Konfirmační zkreslení (někdy též potvrzovací zkreslení, z anglického confirmation bias) je sociálně-psychologický pojem, který popisuje tendenci člověka upřednostňovat ty informace, interpretace a vzpomínky, které podporují jeho vlastní názor, a naopak ignorovat nebo podceňovat ty, které jsou v rozporu s jeho přesvědčením nebo pohledem na věc. Dále tendence vykládat nejednoznačné informace tak, aby byly v souladu s názorem toho, kdo je posuzuje (subjektivní pravděpodobnost). Je to druh kognitivního zkreslení a častý důvod chybného uvažování. K takovému zkreslení dochází i u abstraktních záležitostí, které nevyžadují názor. Účinek potvrzovacího zkreslení je silnější u emočně podbarvených záležitostí a u silně zakořeněných názorů. Potvrzovací zkreslení se vztahuje i na paměť (člověk si lépe pamatuje to, co je v souladu s jeho názory) a na oblibu ostatních lidí a informačních zdrojů (člověk upřednostňuje ty, kteří/které podporují jeho přesvědčení).
Pokud jsme si na něco udělali názor a bezmezně tomu věříme, bezděky vyhledáváme informace, které tento názor potvrzují. Konfirmační zkreslení je tedy také tendence vyhledávat fakta, která potvrzují náš názor. David McRaney například poznamenává: „Vaše názory jsou výsledkem mnoha let, kdy jste pozornost věnovali pouze informacím, které vás utvrzovaly ve vašem přesvědčení, a zároveň zcela ignorovali ty, které nabourávaly vaše předem vytvořené dojmy a představy.“
Příkladem může být nákupní chování občanů USA na Amazonu v době před prezidentskými volbami v roce 2008. Badatel Valdis Krebs zjistil, že lidé, kteří již byli rozhodnuti podporovat Obamu, nakupovali knihy, ve kterých se Obama ukazoval v pozitivním světle. Lidé, kteří však byli odpůrci Obamy, naopak kupovali knihy, které jej představovaly v negativním světle. Lidé si tedy kupovali knihy, které potvrzovaly jejich stávající názor.
Tendenci lidí favorizovat své stávající názory dokázaly psychologické experimenty v 60. letech 20. století. Pozdější výzkum ukázal, že je to způsobeno i tendencí lidí testovat ideje jednostranně, tedy soustředit se jen na jednu možnost a ignorovat alternativy, což je může vést k nesprávným závěrům. Další možná vysvětlení potvrzovacího zkreslení zahrnují omezenost lidské schopnosti zpracovávat informace, myšlení ve stylu „přání otcem myšlenky“ (wishful thinking) a to, že lidé započítávají jako náklad možnost, že by se mýlili, takže nepřemýšlejí nestranně.
Chybná rozhodnutí zapříčiněna konfirmačním zkreslením byla nalezena v široké škále politických, organizačních, finančních a vědeckých kontextů. Tato zkreslení přispívají k efektu nadměrné sebedůvěry v osobních přesvědčeních a mohou zanechat či posílit přesvědčení jedince navzdory protichůdným důkazům. Většina lidí žije v tzv. komnatách ozvěn (echo chamber), tedy mají přátele a známé, kteří podporují nebo opakují jejich názory.Jachtchenko, Wladislaw. Manipulativní rétorika: Nejlepší manipulativní triky a techniky. Grada, 2019. ISBN 978-80-271-2205-9 Konfirmační zkreslení vyvolává systematické chyby ve vědeckých výzkumech založených na logické indukci (postupné shromažďování dílčích poznatků). Policejní detektiv by mohl identifikovat podezřelého na samém začátku vyšetřování a poté by vyhledával jen utvrzující důkazy a vyhýbal by se těm vyvracejícím. Lékař by se také mohl předčasně zaměřit na potvrzení určité choroby na začátku diagnostického procesu a nadále by vyhledával spíše potvrzující příznaky. Na sociálních médiích je konfirmační zkreslení umocněné sociálními bublinami, či „algoritmickými úpravami“, které jedincům ukazují jen obsah, se kterým budou pravděpodobně souhlasit a protichůdné názory uživatelům nenabízí.
Definice a kontext Termín konfirmační zkreslení se dříve užíval jako spíše všeobecný pojem, anglický psycholog Peter Wason jej ovšem upřesnil jako „tendenci upřednostňovat informace, které odpovídají hypotéze, místo informací, které jí odporují“.Plous, Scott (1993), The psychology of judgment and decision making, McGraw-Hill, , OCLC 26931106.
