náhled|200 px|Usedlost Vondračka (dříve Beptová) v Praze-Vinohradech Karel Leopold Bepta byl pražský měšťan. Pocházel z bohaté rodiny, která vlastnila nákladnický dům „U Kaliwodů" proti faře novoměstského kostela sv. Štěpána na rohu Žitné a Štěpánské ulice.
náhled|Kaple svaté Rodiny, pohled z Nuselských schodů Karel Bepta byl magistrátním radním Nového Města pražského. V roce 1726 je uváděn mezi hejtmany, Ferdinand Joachym z Chotěšova: Nowý Tytulární kalendář, Ke Cti S. Wácslawa, Knížete /Mučedlníka/ a Patrona Králowství Českého, Praha 1734 poté (1741) je správcem „masnýho ouřadu“ a v pozdějších letech je „komisařem nad masnými a chlebovými věcmi“. Ferdinand Joachym z Chotěšova: Nowý Tytulární kalendář, Ke Cti S. Wácslawa, Knížete /Mučedlníka/ a Patrona Králowství Českého, Praha 1756. Byl majitelem rozsáhlých polností a vinic za pražskými hradbami na území dnešních Vinohrad. Zde kolem poloviny 18. století koupil starý viniční lis a přestavěl jej na větší usedlost, nazývanou zprvu Beptová, později Vondračka po dalším majiteli, který usedlost přestavěl a rozšířil. Pozemky patřící k usedlosti byly velmi rozsáhlé a Karel Bepta na nich v jejich západní části nechal v roce 1755 postavit menší kapli svaté Rodiny, která dodnes stojí nedaleko Nuselských schodů.
Beptova nadace náhled|Kostel Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad Karel Leopold Bepta neměl přímé potomky a proto, když v roce 1769 umíral, odkázal spolu s cennými pozemky na vinohradském a vršovickém katastru také značné finanční prostředky na údržbu kaple a živobytí tamního poustevníka z náboženského bratrstva ivanitů s povinností sloužit mše za Beptovu rodinu. Ovšem Marie Terezie zakázala bratrstvu přijímat nové členy a Josef II. 12. ledna 1782Václav Cílek: Ivanova jeskyně ve Svatém Janu pod Skalou , Český kras 14; str. 5–16; Beroun 1998 bratrstvo svým patentem zrušil a poustevnický život zakázal.Tomáš Vučka: Svatý Ivan - první český zálesák?, Katolický týdeník, příloha Perspektivy č. 6/2005 Odkaz byl poté přeměněn na tzv. Beptovu nadaci, (někdy se též užívá pojmenování Beptovská nadace). V roce 1923 požádala pražská konsistoř státní úřady o uvolnění kapitálu Beptovy nadace pro účely výstavby kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech a rozhodnutím ministerské rady v roce 1927 byly konečně tyto prostředky vinohradské farnosti přiděleny. Kromě tohoto hlavního zdroje financí pomohla celá farnost mnoha sbírkami, dary i loterií. Celkové náklady na stavbu provedenou podle návrhu Josipa Plečnika dosáhly přibližně 4,8 milionu korun.Historie římskokatolické farnosti u kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech
Reference
Kategorie:Čeští filantropové Kategorie:Úmrtí v roce 1769 Kategorie:Muži