Nejdek

Nejdek (, v chebském sudetoněmeckém nářečí Naidek) je město v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Leží patnáct kilometrů severozápadně od Karlových Varů. Město se nachází uprostřed masivu Krušných hor, obestoupené hustě zalesněnými příkrými svahy okolních kopců, sevřené v úzkém údolí řeky Rolavy. Nejdek je město pohraniční, na spojnici Karlových Varů a Saska. Žije zde  obyvatel.

Název Název města je odvozen ze středněhornoněmeckých slov nît a ecke. První označuje bojovou zuřivost, hněv nebo žárlivost a druhé znamená ostří, hrot, hranu nebo kout. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Neydek (1340, 1354), Nidek (1367), Naydek (1369), Neydek (1384 až okolo roku 1405), na Neideku (1525), Neydek (1590) nebo Neudek a Negdek (1847).

Historie První písemná zmínka o Nejdku pochází z roku 1340, kdy na zdejším hradě sídlil Petr Plik. Král Jan Lucemburský mu následujícího roku potvrdil lenní vlastnictví hradu. Stejný majetek patřil už Petrovu otci Konrádovi, který zemřel v roce 1335. Listina také zmiňuje nejdecká rýžoviště cínu. Není známo, kdy byl Nejdek povýšen na město, ale nejstarší označení horní město se nachází na zvonu z roku 1576.

Hornictví Dějiny města jsou spojeny s dobýváním a zpracováním kovů. Cínové doly byly znovu zmíněny roku 1364 a z roku 1410 pochází první zmínka o železářských hamrech. K největšímu rozmachu dolů na Nejdecku došlo v letech 1446–1602, kdy město patřilo Šlikům. Cín se rýžoval v okolí horských osad Rolava, Chaloupky, Jelení, Nové Hamry, Velflík a dalších. Aby zajistili dostatek vody, nechali Šlikové vybudovat Přebuzský příkop dlouhý šest kilometrů a Rudenský příkop dlouhý dvanáct kilometrů. Oba přiváděly vodu z Rolavy k rýžovištím. V samotném Nejdku se tavily rudy a zpracovávaly kovy. Vrchnostenská cínová huť ve městě působila údajně už v roce 1454. Aby si vrchnost udržela kontrolu nad rýžovišti, vydala tzv. nejdecké lesní cínové právo a zřídila horní úřad. Vzhledem ke sporům Šliků s Ferdinandem I. a jejich povinnosti odvádět více peněz do zemské pokladny byl v Nejdku otevřen královský horní úřad, podřízený vrchnímu hornímu úřadu v Jáchymově.

thumb|left|Černá věž je pozůstatkem nejdeckého hradu thumb|left|Budova bývalého okresního soudu

Rýžování cínové rudy dosáhlo vrcholu okolo roku 1570. Rýžoviště se tehdy nacházela především podél Rolavy, Černého a Rudného potoka. Pozůstatky rýžovišť jsou patrné zejména západně od Chaloupek. Spolu s rýžováním byly už kolem roku 1500 otevírány doly u Jelení, Rudného, Vysoké Pece, Javořiny, Bernova, Nových Hamrů, Oldřichova a Vysoké Štoly. Před rokem 1600 ve městě pracovaly také dvě železářské hutě a v roce 1525 také hamr.

Roku 1602 Šlikové Nejdek prodali Bedřichu Colonnovi z Felsu, jehož potomkům město roku 1632 zkonfiskoval Ferdinand III. za spolupráci se Švédy. Novým majitelem se v roce 1633 stal Heřman Černín z Chudenic. Také podle Augusta Sedláčka získal Heřman Černín město po roce 1632, ale Miloslav Bělohlávek uvedl, že Colonnům z Felsu byl Nejdek zkonfiskován při pobělohorských konfiskací a Heřman Černín je koupil už v roce 1623.

Období úpadku thumb|upright|Evangelický kostel

Procházející vojska během třicetileté války drancovala okolí a do osady Poušť zavlekla nemoce, které se rozšířily i do Nejdku. Černínové na svých panstvích prováděli rekatolizaci, v jejímž důsledku z města odešlo mnoho lidí. Podle berní ruly z roku 1654 v Nejdku zůstalo jen 465 obyvatel. Po válce klesal význam cínových dolů, ale těžba byla průběžně obnovována ještě dalších dvě stě let. Z železářských provozů po válce zůstal jen plechařský hamr a tři drátovny. Nejdecký horní uřad byl zrušen v roce 1851 a roku 1874 byla uzavřena i cínová huť.

