Karel Švanda ze Semčic (12. září 1867 Vršovice – 5. listopadu 1928 Praha-SmíchovMatriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Smíchov (kostel sv.Václava)Literatura též uvádí datum úmrtí 6. listopadu 1928.) byl český právník, spisovatel, divadelník a překladatel.
Život Narodil se v rodině divadelního ředitele Pavla Švandy ze Semčic a herečky Elišky Peškové. Jeho sourozenci byli spisovatel a překladatel Jaroslav Švanda ze Semčic (1851–1879), operní pěvec Pavel Švanda ze Semčic ml. (1855–1923) a Marie Koldinská-Stankovská (1853–1906). thumb|200px|Rodinná hrobka – Vyšehradský hřbitov v Praze Karel vystudoval r. 1892 Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a byl zaměstnán na pražském místodržitelství jako policejní úředník a cenzor, od policie odešel v roce 1896. V Zemském výboru se po propuštění od policie zabýval ochranou kulturních památek. Do výslužby odešel roku 1927.
Jeho první žena Louisa Kaucká (1880–1901) mu záhy zemřela, s druhou ženou, herečkou Emilií Jelínkovou (1882–1971), se oženil 28. 4. 1902.Matriční záznam o sňatku Karla Švandy ze Semčic s Emilií Jelínkovou farnosti při kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze Měli spolu tři dcery: Elisabeth (1902), Marii KacerovouMatriční záznam o narození a křtu Marie Švandové farnosti při kostele sv.Václava na Smíchově v Praze (1905–2002)Budoucí herečka Marie Švandová a Emmu Dejlovou (1907–1968); v roce 1925 se rozvedli.
Působení v divadle Po smrti Karlovy matky r. 1895 se ujala vedení smíchovského Švandova divadla Karlova sestra, Marie Koldinská. Karel se od roku 1897 na vedení divadla podílel jako umělecký správce, později jako člen správní rady. Po smrti sestry Marie se držitelkou divadelní koncese stala jeho manželka Emilie. Rozvodem manželů Švandových v roce 1913 zaniklo i rodinné vlastnictví divadla.
Karel Švanda ze Semčic založil nadaci pro přestárlé herce a v březnu 1918 věnoval pro její potřeby 100 000 korun.
Zajímavost V prvorepublikovém tisku i v současné literatuře se uvádí, že byl Karel Švanda ze Semčic ze služeb policie propuštěn, protože jako cenzor umožnil, aby byly vydány Písně otroka Svatopluka Čecha. Podle vzpomínek Josefa Vejvary, zveřejněných v Národních listech roku 1930, údajně Karel Švanda ze Semčic text neposuzoval a vydání básnické sbírky umožnil úředník Viktor Chum.
Dílo V letech 1888–1897 přispíval do časopisů Květy, Lumír, Švanda dudák, Podřipan a Zlatá Praha. Publikoval i v Národních listech. Překládal z němčiny.
V literární tvorbě se zjevně nechal inspirovat Ernstem Hoffmannem. Do svých povídek převzal některé jeho postavy a části jeho děl. Ve dvou povídkách ze sbírky Fantastické Povídky dokonce použil Hoffmanna samého jako hlavní postavu (Prázdná Lenoška, Adolfina).
Próza Fantastické povídky – ilustroval Artuš Scheiner. Praha: Jaroslav Pospíšil, 1892 Bizarní povídky – ilustroval A. Scheiner. Praha: J. Pospíšil, 1897 Adolfína – v souboru Fantastický dekameron. Praha: Československý spisovatel, 1987 Adolfína – v souboru České horory. Praha: Plejáda, 2001
Překlady Anatol – Artur Schnitzler. Praha: Josef Richard Vilímek, 1897?
Galerie
Odkazy
Poznámky
Reference
Související články Pavel Švanda ze Semčic Eliška Pešková
Literatura
Externí odkazy
Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Švanda Karel ze Semčic 1867 Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Švanda, Karel *1867 s rodinou Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity: Karel Švanda ze Semčic
Kategorie:Čeští spisovatelé 19. století Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Čeští právníci Kategorie:Absolventi Právnické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Narození v roce 1867 Kategorie:Narození 12. září Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Úmrtí 5. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1928 Kategorie:Muži