Třesov

Třesov (dříve též Střesov, ) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží dvacet kilometrů východně od Třebíče. Žije zde obyvatel.

Název Nabízí se několik možností výkladu jména vesnice. Jeho základem mohlo být osobní jméno Třěs (totožné s obecným třěs – "třesení") nebo jméno Třěš (domácká podoba některého jména začínajícího na Třěbo-, např. Třěbohost) a pak by místní jméno znamenalo "Třěsův/Třěšův majetek". Nebo za jméno vsi mohla být vzata jmenná podoba přídavného jména třěsový a jméno vesnice by pak označovalo místo, kde se třese půda. Poslední možnost je nejpravděpodobnější, ale kvůli nedostatku starých písemných dokladů nelze rozhodnout s jistotou.

Geografie Ze severu k jihu vede přes území obce silnice II/399 od silnice I/23 do Stropešína, z této silnice pak západně vychází silnice do Studence a dále také ze západního okraje území obce i silnice do Kozlan. Ze zastavěného území obce jižně vychází silnice do Hartvíkovic. Jižně z Kozlan vede kolem samoty Třesovská hájovna silnice k poloostrovu Lavičky. Přes území obce prochází cyklostezka 5207 a podél východní hranice území obce cyklostezka 5108. Podél Dalešické přehrady prochází zelená a červená turistická stezka. Na břehu přehrady se nachází přístaviště Třesov, z něj vede pravidelná lodní doprava po vodní nádrži Dalešice. Na jihu území obce se nachází Stropešínský most.

Většina území obce je využívána zemědělsky, na severovýchodním okraji území obce mírně zalesněná oblast údolí potoka, v severní části je menší izolovaný les a jižní část nad přehradou Dalešice je výrazně zalesněná.

Část východní hranice území obce tvoří nepojmenovaný potok, který pramení nedaleko Hartvíkovic, dále pokračuje severně a po cca 1 km ústí do Okareckého potoka. Na západním okraji území obce pramení Třesovský potok, následně se do něj vlévá nepojmenovaný potok, který pramení v rybníce v zastavěném území obce. Třesovský potok pak pokračuje dále na jih, pak se do něj vlévá malý nepojmenovaný potok a následně ústí do vodní nádrže Dalešice. Jižní okraj obce je tvořen vodní nádrží Dalešice, resp. řekou Jihlavou, na jihozápadním okraji území obce se nachází ostrov resp. poloostrov v zátoce Lavičky, těsně za hranicí území obce se nachází ostrov pod Stropešínským mostem.

Většina území obce se nachází v cca 450 metrech nad mořem, jen jižní část se sklání ostrým údolím k vodní nádrží Dalešice, která se nachází v cca 375 metrech nad mořem. Nad vodní nádrží se nachází spousta skalních útvarů, jedním z nich je skála s názvem Šest kaladonů. Nad vodní nádrží se nachází i kopec Bouzanov (443 m).

Zastavěné území obce se nachází přibližně uprostřed území obce, nedaleko severního okraje zastavěného území obce se nachází dva samostatně stojící domy. Nad přístavištěm Třesov se nachází osamocená budova. V zátoce Lavičky se nachází několik malých chat. Na západním okraji území obce se nachází samota Třesovská hájovna, nedaleko hájovny se pak nachází těsně za hranicí území obce velká chatová oblast.Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 24. 9. 2025

Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1464. Již dříve však spadal do majetku kláštera v Třebíči, ale zmíněn v jeho zakládací jistině není. V roce 1464 byl zmíněn v listině manů kláštera Mikuláš z Třesova. V roce 1545 byl ve vsi uveden dvůr, který v tu dobu již byl pustý. V roce 1555 byl, spolu s Koněšínem, přikoupen Oldřichem z Lomnice do náměšťského panství. Tam spadaly až do roku 1848, v roce 1752 pak náměšťské panství i s Kozlany zakoupili Haugvicové z Biskupic.

V roce 1899 byl v obci založen čtenářsko-pěvecký spolek, v roce 1900 Národní jednota a v roce 1924 Domovina.

V roce 1857 byla ve vsi postavena kaple svatého Jana Nepomuckého a v roce 1938 byla na návsi odhalena socha Svobody.

Obyvatelstvo

Obecní správa Do roku 1849 patřil Třesov do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, mezi lety 1949–1960 do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1898 patřil Třesov pod Hartvíkovice a mezi lety 1960 a 1990 byla obec začleněna opět pod Hartvíkovice, následně se obec osamostatnila.

Politika Místní zastupitelstvo V letech 2006–2010 působil jako starosta Jaromír Kazatel, od roku 2010 tuto funkci zastává Karel Krčál.

Volby do Poslanecké sněmovny +Volby do PSP ČR v obci Třesov 1. 2. 3. účast 2002 ČSSD (30,88 %) Koalice KDU-ČSL, US-DEU (26,47 %) KSČM (13,23 %) 79,06 % ( z ) 2006 ODS (28,07 %) KSČM (26,31 %) ČSSD (24,56 %) 70,37 % ( z ) 2010 TOP 09 (21,56 %) ČSSD (19,6 %) VV (17,64 %) 69,86 % ( z ) 2013 ČSSD (25 %) KSČM (25 %) ANO 2011 (17,3 %) 71,23 % ( z ) 2017 ANO (50,98 %) KDU-ČSL (17,64 %) ČSSD (7,84 %) 71,83 % ( z ) 2021 ANO (40,74 %) Piráti+STAN (16,66 %) SPOLU (14,81 %) 69,62 % ( z ) 2025 ANO (45,16 %) STAN (19,35 %) SPOLU (14,51 %) 74,7 % ( z )

Volby do krajského zastupitelstva +Volby do krajského zastupitelstva v obci Třesov 1. 2. 3. účast 2000 SV (24,24 %) 4KOALICE (21,21 %) SNK (15,15 %) 42,04 % ( z ) 2004 ODS (31,03 %) KDU-ČSL (20,68 %) KSČM (17,24 %) 37,17 % ( z ) 2008 SNK ED (26,66 %) ČSSD (26,66 %) KSČM (17,77 %) 60 % ( z ) 2012 KSČM (23,07 %) ČSSD (20,51 %) Pro Vysočinu (20,51 %) 54,05 % ( z ) 2016 ANO 2011 (38,46 %) STAN+SNK ED (17,94 %) KDU-ČSL (12,82 %) 56,52 % ( z ) 2020 ANO (27,58 %) KDU-ČSL (20,68 %) Piráti (13,79 %) 40,26 % ( z ) 2024 ANO (39,28 %) KDU-ČSL (28,57 %) ČSNS+KSČM+ČSSD (10,71 %) 37,97 % ( z )

Prezidentské volby V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jan Fischer (17 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (14 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (8 hlasů). Volební účast byla 71,23 %, tj. 52 ze 73 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (44 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (10 hlasů). Volební účast byla 73,97 %, tj. 54 ze 73 oprávněných voličů.

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (29 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (14 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (6 hlasů). Volební účast byla 76,06 %, tj. 54 ze 71 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (34 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (24 hlasů). Volební účast byla 80,56 %, tj. 58 ze 72 oprávněných voličů.

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (24 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (14 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (5 hlasů). Volební účast byla 66,23 %, tj. 51 ze 77 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (31 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (25 hlasů). Volební účast byla 74,67 %, tj. 56 ze 75 oprávněných voličů.

Pamětihodnosti a kultura V obci se nachází kaplička svatého Jana Nepomuckého z roku 1857, socha svobody k dvacátému výročí založení republiky (budována 1938) a hasičská zbrojnice. Pomník a socha svobody byly rekonstruovány v roce 2020, byla zasazena nová pamětní deska se jmény.

Koncem 20. století byla provedena rekonstrukce objektu obecního úřadu a hasičské zbrojnice. Tento objekt nyní slouží jako místo aktivního odpočinku, kde místní hasiči pořádají každý rok mnoho kulturních akcí (pouťovou zábavu, třesovskou lávku, rybářské závody, aj.).

Galerie

Odkazy Reference

Reference sekce politika

Související články Římskokatolická farnost Hartvíkovice

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Třebíč Kategorie:Mikroregion Horácko Kategorie:Obce v okrese Třebíč Kategorie:Sídla v Jevišovické pahorkatině