský klub.
Výrazně se angažoval taky jako publicista. Po smrti Savy Bjelanoviće v roce 1897 převzal vedení listu Srpski glas, který byl hlavním tiskovým orgánem etnických Srbů v Dalmácii. Publikoval i v dalších periodikách jako Srbobran nebo Zastava. V této době se Baljak stal předákem Srbské národní strany. Po roce 1900 došlo v dalmatském politickém táboře k rozkolu. Po několika letech se Baljak, který mezitím opustil svou radikálně národoveckou srbskou linii, podílel roku 1905 na přijetí tzv. Zadarské rezoluce, která byla programovou platformou umírněné srbsko-chorvstské spolupráce.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Absolventi Univerzity Štýrský Hradec Kategorie:Absolventi Vídeňské univerzity Kategorie:Rakouští právníci Kategorie:Srbští právníci Kategorie:Chorvatští právníci Kategorie:Advokáti Kategorie:Srbští politici Kategorie:Srbští novináři Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady Kategorie:Poslanci dalmatského zemského sněmu Kategorie:Narození v roce 1856 Kategorie:Úmrtí v roce 1935 Kategorie:Narození 15. ledna Kategorie:Úmrtí 24. dubna Kategorie:Muži