Libčany () jsou obec v okrese Hradec Králové v Královéhradeckém kraji. Leží deset kilometrů západně od Hradce Králové a pět kilometrů jihovýchodně od zámku Hrádek u Nechanic. Žije v nich obyvatel. Malíř Mikoláš Aleš údajně tuto vesnici, díky její malebné poloze mezi lesy a ovocnými sady, nazval „Český Betlém“.
Historie Místo, na němž se obec rozkládá, bylo osídlené již v době předhistorické. Nejstarší písemný záznam o existenci Libčan je z roku 1073. Vesnice byla pod záštitou opatovického kláštera a je v jeho archivu uváděna daty 1251, 1352 a 1374. V letech 1541–1547 se Libčany staly majetkem města Hradec Králové. Po vzpouře proti Ferdinandu I. ale Hradec Libčany kvůli konfiskaci ztratil.
náhled|vlevo|upright|Kostel Nanebevzetí Panny Marie Na místo městského hejtmana nastoupil císařský starosta Jindřich Nejedlý. Po něm to byli Strakové z Nedabylic, kteří vymřeli po přeslici. Od roku 1866 do roku 1929 zde vládli Harrachové. V roce 1775 vypukly v Libčanech selské rebelie. Vzbouřený lid zpustošil panský zámek jen proto, aby pomstil svůj dlouholetý útisk.
K Libčanům patří i významní rodáci jako např.: národní umělec a akademický malíř Vojtěch Sedláček, loutkář a loutkoherec Matěj Kopecký a výtvarník a učitel František Michálek (1896–1966).
Další významné osobnosti, které v Libčanech žily a působily, jsou: v letech 1852–1860 pokrokový lékař František Cyril Kampelík, známý propagátor venkovských záložen „kampeliček“. Napsal mnoho spisů často vydávaných pod pseudonymem „Libčanský“. V bývalém pivovaru stála kolébka akademika Zdeňka Wirtha (1878–1961), historika umění a předního pracovníka památkové péče. Několik let navštěvoval zdejší školu a žil zde u svých pěstounů Jaroslav Durych, který později vyrostl ve významného spisovatele. Svoji první učitelskou štaci zde prožil básník Rudolf Medek. Na libčanské škole působil většinu let svého života učitel a pozdější ředitel Josef Kozel – Halinecký, vynikající metodik, elementarista. Pro děti napsal mnoho básní, písniček a dramatických scének. Některé vlastní verše sám zhudebnil. Literární příspěvky uveřejňoval ve sborníku Královéhradecko, který po nějaký čas také redigoval. V letech 1930–1965 působil v Libčanech vlastenecký kněz Antonín Marek, který si získal pro svou vzácnou povahu a hrdé vlastenectví oblibu spoluobčanů, bez rozdílu politické a náboženské příslušnosti.
Kulturní život v Libčanech v minulosti významně ovlivňovala Újezdní beseda pod vedením Františka Michálka a divadelní spolek „Tyl“, který pod vedením Karla Morávka a Jiřího Paukerta sehrál mnoho významných a hodnotných představení. Divadla se hrála zejména v přírodě u „Libušiny studánky“ za hostování herců Národního divadla v Praze. Činnost tohoto souboru pokračovala s menšími přestávkami až do roku 1983.
Pověst o založení Libčan O původu Libčan se zachovala lidová pověst, vypravovaná od starých lidí. Vypravuje se takto: Slavný vévoda Břetislav I. (1037–1055) navštívil se svým synem Jaromírem Hradcem a vyjel si na lov do tmavých hvozdů, od nich jméno Hvozdnice. Spatřil divokého kance, pronásledoval jej a zabloudil. Tu slyší pískání jakéhosi ptáčníka jménem Libčana, jde k němu a dostává v jeho chatrči pohostinství a nocleh. Ráno provázen z hvozdů ptáčníkem, nalezl své služebnictvo, které ho hledalo. Ptáčník, když zjistil koho pohostil, padl na kolena. „Vstaň příteli“, pravil Břetislav, „vstaň, a buď ubezpečen, že jsi mi velké dobrodiní prokázal. Ten vrch, na němž tvé čihadlo stojí až dolů k údolí, celé široké okolí i s hvozdem, jest od té chvíle majetkem tvým i tvých dědiců.“ Z boudy ptáčníkovy stal se hrádek, kolem něhož vznikla osada, nazvaná po ptáčníkovi „Libčany“.
Obyvatelstvo
Obecní správa Místní části Libčany Želí
V letech 1960–1991 k obci patřily i Hvozdnice a od 1. července 1985 do 31. prosince 1991 také Radíkovice a Radostov.
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. března 2002.
Pamětihodnosti Původně románský Kostel Nanebevzetí Panny Marie pocházející z let okolo roku 1160. Při kostele náhrobek Jana Petra Straky z Nedobylic, zakladatele Strakovy akademie. Náhrobek je z dílny Matyáše Bernarda Brauna a je zakomponován do pilíře triumfálního oblouku.Obec Libčany: Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Tvrziště – zahrada při čp. 93, s archeologickými stopami Mohylník – v zádušním lese, s archeologickými stopami Zámek – v sedmdesátých letech 20. století přestavěn na Základní školu. V zámecké zahradní zdi bývala Křížová cesta se čtrnácti výklenkovými kaplemi. Několik kaplí bylo při úpravách v devadesátých letech 20. století přeneseno k zámeckým schodům. Z areálu zámku zůstal šestiboký pavilonek.Hrady.cz: Libčany. Petr Nožička, 2011.Soupis památek: Zámek Libčany. thumb|upright=0.8|Pamětní deska Vojtěcha Sedláčka na jeho rodném domě
Významné osobnosti Matěj Kopecký (1775–1847), zakladatel českého loutkářství Vojtěch Sedláček (1892–1973), grafik a malíř
Kulturní zajímavosti Na počest Matěje Kopeckého je od roku 1974 pořádána každoročně o listopadových nedělích v libčanské obecní hospodě „Loutkářská přehlídka o cenu Matěje Kopeckého“, které se účastní loutkářské soubory Východočeského kraje. V pamětní síni na obecním úřadě je také loutkářský koutek, který přibližuje různá období českého loutkářství a rod loutkářů Kopeckých. Pamětní síň Vojtěcha Sedláčka otevřená v roce 1977 u příležitosti jeho nedožitých 85. narozenin
Další fotografie
Odkazy Reference
Literatura Křížek, Pavel a Řezník, Miloš. Hrady, zámky a tvrze na Královéhradecku: Historický průvodce. 1. vyd. Náchod: Meandr, 1992. 132 s. . Musil, František, Plaček, Miroslav a Úlovec, Jiří. Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945. 1. vyd. Praha: Libri, 2005. 415 s. .
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Hradec Králové Kategorie:Obce v okrese Hradec Králové Kategorie:Mikroregion Urbanická brázda Kategorie:Sídla ve Východolabské tabuli