Konfirmační zkreslení jsou důsledky zpracování informací. Odlišují se od takzvaného behaviorálního potvrzovacího efektu, také známého jako sebenaplňující předpověď, u které očekávání ovlivní vlastní chování a přinese očekávaný výsledek.Darley, John M.; Gross, Paget H. (2000), "A hypothesis-confirming bias in labelling effects".Stangor, Charles. Stereotypes and prejudice: essential readings, Psychology Press, s. 212, , OCLC 42823720
Někteří psychologové termín „konfirmační zkreslení“ omezují pouze na vybranou skupinu důkazů, které potvrzují to, čemu už člověk věří, zatímco ignoruje nebo zamítá důkazy, které potvrzují jiný závěr. Jiní tento termín aplikují k tendenci více všeobecně, aby zachovali existující přesvědčení člověka, když se vyhledávají důkazy, interpretují se a vzpomíná se na ně.Risen, Jane; Gilovich, Thomas (2007), "Informal logical fallacies", in Sternberg, Robert J.; Roediger III, Henry L.; Halpern, Diane F. (eds.), Critical thinking in psychology, Cambridge University Press, s. 110–130, , OCLC 69423179. Konfirmační zkreslení je spíše výsledkem automatických, neúmyslných strategií než záměrného klamání.Oswald, Margit E.; Grosjean, Stefan (2004), "Confirmation bias", in Pohl, Rüdiger F. (ed.), Cognitive illusions: A handbook on fallacies and biases in thinking, judgement and memory, Hove, UK: Psychology Press, s. 79–96, , OCLC 55124398.Hergovich, Andreas; Schott, Reinhard; Burger, Christoph (2010), "Biased evaluation of abstracts depending on topic and conclusion: Further evidence of a confirmation bias within scientific psychology", Current Psychology, 29 (3): 188–209, doi:10.1007/s12144-010-9087-5, S2CID 145497196
Studie Konfirmačnímu zkreslení se věnovala spousta psychologů a vědců. Princip byl vždy víceméně stejný. Výzkumníci předložili skupině lidí falešné studie a sledovali, jak se jejich názor změnil či nezměnil, a jak na téma nahlíželi v souvislosti s tím, jak bylo podáno.
Příklady: Charles G. Lord, Lee Ross, Mark R. Lepper: Biased Assimilation and Attitude Polarization: The Effects of Prior Theories on Subsequently Considered Evidence (1979) Charles S. Tauber, Milton Lodge: Motivated Skepticism in the Evaluation of Political Beliefs (2006) Craig A. Anderson, Mark. R. Lepper, Lee Ross: Perseverance of Social Theories: The Role of Explanation in the Persistence of Discredited Information Wasonova selekční úloha
Důsledkem potvrzovacího zkreslení je přehnaná důvěra ve vlastní názory a možnost, že člověk své názory zachová, nebo dokonce posílí, i když se setká s důkazem, který je vyvrací.
Dopady v reálném světě
Sociální média Na sociálních médiích je konfirmační zkreslení umocněno sociálními bublinami, či „algoritmickými úpravami“, které uživatelům nabízí pouze informace, se kterými pravděpodobně budou souhlasit, a opačné pohledy nezobrazují.Pariser, Eli (březen 2011), "Ted talk: Beware online "filter bubbles"",TED: Ideas Worth Spreading, archivováno z originálu 22. září 2017. Někteří tvrdí, že právě kvůli konfirmačnímu zkreslení nemůže společnost uniknout sociálním bublinám, protože jedinci v sobě mají zakořeněné tendence hledat informace, které souhlasí s jejich hodnotami a názory.Self, Will (28. listopadu 2016), "Forget fake news on Facebook – the real filter bubble is you", NewStatesman, archivováno z originálu 11. listopadu 2017. Jiní zase tvrdí, že tato kombinace podkopává demokracii – tyto „algoritmické úpravy“ údajně odstraňují různorodé názory a informace – a pokud se algoritmy sociálních bublin neodstraní, tak voliči nebudou schopni činit plně informovaná politická rozhodnutí.Pariser, Eli (7. května 2015), "Did Facebook's big study kill my filter bubble thesis?", Wired, archivováno z originálu 11. listopadu 2017.
