Štěměchy (, dříve též Cziemichy, Styemyechy, Dsstiemyechy, Stzimiegy, Stiemniechy a Stěměchy) jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží necelých třináct kilometrů západně od Třebíče. Žije zde obyvatel. K obci patří též osada Dašov. Obec je součástí Mikroregionu Podhůří Mařenky. Obcí prochází silnice první třídy I/23.
Název Jméno Štěměchy se, podle historika Ladislava Hosáka, vyvinulo ze staršího Dščiměchy (z roku 1464 doložena podoba Dštiměchy). Původní podoba Dščiměši (složená s dštíti – "pršet" a měch – "pytel") byla posměšnou přezdívkou jejích obyvatel. Podobná posměšná jména s -měchy ve druhé části jsou známa i z Čech (Strměchy, Trpoměchy) a Polska (Facimiechy, Paśmiechy, Parzymiechy). Protože však v pozdějších zápisech již čteme podobu Strměchy i Střeměchy, odkazující k terénnímu reliéfu, lze se domnívat, že Hosákova úvaha nemusí být o mnoho přesnější, než tvar Dščiměchy, zapsaný do kroniky někým neznalým českého jazyka.
Geografie Ze západu na východ přes území obce vede silnice I/23 z Předína do Třebíče, jižně ze zastavěného území obce vychází silnice do osady Dašova a dál pak vede lesní užitková silnice k silnici II/410. Podél západního okraje území obce lesní silnice podél hory Mařenka. Z východního okraje zastavěného území obce vychází silnice ke koupališti Chlístov a dále k silnici I/23. Přes území obce vede cyklostezka 5216 a modrá turistická stezka a Naučná stezka Mařenka.
Velká část území obce je využívána zemědělsky, severní část území obce je zalesněná, stejně jako jižní část v okolí hory Mařenka. Na jižním okraji zastavěného území obce se nachází pila a areál bývalého JZD.
Těsně za severní hranicí území obce pramení potok Koryta, který teče dál severně. Severně od zastavěného území obce pramení nepojmenovaný potok, ten teče dál na východ a na severní hranici území obce se vlévá do Římovky. Římovka pramení asi 1 kilometr severně od území obce pak tvoří část severní hranice území obce a dále napájí koupaliště Chlístov, pak teče dál jižně, vlévá se do něj nepojmenovaný potok a následně se stáčí východně a tvoří část jižní hranice území obce a po asi 10 km ústí u Horního Újezdu do Rokytné. Na západním okraji zastavěného území obce pramení potok, protéká přes zastavěné území obce a dále teče na východ, protéká okolo bažinatého mokřadu a ústí do Římovky. Na západní hranici území obce pramení Dašovský potok, postupně se do něj vlévá několik potůčků, u Dašova protéká přes rybník Pančák, pak do něj ústí ze severu tekoucí potok, který teče z rybníku Pod rybníčky. Následně pak protéká přes nepojmenovaný potok, tvoří část východní hranice území obce, přijímá tok potoka, který tvoří další část hranice a následně teče východně a po asi 3 km ústí u Římova do Římovky.
Území obce je poměrně kopcovité, jeho nadmořská výška se pohybuje mezi 550 metry a 711 metry, nejnižší bod se nachází na východním okraji území obce v údolí Římovky, nejvyšší je na vrcholu hory Mařenka na jihozápadním okraji území obce. Hora Mařenka s rozhlednou se nachází na jihozápadním okraji, těsně za východní hranicí území obce pak nachází Spálený vrch (647 m), těsně za západní hranicí území obce se nachází Hadí hora (674 m) a na severním okraji území obce se nachází kopec Vrchy (688 metrů).
Zastavěné území obce se nachází téměř uprostřed území obce, na jižním okraji území obce se nachází část obce Dašov.
