Karl Freudenthal, též Carl Freudenthal, později Karl Freiherr von Freudenthal (30. června 1861 Vídeň – 28. srpna 1941 Immendorf), byl rakouský šlechtic a politik německé národnosti z Dolních Rakous, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.
Biografie Karl Freudenthal se narodil jako Karl Müller, nemanželský syn Anny Müllerové a Rudolfa Evžena Bruntálského z Vrbna z moravského rodu Bruntálských z Vrbna (Wrbna-Freudenthal). Otec se k němu roku 1876 přihlásil, poté došlo ke změně jména a propůjčení titulu svobodného pána. Karlova matka Anna byla (nemanželská) dcera generála Bedřicha Karla ze Schwarzenbergu.https://www.parlament.gv.at/WWER/PARL/J1848/Freudenthal.shtml
Od roku 1886 byl statkářem v Immendorfu. Vystudoval Tereziánskou akademii ve Vídni.
Byl politicky činný. Zasedal jako poslanec Dolnorakouského zemského sněmu, do kterého byl zvolen v roce 1893 coby kandidát Strany ústavověrného velkostatku za kurii velkostatkářskou. Mandát na sněmu obhájil v roce 1896, 1902 a 1909. Zemským poslancem byl do roku 1915. Od ledna 1910 do ledna 1915 byl náměstkem zemského maršálka (předsedy zemského sněmu). Od roku 1896 byl místopředsedou a od roku 1902 předsedou poslaneckého klubu Strany ústavověrného velkostatku.
Působil i jako poslanec rakouské Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1901 za kurii velkostatkářskou v Dolních Rakousích.Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm. Ve volebním období 1901–1907 se uvádí jako svobodný pán Karl von Freudenthal, statkář.http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0017&page=1102&size=45 Na Říšské radě patřil do Strany ústavověrného velkostatku.Das Vaterland, 19. 1. 1901, s. 2.
V dubnu 1885 se v Holešově oženil se vzdálenou příbuznou Agátou hraběnkou Bruntálskou z Vrbna (1860–1921), sestrou c. k. komořího a tajného rady Rudolfa Kristiána Wrbna-Kounice. Z manželství vzešla dvojčata Karl (1886–1952) a Rudolf (1886–1955) a dcera Marie Marguerite (1894–1981). Karl mladší působil ve státních službách a zemřel svobodný a bezdětný v Purkersdorfu u Vídně. Rudolf, který se věnoval správě rodového majetku se v roce 1918 oženil se svobodnou paní Harriet Parishovou ze Senftenbergu (1894–1944).
Odkazy
Reference
Literatura ŽUPANIČ, Jan. Vznik rodu Wrbna-Kaunitz. In MALÍŘ, Jiří a Martin RÁJA. JUDr. Václav Kounic a jeho doba. Brno 2010, s. 237–257. ISBN 978-80-86488-61-5.
Kategorie:Členové Strany ústavověrného velkostatku Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady Kategorie:Poslanci dolnorakouského zemského sněmu Kategorie:Narození v roce 1861 Kategorie:Narození 30. června Kategorie:Úmrtí v roce 1941 Kategorie:Úmrtí 28. srpna Kategorie:Muži Kategorie:Baroni Kategorie:Narození ve Vídni