Elektrický indukční tok, zkráceně též elektrický toknehrozí-li záměna s podobnou veličinou, tokem intenzity elektrického pole (zastarale dielektrický tok či posuvný tok) je skalární fyzikální veličina používaná pro popis elektrického pole v prostředí.
Značení, definice a jednotky Doporučené značení: ΨČSN EN 80000-6 Veličiny a jednotky - Část 6: Elektromagnetismus. Český normalizační institut, leden 2009. Platná od 1. 2. 2009. Definice: Elektrický indukční tok je definován jako tok vektoru elektrické indukce D danou plochou S:
Jednotky: Hlavní jednotkou v SI je 1 coulomb, značka 1 C. Používanými (dříve normou doporučovanými) násobky a díly jsou 1 megacoulomb, značka 1 MC, 1 kilocoulomb, značka 1 kC, 1 milicoulomb, značka 1 mC.
Vlastnosti a výpočet Elektrický indukční tok je číselně roven počtu indukčních čar prostupujících danou plochou (platí-li úmluva, že v homogenním poli počet indukčních čar procházejících plochou 1 m² je roven číselné hodnotě elektrické indukce tohoto pole).
V homogenním poli je elektrický indukční tok rovinnou plochou roven součinu obsahu plochy a složky vektoru elektrické indukce ve směru její normály, respektive součinu skalárně vzaté velikosti elektrické indukce a na ní kolmého průmětu dané plochy: , kde α je úhel, který svírá vektor elektrické indukce s normálou plochy.
Podle Gaussova zákona platí, že elektrický indukční tok uzavřenou plochou je roven celkovému volnému náboji touto plochou obklopenému (Q), bez ohledu na jeho rozložení:
Tok intenzity elektrického pole Jako "elektrický tok" se (na rozdíl od doporučení norem pro veličiny a jednotky) označuje i veličina tok intenzity elektrického pole: Užívané značení: Χe, Фe či N Definice: , kde E značí intenzitu elektrického pole. Jednotky: Hlavní jednotkou v SI je 1 volt krát metr, značka 1 V·m.
Poznámky
Reference
Kategorie:Elektrostatika Tok