Epsilon Indi (ε Ind) je blízký hierarchický systém v souhvězdí Indiána. Leží ve vzdálenosti přibližně 11,87 světelného roku od Slunce a tvoří jej oranžový trpaslík ε Indi A a vzdálená fyzická dvojice hnědých trpaslíků ε Indi Ba a ε Indi Bb. Složky Ba a Bb mají spektrální typy T1–T1,5 a T6 a obíhají společné těžiště jednou za přibližně 11 let. Kolem hlavní složky navíc obíhá potvrzená obří planeta ε Indi Ab, přímo zobrazená Vesmírným dalekohledem Jamese Webba.
Pozorování náhled|vlevo|Epsilon Indi na snímku přehlídky SkyMapper a detail dvojice Ba–Bb pořízený Hubbleovým dalekohledem V roce 1847 porovnal Heinrich Louis d'Arrest polohy Epsilon Indi v několika starších katalozích a zjistil její výrazný vlastní pohyb. První heliometrická měření paralaxy provedli v letech 1882–1883 David Gill a William L. Elkin na Mysu Dobré naděje; jejich výsledek (0,22±0,03)″ byl vzhledem k tehdejším možnostem podstatně méně přesný než dnešní měření. Paralaxa složky A z katalogu Gaia DR3 činí (274,8431±0,0956)×10−3″, což odpovídá vzdálenosti (3,6384±0,0013) pc, tedy (11,867±0,004) ly.
Epsilon Indi A má třetí největší vlastní pohyb mezi hvězdami viditelnými pouhým okem, po Groombridge 1830 a 61 Cygni. V důsledku vlastního pohybu se přibližně kolem roku 2640 přesune přes hranici do souhvězdí Tukana.
Epsilon Indi A Hlavní složka je hvězda hlavní posloupnosti spektrální třídy K5V. Její hmotnost je (0,782±0,023) M☉, poloměr (0,713±0,006) R☉ a bolometrická svítivost (0,21±0,02) L☉. Efektivní teplota dosahuje (4 649±65) K a metalicita vyjádřená poměrem železa k vodíku je [Fe/H]=(−0,17±0,04). Odhadované stáří systému činí 3,5×109 let.
V roce 2024 byly u ε Indi A oznámeny oscilace slunečního typu s maximem výkonu při frekvenci (5 265±110) μHz. Šlo tehdy o nejchladnějšího trpaslíka s naměřenými oscilacemi tohoto typu. Hvězdná koróna má rentgenovou zářivost přibližně 2×1020 W a odhadovanou teplotu 2×106 K.
Hnědí trpaslíci V lednu 2003 byl oznámen průvodce ε Indi B v projektované vzdálenosti přibližně 1 500 AU od hlavní hvězdy. Následná pozorování ukázala, že jde ve skutečnosti o těsnou dvojici hnědých trpaslíků Ba a Bb. Jejich velká poloosa činí (2,4058±0,0040) AU, oběžná doba (11,0197±0,0076) roku a excentricita (0,54042±0,00063).
Dlouhodobé sledování relativní dráhy a absolutní astrometrie umožnilo určit dynamické hmotnosti (66,92±0,36) MJ pro ε Indi Ba a (53,25±0,29) MJ pro ε Indi Bb. Jejich bolometrické svítivosti jsou přibližně 2,04×10−5 L☉ a 5,97×10−6 L☉. Protože mají společné stáří a známé dynamické hmotnosti, patří k nejpřesnějším srovnávacím objektům pro modely chladnutí podhvězdných těles. Rozdíl jejich svítivostí podporuje zpomalené chladnutí v přechodu mezi spektrálními třídami L a T. Dvojice nese označení proměnné hvězdy CI Ind, avšak analýza fotometrie neprokázala jednoznačný periodický signál se stálou fází.
Planetární systém
Existence dlouhoperiodického průvodce ε Indi A byla naznačena měřením radiálních rychlostí už v roce 2002. V roce 2018 Feng et al. interpretovali zakřivení dlouhodobého trendu radiálních rychlostí jako projev chladného obřího planetárního průvodce ε Indi Ab. Následná analýza kombinující radiální rychlosti s astrometrií jeho charakteristiku dále zpřesnila a vyšla v roce 2019.
náhled|Epsilon Indi Ab na snímku přístroje MIRI dalekohledu JWST. Symbol hvězdy označuje polohu zakryté mateřské hvězdy. V roce 2023 zachytil přístroj MIRI dalekohledu JWST obří planetu. Zobrazený objekt byl slučitelný s dřívějšími měřeními radiálních rychlostí a astrometrie, avšak jeho poloha neodpovídala dříve předpovězeným vlastnostem dráhy ε Indi Ab. Autoři jej označili jako ε Indi Ab, protože dostupná data naznačovala, že jde pravděpodobně o jedinou obří planetu v systému; snímek a rozbor zveřejnili v roce 2024. Nová pozorování JWST v letech 2024–2025 rozšířila fotometrii planety od 4 do 25 μm. V roce 2026 byly zveřejněny dvě nezávislé analýzy, které se v některých orbitálních parametrech stále liší:
Parametr Sanghi et al. (2026) Matthews et al. (2026) Hmotnost 6,50 MJ (7,6±0,7) MJ Oběžná doba 70 let 108 let Velká poloosa 15,76 AU 20,9 AU Excentricita (0,25±0,09) 0,24
Analýza Sanghi et al. určila dynamickou hmotnost 6,5 MJ, efektivní teplotu přibližně 275 K a bolometrickou svítivost log (L/L☉)=(−7,23±0,03). Detekce ve filtru se střední vlnovou délkou 25,5 μm byla nejdelší vlnovou délkou, na níž byla do té doby exoplaneta přímo zobrazena. Matthews et al. zjistili absorpční projev amoniaku a za preferované vysvětlení mělkého spektrálního rysu označili hustá oblaka vodního ledu; tato interpretace však závisí na použitých modelech atmosféry.
Související články Seznam nejbližších hvězd
Reference
Externí odkazy
Epsilon Indi A v databázi SIMBAD Epsilon Indi A b v katalogu NASA
Kategorie:Hvězdy v souhvězdí Indiána Kategorie:Oranžoví trpaslíci Kategorie:Hnědí trpaslíci Kategorie:Hvězdné systémy Kategorie:Hvězdy s planetami Kategorie:Místní bublina Kategorie:Objekty v Glieseho katalogu Kategorie:Objekty v katalogu Henryho Drapera Kategorie:Objekty v katalogu Hipparcos Kategorie:HR objekty Kategorie:Objekty v Bayerově katalogu