K selskému povstání v roce 1680 se připojili i poddaní z Nejdku. Rebelie přerostla do o ozbrojeného střetu, po jehož potlačení byli vůdci vzbouřenců popraveni. Město také na sedm let ztratilo svá privilegia. O devadesát let později na Nejdek a okolí těžce dolehla velká neúroda, v jejímž důsledku vypukla v letech 1770–1771 morová epidemie, při které v nejdecké farnosti zemřelo asi dva tisíce lidí. K hladomorům docházelo i ve čtyřicátých letech devatenáctého století. Od osmnáctého století se v Nejdku a okolí začaly vyrábět černé hedvábné paličkované krajky.

Industrializace V devatenáctém století došlo k rozsáhlé industrializaci města. V roce 1813 byla otevřena nová železárna, v níž baron Heinrich Kleist roku 1836 zmodernizoval válcovnu plechů a pocínovnu, čímž železárnu proměnil v podnik evropského významu. Rodina Petzoldů podnik v roce 1909 spojila s rotavskou železárnou do akciové společnosti Železárny Rotava–Nejdek, která patřila k největším v Rakousku-Uhersku. Jiným významným podnikem se stala továrna na česanou a mykanou přízi a výrobky z ovčí vlny založená Antonem Schmiegerem v roce 1843. Největšího rozvoje dosáhla v době první republiky.

Od druhé poloviny devatenáctého století se rozvíjel také cestovní ruch. Turistickou dominantou Nejdecka se od roku 1897 stala rozhledna Pajndl na Tisovském vrchu. V roce 1908 u ní byla otevřena restaurace.

Dvacáté století Rozvoj města přerušila první světová válka. Po jejím odeznění následoval vzestup průmyslu, ale po krátké době jej ukončila hospodářská krize. V letech 1938 až 1945 byl Nejdek v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k nacistickému Německu. Po roce 1945 byli z města i okolních vesnic vysídleni němečtí obyvatelé. Zejména venkovská sídla se nepodařilo dosídlit, a některé zcela zanikla. Oblast Nejdecka patřila k osídlení s nejsilnějším podílem německy mluvících obyvatel západního Krušnohoří v Čechách, a to ještě před vznikem Československa. Ze statistik ze sčítání lidu v roce 1910 vyplývá, že v soudním okrese Nejdek žilo 24 247 obyvatel, z toho pouze čtyři Češi. Proto byl po druhé světové válce problém, zajistit do správních komisí Čechy. V dopisu okresní správní komise v Nejdku ze dne 5. července 1945, který odešel dopis na ministerstvo vnitra se uvádí, že v soudním okrese Nejdek je ještě 18 obcí, kde nejsou vůbec žádní Češi, a komise je složena jen z Němců. Pokud do těchto obcí přijdou Češi natrvalo, budou samozřejmě jmenováni do místní správní komise. Ve městě byla obnovena a rozšířena výroba v kovozávodu Metalis, v přádelně i dalších podnicích. Po roce 1989 se významným zaměstnavatelem stala firma Witte Automotive.

Přírodní poměry thumb|Křížový vrch

Město se rozkládá v údolí Rolavy a v několika menších údolích kolem. Město je v kopcovitém terénu Krušných hor a obklopují ho jehličnaté a smíšené lesy. Protéká jím řeka Rolava. Menší přítoky tvoří: Nejdecký potok (Rodišovka), na kterém se nachází vodní nádrž Lesík (využívána ke koupání a rybaření); Oldřichovský potok, Limnický potok a Lužecký potok.

Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 6 995 obyvatel (z toho 3 311 mužů), z nichž bylo 95 Čechoslováků, 6 753 Němců a 147 cizinců. V náboženství převažovala římskokatolická většina, ale 230 lidí patřilo k evangelickým církvím, dva k církvi československé, 37 k církvi izraelské a 34 jich bylo bez vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 9 042 obyvatel: 262 Čechoslováků, 8 575 Němců, jednoho Žida, dva Poláky, tři Maďary a 192 cizinců. Stále převažovali římští katolíci, ale žilo zde také 345 evangelíků, patnáct členů církve československé, 56 členů církve izraelské, deset členů jiných nezjišťovaných církví a 763 lidí bez vyznání.

