náhled|Sál Rady bezpečnosti OSN v New Yorku, známý také jako Norský sál Reforma Rady bezpečnosti OSN zahrnuje pět klíčových oblastí: kategorizace členství, otázka práva veta pěti stálých členů, místní reprezentace, velikost a systém fungování rozšířené Rady, vztahy mezi RB a OSN. Členské státy, místní skupiny a různá zájmová sdružení členských států zaujaly odlišné pozice a návrhy jak Radu bezpečnosti reformovat.
Jakákoliv reforma Rady bezpečnosti (včetně vytvoření světové vlády) bude vyžadovat souhlas nejméně dvou třetin členských zemí a dále souhlas všech pěti stálých členů, kteří disponují právem veta. Změna však vstoupí v platnost pouze pro státy s monistickým systémem, dualistické státy musí změnu inkorporovat.
Úvod Rada bezpečnosti (dále jen RB) je jeden ze šesti hlavních orgánů Organizace spojených národů (dále jen OSN), jehož hlavním úkolem je zachovávat mír a bezpečnost mezi jednotlivými členskými zeměmi.dostupné z:http://www.un.org/en/sc/about/ a HURD, Ian. After anarchy: legitimacy and power in the United Nations Security Council. Princeton University Press, 2008.
Stálí členové RB mají právo veta. Právě právo veta je důvodem, proč mnoho zemí usiluje o reformu RB. Při projednávání vážných globálních problémů brání právo veta výraznějším rezolucím, RB je tak v podstatě úřadem, který problémy vůbec neřeší. Rozhodnutí RB OSN jsou v souladu s Chartou Spojených národů. O reformě tohoto orgánu se diskutovalo v posledních dvaceti pěti letech.
Problémem RB je, že odráží svět tak, jak vypadal bezprostředně po druhé světové válce a složení stálých členů se po roce 1945 nezměnilo. Takový pohled je již ale značně neaktuální a neodráží současnou geopolitickou situaci. Svět se ale ve 20. a 21. století prudce proměnil, objevily se nové hrozby pro státní bezpečnost, jakou je například terorismus, a došlo ke globalizaci jak na ekonomickém, tak na kulturním a politickém poli, na což RB neuměla patřičně zareagovat a ani dnes se jí tak nedaří skutečně účinně udržovat hlavní premisu mezinárodního míru a bezpečnosti.
Historie
Společnost národů Společnost národů (dále SN) vznikla po první světové válce jako organizace, která měla zajistit světový mít a bezpečnost. Tato organizace byla předchůdcem Organizace spojených národů (dále OSN). Pojem “spojené národy” použil poprvé americký prezident Franklin D. Roosevelt v Deklaraci spojených národů z 1. 1. 1942, kdy se reprezentanti 26 národů upsali ke společnému boji proti mocnostem Osy. SN neřešila globální problémy efektivně, proto po druhé světové válce vzniká OSN a její orgán RB, který měl řešit bezpečnostní a globální problémy.
Organizace spojených národů a Rada bezpečnosti Neschopnost SN řešit mezinárodní problémy, které vyústily ve druhou světovou válku, vedla k založení OSN. Roku 1945 se sešlo 50 reprezentantů států k podpisu Charty spojených národů na konferenci v San Francisku. Charta OSN byla tedy podepsána 26. června 1945 padesáti reprezentanty států, které se tak stali členy Společnosti národů.