Na jihozápadním okraji území obce se nachází hora Mařenka, která je nejvyšší horou okresu Třebíč, na jejím vrcholu se nachází rozhledna, okolo hory Mařenka se nachází Naučná stezka Mařenka a nedaleko také pozůstatky zaniklé vsi Dašovice. V Dašově se nachází Muzeum Dašovský mlýn. Na východním okraji zastavěného území obce se nachází tvrz Štěměchy a památné stromy Skupina stromů u tvrze.Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 10. 9. 2025
Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1279, kdy je uváděn Cuzkraj ze Štěměch, ten se majitelem vsi stal pravděpodobně jako sudí ze Znojma. V polovině 14. století pak byl majitelem vesnice Přibek a v roce 1368 byli majiteli vesnice Jindřich a Hugo ze Štěměch. V roce 1378 byl majitelem vsi Adam ze Štěměch, v tomto roce je také poprvé zmíněna tvrz ve Štěměchách. V roce 1386 pak vesnici koupil Petr Hecht z Rosic, Hechtové z Rosic vesnici vlastnili i roku 1408, kdy byla tvrz pobořena a vesnice zabrána Hynkem z Valdštejna. Vznata Hecht z Rosic se však bránil u soudu a vesnici tak dostal zpět do svého majetku. V roce 1450 Hechtové z Rosic vymřeli a jejich majetky pak zastavil Jiří z Poděbrad těšínskému knížeti Přemkovi, který pak roku 1464 prodal vesnici Oldřichu Mládenci z Miličína, ten v roce 1466 získal i již pustou blízkou vesnici Dašovice. Později od Jiřího z Poděbrad dostal i zbylé vesnice heraltického panství. V roce 1486 Vladislav Jagellonský potvrdil Přibíkovi Mládenci z Miličína právo na majetky v panství.
V roce 1505 Oldřich z Miličína prodal Štěměchy, Předín, část Zašovic, část Bransouz, část Hvězdoňovic a pusté vesnice Petrůvky, Březová, Bezděkov, Dašovice, Svojkovice, Jenišov a Čížov Zdenkovi a Burianovi z Valdštejna a ty se tak staly součástí brtnického panství. V roce 1585 pak přešly Štěměchy do majetku Zdenka, který zdědil sádecké panství a tak se staly součástí sádeckého panství. Panství však bylo konfiskováno a roku 1622 je získal Thomas Cerboni. V roce 1678 zadlužené panství zakoupil Bohumír Antonín Walldorf. Mezi lety 1771 a 1772 došlo k velké neúrodě a hladomoru, který se dotknul i Štěměch. V roce 1796 vymřel rod Walldorfů a panství zdědil František Kajetán Chorynský z Ledské. V roce 1858 byl nedaleko vesnice založen železný důl Hubert. V roce 1864 byla postavena školní budova ve Štěměchách, hned v roce 1888 byla škola přestavěna na dvojtřídní. V roce 1931 byla školní budova zásadně rekonstruována. Po druhé světové válce odešlo mnoho občanů do pohraničí a škola byla změněna v jednotřídku. V roce 1970 pak byla školní budova generálně rekonstruována, ale již roku 1976 byla škola zrušena.
V roce 1898 vznikla ve Štěměchách první perleťářská dílna, perleťáři se do vsi dostali z Předína. Roku 1899 byl ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů. V roce 1908 byl založen jubilejní sad na návsi a také započala stavba silnice mezi Dašovem a Štěměchami. V roce 1910 byla v obci založena Omladina. Do první světové války narukovalo 97 občanů vesnice, celkem jich zahynulo 24, v roce 1920 byl odhalen pomník padlým občanům, roku 1926 pak byla na pomník přidána pamětní deska na ty občany, o kterých nebyla známa žádná zpráva. Roku 1923 pak byla obcí odkoupena tvrz a upravena jako školní hřiště, o rok později pak byl založen divadelní spolek Pokrok. V roce 1927 byla vesnice elektrifikována a v roce 1936 byla přestavěna silnice z Markvartic do Předína, na její stavbě pracovalo mnoho nezaměstnaných dělníků ze Štěměch. Roku 1938 byla upravena nádrž na návsi a přestavěna na koupaliště, v témže roce odešlo do druhé světové války 35 občanů obce. Během války zemřelo 6 občanů vesnice.
