Henrietta Nasavsko-Weilburská, počeštěle také Jindřiška Nasavsko-Weilburská (22. dubna 1780, Kirchheimbolanden – 2. ledna 1857, Kirchheim unter Teck), byla rodem princezna Nasavsko-Weilburská a sňatkem s Ludvíkem Fridrichem i württemberská vévodkyně.
Život náhled|vlevo|Olejomalba Henrietty v roce 1838 Princezna Henrietta byla nejmladší dcerou Karla Kristiána Nasavsko-Weilburského, prvního knížete Nasavsko-Weilburského, a jeho manželky Karolíny Oranžsko-Nasavské, princezny oranžské. Henriettinými prarodiči z otcovy strany byli Karel August Nasavsko-Weilburský a Augusta Bedřiška Vilemína Nasavsko-Idsteinská, zatímco z matčiny strany to byli Vilém IV. Oranžský a Anna Hannoverská.
Poté, co Henrietta v dětském věku ztratila oba rodiče, vyrůstala v péči svého nejstaršího bratra Fridricha Viléma. Dne 28. ledna 1797 si v Hermitage vzala Ludvíka Fridricha, syna Fridricha II. Evžena Württemberského a jeho manželky, princezny Bedřišky. Podle dobových záznamů bylo manželství Ludvíka a Henrietty velmi šťastné. Sám Ludvík byl první důstojník pruské armády a od roku 1800 i generál, proto s ním musela často Henrietta cestovat. I díky cestování se jejich pět dětí narodilo v různých místech Evropy.
Několik let po sňatku měl ale Ludvík velké dluhy a byl nucen začít bydlet na zámku jeho staršího bratra Fridricha I. Viléma Württemberského. Na tomto zámku, zvaném Kirchheim, nakonec Ludvík i zemřel. Po smrti manžela si vyvinula Henrietta silný vztah k městu přilehlému Kirchheim. Sama povolala Alberta Knappa, velkého zastánce pietismu, aby v tomto město sloužil jako pastor. Dalšími památkami po jejím působení zde je i mateřská školka (1838), nemocnice (1840) nebo sbor dobrovolných hasičů. Při 150. výročí její smrtí v roce 2007 zde byly velké oslavy a výstava.
Henrietta Nasavsko-Weilburská zemřela 2. ledna 1857 v šestasedmdesáti letech přirozenou smrtí. Dědicem Ludvíka se stal jejich syn Alexandr, avšak nejznámější z Henriettiných potomků se stala Pavlína, která si vzala krále Viléma I. Württemberského.
Potomci Z jejího manželství s Ludvíkem vzešlo pět dětí:
1. Marie Dorotea (1. 11. 1797 Pokój – 30. 3. 1855 Budapešť) ⚭ 1819 Josef Habsbursko-Lotrinský (9. 3. 1776 Florencie – 13. 1. 1847 Budapešť)), rakouský arcivévoda a uherský palatin 2. Amálie (28. 6. 1799 Wolany – 28. 11. 1848 Altenburg) ⚭ 1817 Josef Sasko-Altenburský (27. 8. 1789 Hildburghausen – 25. 11. 1868 Altenburg), vévoda sasko-altenburský v letech 1834–1848 3. Pavlína (4. 9. 1800 Riga – 10. 3. 1873 Stuttgart) ⚭ 1820 Vilém I. Württemberský (27. 9. 1781 Lubin – 25. 6. 1864 Stuttgart), 2. württemberský král od roku 1816 až do své smrti 4. Alžběta Alexandra (27. 2. 1802 Würzau – 5. 12. 1864 Karlsruhe) ⚭ 1830 Vilém Bádenský (8. 4. 1792 Karlsruhe – 11. 10. 1859 tamtéž) 5. Alexandr (9. 9. 1804 Petrohrad – 4. 7. 1885 Laško) ⚭ 1835 hraběnka Claudine Rhédey von Kis-Rhéde (21. 9. 1812 – 1. 10. 1841 Pettau), morganatické manželství
Vývod z předků
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Nasavsko-weilburská dynastie Kategorie:Württemberské vévodkyně Kategorie:Narození 22. dubna Kategorie:Narození v roce 1780 Kategorie:Úmrtí 2. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1857 Kategorie:Ženy Kategorie:Nositelé Řádu svaté Kateřiny