Vzestup sociálních sítí značně přispěl k rapidnímu rozšíření fake news, tedy nepravdivým a zavádějícím informacím, které jsou prezentovány jako důvěryhodné zprávy ze zdánlivě spolehlivých zdrojů. Konfirmační zkreslení (výběr a výklad důkazů k potvrzení vlastních názorů) je jedna ze tří hlavních překážek, o kterých se mluví ve spojení s neúspěšným kritickým myšlením. Další dvě jsou heuristické zkratky (pokud jsou lidé přehlceni nebo pod časovým tlakem, spoléhají se na jednoduché volby, například skupinový konsenzus nebo víru v odborníka či jiný vzor) a společenské cíle (podnět od společnosti nebo nátlak vrstevníků mohou překážet objektivní analýze i dostupným faktům).Kendrick, Douglas T.; Cohen, Adam B.; Neuberg, Steven L.; Cialdini, Robert B. (2020), "The science of anti-science thinking", Scientific American, 29 (4, Fall, Special Issue): s.84–89.
Stránky sociálních médií zvažují, ve spojitosti s šířením fake news, uchýlení se k „digitálním nudgingu“ („nudging“ lze přeložit jako „postrčení“).Weinmann, Markus; Schneider, Christoph; vom Brocke, Jan (2015), "Digital nudging", SSRN, Rochester, NY, doi:10.2139/ssrn.2708250, S2CID 219380211, SSRN 270825 Aktuálně existují dvě formy nudgingu, tedy informační a prezentační. Informační nudging spočívá v tom, že sociální sítě poskytnou upozornění nebo štítek, který varuje uživatele ohledně spolehlivosti zdroje, zatímco prezentační nudging uživatelům ukazuje nové informace, které by nevyhledávali, ale představí jim názory, které mohou odhalit jejich konfirmační zkreslení.Thornhill, Calum; Meeus, Quentin; Peperkamp, Jeroen; Berendt, Bettina (2019), "A digital nudge to counter confirmation bias", Frontiers in Big Data, 2: 11, doi:10.3389/fdata.2019.00011, , PMC 7931917, PMID 33693334
Věda a vědecký výzkum Vyhledávání potvrzovacích a podpůrných (logická indukce) či vyvracejících důkazů (dedukce) je rozpoznávací prvek vědeckého myšlení.Mahoney, Michael J.; DeMonbreun, B.G. (1977), "Psychology of the scientist: An analysis of problem-solving bias", Cognitive Therapy and Research, 1 (3): 229–238, doi:10.1007/BF01186796, S2CID 9703186Mitroff, I. I. (1974), "Norms and counter-norms in a select group of the Apollo moon scientists: A case study of the ambivalence of scientists", American Sociological Review, 39 (4): 579–395, doi:10.2307/2094423, JSTOR 2094423
Vědci se v průběhu dějin vědy mnohokrát bránili novým objevům tím, že si selektivně vysvětlovali informace nebo ignorovali nehodící se data.Nickerson, Raymond S. (1998), "Confirmation bias: A ubiquitous phenomenon in many guises", Review of General Psychology, 2 (2): 175–220, doi:10.1037/1089-2680.2.2.175, S2CID 8508954 Několik studií ukazuje, že vědci mnohem příznivěji hodnotí ty studie, které informují o závěrech odpovídajících jejich předešlým názorům než ty, které odpovídají méně.Koehler, Jonathan J. (1993), "The influence of prior beliefs on scientific judgments of evidence quality", Organizational Behavior and Human Decision Processes, 56: 28–55, doi:10.1006/obhd.1993.1044.Mahoney, Michael J. (1977), "Publication prejudices: An experimental study of confirmatory bias in the peer review system", Cognitive Therapy and Research, 1 (2): 161–175, doi:10.1007/BF01173636, S2CID 7350256.
Nicméně pokud je výzkumná otázka relevantní, experimentální návrh dostatečný a data jsou jasně a pochopitelně vysvětlena, získaná empirická data by měla být pro vědeckou komunitu důležitá a nemělo by se na ně pohlížet s předsudky, nehledě na to, zda odpovídají teoretickým predikcím. V praxi se stává, že výzkumníci studiím špatně porozumí, mylně si je vyloží nebo si vůbec nepřečtou studie, které jsou v rozporu s jejich předem utvořenými úsudky, nebo je chybně odcitují a poté působí jako zdroje, které podporují jejich výroky.Letrud, Kåre; Hernes, Sigbjørn (2019), "Affirmative citation bias in scientific myth debunking: A three-in-one case study", PLOS ONE, 14 (9): e0222213, Bibcode:2019PLoSO..1422213L, doi:10.1371/journal.pone.0222213, PMC 6733478, PMID 31498834.