+Vývoj počtu obyvatel a domů města NejdekRok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021Počet obyvatel6 724 7 747 7 651 9 122 11 678 11 626 14 556 7 984 8 423 8 787 8 893 8 180 8 600 8 145 7 601Počet domů875 1 010 1 071 1 181 1 343 1 405 1 859 2 238 1 349 1 220 1 142 1 223 1 299 1 440 1 509

+Vývoj počtu obyvatel a domů města Nejdek bez místních částíRok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021Počet obyvatel2 865 3 404 3 574 4 740 6 937 6 995 9 042 6 121 6 710 7 407 7 782 7 267 7 550 6 946 6 352Počet domů334 364 405 483 608 663 933 1 154 1 101 866 830 885 917 982 1 008

Městská správa Místní části Bernov Fojtov Lesík Lužec Nejdek Oldřichov Pozorka Suchá Tisová Vysoká Štola

V letech 1961–1991 k městu patřily i Rudné a Vysoká Pec, od 1. ledna 1976 do 28. února 1990 Nové Hamry a od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 také Rájec a Smolné Pece.

Městské symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 15. července 1993.

Doprava thumb|Železniční stanice Nejdek

Městem prochází železniční trať Karlovy Vary – Johanngeorgenstadt a silnice II. třídy II/220.

Železniční zastávky Nejdek Nejdek zastávka Nejdek-Oldřichov (původně Oldřichov u Nejdku) Nejdek-Sejfy (původně Nové Hamry, zast.) Nejdek-Suchá (původně Suchá u Nejdku) Nejdek-Tisová (původně Tisová u Nejdku)

Společnost Muzeum Nejdek Mattoniho muzeum Nejdek Městská knihovna Kino Nejdek Divadlo Nejdek Kulturní dům Nejdek Kruh přátel hudby

Každoročně se zde pořádá v červnu Nejdecká pouť a v prosinci Krušnohorský vánoční jarmark. Pravidelně každý měsíc od září do května se koná koncert vážné hudby v rámci Kruhu přátel hudby. Koncerty se konají ve velkém sále kina. V kulturním domě v Nejdku se každý měsíc koná hudební koncert (rock, bigbeat, jazz aj.). Nejdecké Mattoniho muzeum je zaměřeno na historii podnikatele Heinricha Mattoniho. Je zde umístěn a vystavován rozsáhlý archiv společnosti, jediný dochovaný soubor památek na tohoto karlovarského rodáka svého druhu.

Spolek Exulant sdružuje potomky českých exulantů pro víru (i dalších zájemců); mnozí z nich se po druhé světové válce vrátili z exilu a dostali umístěnky i v Nejdku.

Pamětihodnosti thumb|Kostel svatého Martina thumb|Jedno ze zastavení nejdecké křížové cesty

Hrad Nejdek je zřícenina románsko-gotické věže, zbytek původního hradu postaveného v období kolem roku 1250 Nejdecká křížová cesta – vybudována v letech 1851–1858 Nejdecký zámek z počátku sedmnáctého století. Současná podoba je z přestavby roku 1889. Kostel svatého Martina byl původně gotická stavba připomínaná v roce 1354, která byla v letech 1755 1756 barokně přestavěna a o více než polovinu zvětšena. Evangelický kostel Vykupitele je neogotický kostel z roku 1904, nápadný svou zdvojenou jehlancovou střechou věže. Krušnohorský semmering – horská část druhé nejvýše položené železniční trati v ČR, která vede z Karlových Varů do německého Johanngeorgenstadtu Buková alej v ulici Pod Lesem s 11 památnými stromy buků lesních Čtveřice lip srdčitých u Zimů Javor u Hanáků Lípa u benzinové stanice

Osobnosti Kateřina z Redernu (1564–1617), šlechtična Ignác Sichelbarth (1708–1780), misionář, malíř a mandarín na císařském dvoře v Pekingu Wenceslaus Linck (1736–1797), jezuitský učenec, misionář a geograf Wenzel Kuhn (1854–1933), poslanec Říšské rady Otakar Korec (1908–1940), český stíhací pilot, příslušník československé armády v zahraničí, oběť druhé světové války Heinz Kurt Henisch (1922–2006), fyzik, profesor fyziky a historie fotografie Vladimír Ráž (1923–2000), český herec Ladislav Schejbal (* 1936), fotbalista Petr Rychlý (* 1965), český herec, komik a moderátor

Partnerská města Johanngeorgenstadt, Německo

Odkazy Reference

Literatura

Související články Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Nejdku Nejdecká česárna vlny Radioaktivní povodeň v Nejdku

Externí odkazy

Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce v okrese Karlovy Vary Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Sídla v Krušných horách Kategorie:Města v okrese Karlovy Vary Kategorie:Těžba cínu v Česku Kategorie:Geopark Egeria Kategorie:Těžba v okrese Karlovy Vary