Spolu se vznikem OSN vzniká i její orgán RB. Ten je ukotven v Chartě OSN z roku 1945. Zakládajícími členy se stala Francie, Velká Británie, Sovětský svaz, Spojené státy americké a Čína. Tyto státy se zároveň staly pěti stálými členy Rady bezpečnosti.dostupné z: http://www.un.org/en/sc/members
Složení Rady bezpečnosti se skládalo z těchto pěti stálých členů, dále pak ze šesti členů nestálých. Šest nestálých členů bylo voleno každoročně Valným shromážděním na dobu jednoho roku. Při volbě nestálých členů je přihlíženo ke geografické stránce. Nestálí členové se volí podle regionálního klíče. Toto regionální rozdělení, které je ukotveno v Chartě OSN, je upraveno podle rezoluce Valného shromáždění.Rezoluce UNGA č. 1991 (1963). Dostupné z: http://www.un.org/en/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/1991%28XVIII%29&Lang=E&Area=RESOLUTION Regionálními skupinami jsou: Afrika, Asijsko-pacifická oblast, Latinská Amerika a Karibik, Západní Evropa a ostatní a Východní Evropa.United NationsRegionalGroupsofMemberStates. United Nations DGACM [online]. [cit.15. 1. 2016]. Dostupné z: http://www.un.org/depts/DGACM/RegionalGroups.shtml, CurrentMembers. UN SecurityCouncil [online]. [cit.17. 1. 2016]. Dostupné z: http://www.un.org/en/sc/members/
Ačkoliv se mezinárodní situace od konce druhé světové války, kdy byla Rada bezpečnosti OSN založena, drasticky změnila (objevily se nové globální hrozby, svět se postupně globalizoval, vznikly nové státy atd.), samotná Rada bezpečnosti prodělala za tuto dobu velmi málo změn. Vítězné mocnosti druhé světové války si v roce 1945 na míru sobě ušily Chartu Spojených národů, která jasně určila stálé členy RB OSN, kterých se týká i důležité právo veta. Jakákoliv reforma RB OSN by vyžadovala změnu Charty Spojených národů, Podle 108 článku Charty Spojených národů by změna vypadala takto:
„Změny ke stávajícímu znění Charty Spojených národů mohou vstoupit v platnost tehdy, když dvě třetiny členů Valného shromáždění změny schválí a když je dvě třetiny členských států OSN ratifikují v souladu se svou ústavou. Změny musí být schváleny všemi stálými členy Rady bezpečnosti OSN.“dostupné z: http://www.un.org/en/sections/un-charter/chapter-xviii/index.htmlS rostoucí členskou základnou OSN zároveň rostlo i sebevědomí mezi novými členy. Staré pořádky a struktury byly opakovaně stavěny před nové výzvy, to mj. souviselo s procesem dekolonizace. Rozdíl mezi počtem členů RB OSN a celkovým počtem členů OSN začal být velice zřejmý a díky rostoucímu napětí nakonec došlo k zatím jediné reformě RB OSN a to v roce 1965 (rovné zastoupení rozvojových zemí v RB a v Hospodářské a sociální radě, rozšíření zástupců dekolonizovaných zemí z 11 na 15).dostupné z: http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/2046(XX)&Lang=E&Area=RESOLUTION
Snahy o změnu poměru sil v OSN Roku 1992 byl generálním tajemníkem OSN zvolen Butrus Butrus-Ghálí a znovu byla vyzdvihována nutnost reformy. Svůj mandát zahájil prvním summitem RB OSN a vydáním Agendy pro mír. Butrus-Ghálího cílem bylo zmodernizovat RB OSN tak, aby odpovídala změnám proběhlým od poslední reformy.Weiss, Thomas G. The Illusion of UN Security Council Reform, Washington Quarterly, Podzim 2003
Německo a Japonsko se do roku 1992 stali největšími sponzory OSN a začali se dožadovat stálého členství. Také Brazílie, jako pátá největší země světa, a Indie, jako druhá nejlidnatější země světa, se chtěli stát stálými členy. Tyto čtyři země spolu vstoupily do spolku, známého jako G4.
Do opozice vůči G4 se postavily země jako Pákistán, Mexiko a Egypt, které se sdružily do útvaru známého pod pojmem Kávový klub (Uniting for Consensus).
Zároveň se Africká skupina (státy afrického kontinentu, které jsou členy OSN) začala dožadovat dvou stálých členských míst v RB OSN s odkazem na nespravedlnosti, které na ní byly v průběhu dějin vykonávány a kvůli tomu, že hodně otázek, které RB OSN řeší, se týkají právě afrického kontinentu. Tato dvě “africká” členská křesla by byla volena uvnitř Africké skupiny.
Stávající členové RB OSN, každý držící své právo veta, se k výše uvedeným námitkám stavěli velmi neochotně. USA podpořily trvalé členství Japonska a Indie a několik dalších členství nestálých. Spojené království a Francie společně podpořili trvalé členství států G4 – trvalé členství Německa, Brazílie, Indie, Japonska, stejně jako přítomnost Africké skupiny v RB OSN. Čína svým hlasem podpořila rozvojové země – hlavně Indii.dostupné z: http://in.chineseembassy.org/eng/ssygd/zygx/t191495.htm Indii podpořilo také Rusko.
Současná Rada bezpečnosti OSN
Pravomoci RB OSN
Rada bezpečnosti OSN je orgánem zodpovědným k zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. Jménem členských států je oprávněna k přijímání rozhodnutí a řešení sporů.Charta Organizace spojených národů. 1945. Dostupné také z: http://www.osn.cz/wp-content/uploads/2015/03/charta-organizace-spojenych-narodu-a-statut-mezinarodniho-soudniho-dvora.pdfhttp://www.osn.cz/wp-content/uploads/2015/03/charta-organizace-spojenych-narodu-a-statut-mezinarodniho-soudniho-dvora.pdf Postupem doby je četnost mezistátních konfliktů menší a RB OSN se spíše věnuje problémům souvisejících s existencí teroristických nebo separatistických skupin (tj. nevládní aktéři). RB OSN je v případě ohrožení míru oprávněna uvalovat ekonomické nebo diplomatické sankce. RB pak dále doporučuje kandidáta na pozici generálního tajemníka nebo svolává konferenci o změnách Charty OSN.
