Pavel Janáček (* 16. ledna 1968 Praha)Profil v databázi Národních autorit ČR. [cit. 24. 9. 2020] je český literární historik a kritik. Odborně se specializuje na populární literaturu a literární kulturu v 19. a zvláště ve 20. století, v novější době především na dějiny cenzury.

Život Narodil se v intelektuální rodině, jeho matka Jaroslava Janáčková byla literární historička, otec František Janáček historik. Jeho sestra Zora Šimůnková byla básnířkou.

Vzhledem k tomu, že mu z politických důvodů nebylo umožněno studium na Filozofické fakultě UK, vystudoval Vysokou školu ekonomickou, obor automatizované systémy řízení.https://www.facebook.com/VObecnemZajmu/?fref=ts Absolvoval roku 1991. Na FF UK pak postgraduálně vystudoval dějiny české literatury, dizertační práci na téma literárního braku obhájil roku 2000.

V letech 1989–1990 byl redaktorem časopisu Iniciály. V letech 1990–1995 působil v kulturní rubrice Lidových novin, v letech 1995–1995 jako redaktor časopisu Tvar. Od roku 1995 působí v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, nejprve v oddělení současné literatury, poté v oddělení pro výzkum literární kultury. Mezi lety 2010 a 2020 zastával také funkci ředitele ústavu. V letech 2003–2010 vyučoval na Ústavu české literatury a komparatistiky FF UK. Na stanici Vltava Českého rozhlasu má pravidelný pořad Slovo o literatuře (dříve Kritický klub), kde diskutuje se zvanými hosty o aktuální české beletrii.

Od dubna 2021 je členem Akademické rady, kde má na starost mj. správu majetku AV ČR. Dne 18. března 2025 byl znovu zvolen členem Akademické rady na funkční období 2025–2029.

Dílo Širší pozornost vzbudil svými studiemi na téma literárního braku (Svět rodokapsu, Literární brak: Operace vyloučení, operace nahrazení). V nich mj. rozebral protektorátní a později komunistické tažení proti tomuto druhu literatury.

Podílel se na dvou významných kolektivních pracích: Literární kronika první republiky a V obecném zájmu. První z nich vyhrála roku 2018 v anketě Kniha roku slovenského deníku Pravda v kategorii české knihy. Druhá v roce 2016 získala Cenu Josefa Hlávky a Cenu nakladatelství Academia.

Vedle literární vědy a literární kritiky se dlouhodobě věnuje i popularizaci dějin obce Slavětín na Vysočině, odkud pochází jeho předkové, a osobností spojených s touto obcí.

Bibliografie Svět rodokapsu. Komentovaný soupis sešitových románových edic 30. a 40. let 20. století (s Michalem Jarešem). Praha, Karolinum 2013. Literární brak: operace vyloučení, operace nahrazení, 1938–1951. Brno, Host 2004. Sedm století Slavětína: malá knížka k velkému výročí obce (s Hanou Dočekalovou a kol.). Slavětín, Obec Slavětín 2014. V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře, 1749–2014 (s Michaelem Wögerbauerem, Petrem Píšou, Petrem Šámalem a kol.). Praha, Academia – Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2015. Petr Šámal, Tomáš Pavlíček, Vladimír Barborík, Pavel Janáček (eds.): Literární kronika první republiky. Události – díla – souvislosti. Academia – Památník národního písemnictví – Ústav pro českou literaturu AV ČR, Praha 2018, .

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Biografie na stránkách ÚČL AV ČR

Kategorie:Čeští literární historikové Kategorie:Čeští literární kritici Kategorie:Lidé Akademie věd České republiky Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Absolventi Vysoké školy ekonomické v Praze Kategorie:Narození v roce 1968 Kategorie:Narození 16. ledna Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži