náhled|Pohled z cesty náhled|Západní pohled náhled|Severní pohled náhled|Jižní pohled náhled|Východní pohled náhled|Triumfální oblouk a zaklenutí presbytáře Kostel svatého Mikuláše v Oticích je římskokatolický kostel na hřbitově. Objekt ze 14. století je také nejstarší dochovanou památkou v Oticích. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Historie

14. století První písemná zmínka pochází z roku 1352. Ve 14. století mělo podací právo hned několik různých šlechticů. Jako první byl Ješek z Říčan (1359). O dvacet let poté Oldřich Vlach z Nechanic (1379), Jimram (1399), Diviš z Říčan (1414–1417).

15. století V důsledku Husitských válek farnost zanikla. Správa spadla do rukou urtakvistickým duchovním, poté i luterským duchovním. Roku 1491 se majitelem Obce Otice stal Mikuláš Trčka z Lípy.

16. století V roce 1565 koupil Otice Jan rytíř Vostrovec z Kralovic, který je připojil ke statku Kuří. O 12 let později byl celý statek prodán Jaroslavu Smiřickému ze Smiřic a následně připojeny k Říčanům.

17. století V roce 1621 byly zkonfiskovány, získal je Albrecht z Valdštejna, který je o dva roky později prodal knížeti z Lichtenštejna, Karlovi I. V roce 1624 byly Otice připojeny k uhříněveské farnosti, ale po obnovení říčanské farnosti v roce 1707 spadaly opět Říčanům.

18. století Díky donaci od Marie Terezie Savojské, mohl být kostel v roce 1758 barokně upraven. O rok později nechala pro kostel slít nový zvon. V roce 1787 se kostel stal filiálním kostelem jažlovické lokálie.

19. století V roce 1837 dostal kostel dostal nový zvon, ten byl ale ukraden, a následně slit nový. V druhé polovině 19. století byl kostelu věnován nový rokokový oltář a oltářní obraz.

21. století V roce 2008 došlo k opravě střechy. Dnes je filiálním kostelem římskokoatolické farnosti Říčany u Prahy. Konají se zde pravidelné bohoslužby jednou měsíčně.

Architektura

Původní kostel Kostel byl pravděpodobně postaven v první polovině 14. století, a je raně gotický. Je malý a prostý s jednou lodí a s odlišeným presbytářem.Ten je oproti lodi menší a nižší. Uvnitř je zaklenut žebrovou křížovou klenbou s kruhovým, nezdobeným svorníkem. Mezi lodí a presbytářem je lomený vítězný oblouk.Loď je sklenuta valenou klenbou s lunetami.Kruchta byla tvořena valenou klenbou. Presbytář měl jednu okenní osu s okny ve východní, severní a jižní zdi. Severní a východní okna byla však zazděna během barokní úpravy kostela. Loď kostela má také jen jednu okenní osu. Tvar oken byl během přestavby změněn na okna s půlkruhovým zakončením. Pod oknem na jihu lodě byl původně malý, lomený, profilovaný portál, který byl barokní úpravou také zazděn. V jižní části presbytáře jsou dva výklenky, jeden půlkruhový, druhý obdélný, které slouží jako sedile a sanktuarium. Presbytář i loď jsou zakryty sedlovou střechou, nad každou části je ale jinak velká. náhled|Pohled do interiéru náhled|Půdorys

Úpravy stavby K původnímu kostelíku byla v rámci barokní přestavby přistavěna sakristie a věž. Sakristie přiléhá k severní části presbytáře. Osvětlena je z východu malým oknem a na západě má jednoduchý nezdobený vchod. Věž se čtvercovým půdorysem byla vztyčena na západním průčelí kostela. Věžní okna byla ve zvonici na severu, jihu a západě. Pod západním se nachází další okno. Barokní střecha věže je složena ze stanové střechy a cibule, zakončenou makovicí a křížkem. Na jižní straně věže vyrůstá ze zdi část válcové plochy která kryje schodiště.

Úpravy otvorů Kromě nově postavených částí, došlo k úpravě oken. Některá původní okna měla nově obloukové zakončení, ve východním průčelí zůstalo okno s lomeným obloukem. Severní okno presbytáře zaniklo, kvůli přístavbě sakristie. Původní gotický portál na jižní straně lodi byl zazděn. Nový vstup tvořil jednoduchý obdélníkový portál v západní straně nové věže. Portál i okna jsou rámované jednoduchými šambránami. Zdivo je omítnuto bíle, kromě červenohnědých šambrán.V roce 2008 došlo k rekonstrukci střešního krovu a pláště.

Výbava

Oltář Renesančně-barokní hlavní oltář pochází pravděpodobně z období kolem roku 1700 a zřejmě byl přenesen z některého zrušeného kostela. Jednalo se o portálový oltář tvořený tumbovou menzou, nízkým tabernáklem s volutami a zdobeným retabulem s obrazem. Retabulum bylo zakončeno prolomeným trojúhelníkovým frontonem. Ten byl postaven na dvou sloupech s listovými hlavicemi. Pod řezbou umístěnou na římse se nacházel obraz patrona kostela, namalovaný na konci 19. století. Součástí oltáře byly také rokokové mešní tabulky a na tabernáklu stál krucifix z 19. století. Ve druhé polovině 19. století věnovali Mayersbachové kostelu menší rokokový oltář, umístěný na boční menze na epištolní straně. Oltářík tvořila predela s medailonem světce a dvojice modlících se postav po stranách. Nad ní se nacházelo retabulum se schránkou na ostatky a drobnými soškami. Ve schránce byly umístěny tři relikviáře, které obsahovaly ostatky sv. Kříže. Celou kompozici doplňoval rokajový rám se soškami andělů a vrcholová skupina Boha Otce držícího mrtvé Kristovo tělo. Po stranách stáli sv. Helena s vysokým křížem a sv. Vincenc Ferrerský v dominikánském hábitu. Oltář byl roku 1995 odcizen a dochovala se z něj pouze třístupňová predela, do níž byla následně umístěna soška Panny Marie Lurdské.

Výzdoba Obraz hlavního oltáře vytvořil roku 1894 Eduard Weiss. Zachycuje sv. Mikuláše v červeném ornátu s mitrou a berlou, jak obdarovává dvě děti zlatým jablkem. Na bočním oltáři na evangelijní straně se nacházela reprodukce obrazu Panny Marie. V interiéru kostela byla rovněž umístěna dřevořezba Sv. Anežka odkládá královské roucho, vzniklá patrně na počátku 20. století. Ve 20. století byly do kostela pořízeny pozlacená dřevořezba anděla, sádrové busty Panny Marie a Krista či andělské hlavičky.

Reference

Mikuláše Otice Mikuláše Otice Otice Kategorie:Kulturní památky v okrese Praha-východ Kategorie:Římskokatolická farnost Říčany u Prahy Kategorie:Otice (Strančice)