Stálí členové RB OSN Stálých členů má RB OSN pět. Jsou jimi Spojené státy americké, Spojené království, Čína, Rusko a Francie. Na všechny se vztahuje užití práva veta (právo veta se nevztahuje na tzv. procesní otázky). Toto má své opodstatnění v rozložení světových sil po druhé světové válce, kdy těchto pět států světu dominovalo. Aktuální rozložení světových sil nalezneme v tabulce níže.
Tabulka - Srovnání moci stálých členů RB OSN a jiných států (žlutě - SČ RB OSN)CIA. TheWorldFactbook [online]. [cit.16. 1. 2016]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/theworld-factbook/, PERLO-FREEMAN, Sam et al. TRENDS IN WORLD MILITARY EXPENDITURE, 2014. In: SIPRI FactSheet [online]. 2015 [cit.10. 1. 2016]. Dostupné z: http://books.sipri.org/files/FS/SIPRIFS1504.pdf Počet obyvatelHDPVýdaje na obranu1.ČínaUSAUSA2.IndieČínaČína3.USAIndieRusko4.IndonésieJaponskoSaúdská Arábie5.BrazílieNěmeckoFrancie Právo veta uplatňují nejvíce USA a Rusko.MCCLEAN, Emma. Hard Evidence: whouses veto in the UN SecurityCouncil most often – and forwhat? TheConversation [online]. [cit.17. 1. 2016]. Dostupné z: http://theconversation.com/hard-evidence-who-usesveto-in-the-un-security-council-most-often-and-for-what-29907 Francie, Spojené království a Čína své zájmy prosazují formou tzv. kapesního veta. Kapesní veto spočívá v tom, že státy, které s návrhem nesouhlasí, svůj postoj pouze naznačí a ostatní členové pak sporný návrh buď úplně stáhnou, nebo přepracují.OKHOVAT, Sahar. The United NationsSecurityCouncil: Its Veto Power and ItsReform [online]. 2011 [cit.15. 1. 2016]. Dostupné z: http://www.miat.org.au/articles/UNSC%20FULL%20REPORT%20Sept%202011.pdf
Nestálí členové RB OSN Radu bezpečnosti OSN tvoří kromě stálých členů ještě deset nestálých členů, které volí Valné shromáždění podle regionálního klíče. V následující tabulce je procentuálně uveden poměr členů z jednotlivých regionů v RB OSN. Vzhledem k značné rozdílnosti mezi zastoupením jednotlivými regiony je pochopitelné, že návrhy na reformu RB OSN směřují hlavně ke změnám stálých či nestálých členů.
Srovnání regionálních skupinUnited NationsRegionalGroupsofMemberStates. United Nations DGACM [online]. [cit.17. 1. 2016]. Dostupné z: http://www.un.org/depts/DGACM/RegionalGroups.shtml, CurrentMembers. UNSecurityCouncil [online]. [cit.15. 1. 2016] Skupinapočet členů%stálí členové%nestálí členové%% členů celkemAfrika54280033020Asijsko-pacifická oblast5327,512022020Latinská Amerika a Karibik3317,10022013Západní Evropa a ostatní2814,536022033Východní Evropa231212011013žádná10,500000
Návrhy reforem Rady bezpečnosti OSN
Reforma Rady bezpečnosti v letech 1963–1965 Probíhající studená válka i proces dekolonizace se odrazil v činnosti Rady bezpečnosti. Mezi lety 1945–1963 se počet členů zvýšil z 51 na 114. Dekolonizované země bojovaly za větší uznání v RB, jako např. rozšíření počtu jejich zástupců.Weiss, T. G.: The Illusion of the UN Security Council Reform, The Washington Quarterly, Podzim2003, s. 148- 149.
Výsledkem hlasování v roce 1963 byla rezoluce, která se týkala rovného zastoupení v RB a v Hospodářské a sociální radě. Změny se týkaly počtu členů, které se z 11 zástupců rozšířily na 15.Lau, O: United Nations Security Council Expansion: The Efficacy of Small States Under Bipolarity and Unipolarity, October 2003 Přijetí této rezoluce bylo považováno za velký úspěch rozvojových zemí. Takto ratifikovaná charta vstoupila v platnost 31. srpna 1965.