Hans Schüchlin, též Schuchlin, Schyechlin, Schuelin, Schielin, Schühlin, Schiechlin, (* kolem 1430, Ulm – 1505, Ulm) byl pozdně gotický malíř v Ulmu.
Život Schüchlin byl synem tesaře, který do Ulmu přišel z Nördlingenu. Počátkem 60. let pracoval krátce jako tovaryš u Hanse Pleydenwurffa v Norimberku a oženil se zde se sestrou malíře Albrechta Rebmanna.Manuel Teget-Welz, 2015, s. 11-12 Poprvé je zaznamenán roku 1469 jako autor oltáře v Kostele sv. Máří Magdalény v Tiefenbronnu. Schüchlin si zřídil dílnu (nebo převzal dílnu Mistra oltářních křídel v Sterzingu) v Ulmu a zaznamenal rychlý společenský vzestup jako představený špitálu, katedrály, člen městské rady v letech 1496-1497 a hlava cechu sv. Lukáše. Se Schüchlinovou starší dcerou se oženil Bartholomäus Zeitblom, který později převzal dílnu svého tchána a stal se nejvýznamnějším malířem Ulmské školy a hlavou cechu sv. Lukáše.
Mladší dcera se provdala za malíře Martina Schaffnera. Synové Hanse Schüchlina Daniel Schüchlin, Lucas Schüchlin a Erasmus Schüchlin byli malíři.
Dílo náhled|Hans Schüchlin, Dvojportrét manželů Schüchlinova technika malby a modelace byla ovlivněna Hansem Pleydenwurffem. Slohově navázal na ulmskou tradici založenou tzv. Mistrem oltářních křídel v Sterzingu (Meister des Sterzinger Altars)(Meister des Sterzinger Altars), autor malovaných křídel oltářní archy Hanse Multschera (1456, Bayerischen Nationalmuseum München)Deutsches Historisches Museum: Meister des Sterzinger Altars (1450 - 1470) ovlivněnou nizozemským realismem a užíval také např. stejný vzor při dekoraci pozadí obrazů tzv. presbrokátem. Na jeho dvojportrétu manželského páru postavy stojí vedle sebe a není zřejmé, že jsou ve vzájemném vztahu, jejich tváře jsou statické a klidné. Figury jsou vyznačeny výraznými konturami proti neutrálnímu pozadí. náhled|Ulm Münster, Poslední soud Schüchlinova dílna dostávala řadu zakázek a byla nejvýznamnější v Ulmu. Zřejmě provedla také velkou nástěnnou malbu se scénou Posledního soudu na triumfálním oblouku Ulmské katedrály, ale ta byla později značně přemalována a autorství není jisté. Pro své politické funkce se Schüchlin práci v dílně nevěnoval a spoléhal na své dílenské spolupracovníky. Proto existuje jen málo děl, které mu lze spolehlivě připsat. Jeho oltáře pro kostely sv. Martina v Rothenburgu (1474, s Albrechtem Rebmannem), sv. Lienharda v Ulmu a kapli kláštera v Lorchu (1495) se nezachovaly.
Pešina připsal Hansi Schüchlinovi obraz Stětí sv. Barbory (Národní galerie v Praze) a nalezl u něj shodné stylistické rysy s oltářním obrazem z Tiefenbronnu. Týká se to symetrické a uzavřené kompozice, hlubokého výhledu do krajiny a poněkud váhavých figur se strnulými rysy. Malíř si všímá dobové módy a materiál oděvů podává v široké škále jemných odstínů barev. Věnuje pozornost detailům květin v předním plánu i v krajině v pozadí.Pešina J, 1962, č. 5
Známá díla 1469 Hlavní oltář v kostele Sv. Marie Magdaleny, Tiefenbronn: Vnější křídla: čtyři scény z Radostí Panny Marie (Zvěstování, Navštívení, Narození a Klanění tří králů), vnitřní křídla: Čtyři pašijové scény (Posmívání Krista, nesení kříže, ukládání do hrobu a vzkříšení). Řezbářská část oltáře snad dílo Jörg Syrlina a Michela Erharta. 1479 portrét manželského páru, Mnichov, Bayerisches Nationalmuseum 1480 Nesení kříže, Přibíjení na kříž, od roku 2003 Coburg, dříve Collection Schäfer, Schweinfurt kolem 1470 Stětí sv. Barbory, Hans Pleydenwurff, Národní galerie v Praze (spolupráce) Nejisté autorství 1474 návrh hlavního oltáře v Ulmu David Gropp: Der Ulmer Hochaltar, in: Michel Erhart & Jörg Syrlin d. Ä. Spätgotik in Ulm. Katalog zur Ausstellung Spätgotik in Ulm, Stuttgart 2002, S. 66-75. 1488 Hausenerův retáblDaniela Gräfin von Pfeil, 2007
Reference
Literatura Manuel Teget-Welz, Bartholomäus Zeitblom, Jörg Stocker und die Ulmer Kunstproduktion um 1500, in: Jerusalem in Ulm. Der Flügelaltar aus St. Michael zu den Wengen, hrsg. als Ausstellungskatalog vom Ulmer Museum, Ulm 2015, Pfeil, Daniela Gräfin von, "Schüchlin, Hans" in: Neue Deutsche Biographie 23 (2007), S. 628-629 Ramona Thiede-Seyderhelm: Der Tiefenbronner Hochaltar von Hans Schüchlin 1469. Dokumentation seiner Restaurierungsgeschichte, in: Zeitschrift für Kunsttechnologie und Konservierung 7 (1993), S. 323-342. Jaroslav Pešina, German Painting of the 15th and 16th Centuries, Artia Praha 1962 Alfred Stange: Deutsche Malerei der Gotik, Bd. 8, München, Berlin 1957, S. 4, 14-16 Friedrich Haack: Hans Schüchlin, der Schöpfer des Tiefenbronner Hochaltars, (Studien zur deutschen Kunstgeschichte, Bd. 62), Straßburg 1905 Wintterlin: Schüchlin, Hans. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 32, Duncker & Humblot, Leipzig 1891, S. 641–643 Hubert Janitschek, Die Geschichte der deutschen Malerei, als Band 3 der Geschichte der Deutschen Kunst, Berlin: Grote 1886, S. 256-, Nachdruck Paderborn: Salzwasser Verlag 2012
Externí odkazy
Deutsche Digitale Bibliotek: Tiefenbronn Katholische Kirche Sankt Maria Magdalena Hochaltar (1469) von Hans Schüchlin Schrein geschlossen rechter Flügel, unten Anbetung der Könige Pfeil, Daniela Gräfin von, "Schüchlin, Hans" in: Neue Deutsche Biographie 23 (2007), S. 628-629 Oxford Index: Hans Schüchlin Ulmer Museum: Hans Schüchlin: Erhebung der Heiligen Maria Magdalena
Kategorie:Gotičtí malíři Kategorie:Němečtí malíři Kategorie:Úmrtí v roce 1505 Kategorie:Úmrtí v Ulmu Kategorie:Muži