V roce 1950 bylo ve vsi založeno JZD, to však bylo zrušeno hned v roce 1953. Znovu založeno bylo v roce 1956, to bylo v roce 1960 sloučeno s JZD v Předíně a Horách pod JZD Horácko se sídlem v Předíně. To pak bylo v roce 1977 sloučeno do JZD Opatov, tam patřily JZD Štěměchy, Hory, Předín, Opatov, Brtnička, Kněžice, Brodce a Hrutov. Mezi lety 1952 a 1955 byla opravena silnice vedoucí přes Štěměchy, byl také upraven tok Římovského potoka a snížen kopec, přes který silnice vede. Roku 1955 byla opravena kaplička, boží muka a kříže v obci a okolí a v roce 1959 byla opravena a upravena tvrz. V šedesátých letech 20. století byla postavena prodejna Jednoty, obec byla kanalizována, byl také postaven kulturní dům. V roce 1960 zasáhl stodolu JZD velký požár. Mezi lety 1986 a 1988 byl v obci postaven sportovní areál a mezi lety 1987 a 1989 byla opět upravena tvrz.
V roce 1996 byl v obci rozveden telefon, v témže roce byl komplexně rekonstruován kulturní dům. Roku 1998 byla rekonstruována kaplička Jana Nepomuckého, v témže roce byla vesnice plynofikována a byl rozveden vodovod. V roce 2001 byl vysazen strom tisíciletí a roku 2006 byla založena Stěměšská divadelní společnost a roku 2004 byl založen spolek Rytíři tvrze Štěměšské. V roce 2010 byla rekultivována skládka na Vrchách, roku 2012 byla vystavěna Rozhledna Mařenka na hoře Mařenka. V letech 2015 a 2016 byla vesnice kanalizována a byla vystavěna čistírna odpadních vod. Roku 2014 byl upraven park Na Humnech, byla upravena náves a upraveny další zelené plochy ve vsi. Roku 2018 byla ve vsi vysazena lípa svobody a v roce 2019 byl obci udělen znak a prapor.
Do roku 1849 patřily Štěměchy do sádeckého panství, od roku 1850 patřily do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřily Štěměchy pod Předín, následně se obec osamostatnila.
Obyvatelstvo
Obecní správa Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. dubna 2019.
Politika
Místní zastupitelstvo Od roku 1994 do roku 2002 a znovu od roku 2006 do roku 2014 zastávala funkci starosty Marie Báňová. V letech 2002–2006 působil jako starosta Petr Bobek. Od roku 2014 do roku 2018 vykonával funkci starosty Ing. Václav Křivan, od roku 2018 je starostkou Zuzana Svobodová.
Starostové František Hobza, 1878–1896 Antonín Pecka, 1896–1911 Jan Dokulil, 1911–1919 František Sochna, 1919–1923 Josef Dokulil, 1923–1927 Josef Šabacký, 1927–1938 Josef Kovář, 1938–1945 Karel Heinige, 1945 Josef Fenik, 1945–1950 Ladislav Svoboda, 1950–1954 Václav Pařízek, 1954–1976 Emil Zvěřina, 1976–1980 Pavel Bobek, 1990–1994 Marie Báňová, 1994–2002 Petr Bobek, 2002–2006 Marie Báňová, 2006–2014 Václav Křivan, 2014–2018 Zuzana Svobodová, 2018–
Volby do Poslanecké sněmovny +Volby do PSP ČR v obci Štěměchy 1. 2. 3. účast 2002 ČSSD (33,7 %) KSČM (32,04 %) Koalice KDU-ČSL, US-DEU (16,57 %) 72,91 % ( z ) 2006 ČSSD (39,1 %) KSČM (20,11 %) ODS (13,96 %) 73,36 % ( z ) 2010 ČSSD (30,48 %) KSČM (20,12 %) VV (11,58 %) 67,77 % ( z ) 2013 ČSSD (30,9 %) KSČM (30,3 %) ANO 2011 (10,3 %) 67,9 % ( z ) 2017 KSČM (16,76 %) ANO (16,16 %) ČSSD (14,97 %) 68,44 % ( z ) 2021 SPOLU (24,15 %) ANO (21,91 %) Piráti+STAN (14,6 %) 74,79 % ( z ) 2025 ANO (34,03 %) SPOLU (25,13 %) AUTO (8,9 %) 79,67 % ( z )
Volby do krajského zastupitelstva +Volby do krajského zastupitelstva v obci Štěměchy 1. 2. 3. účast 2000 KSČM (30,76 %) 4KOALICE (23,07 %) Prosperita Vysočiny (12,82 %) 31,81 % ( z ) 2004 KSČM (34,92 %) KDU-ČSL (23,8 %) ODS (12,69 %) 25,71 % ( z ) 2008 ČSSD (44,24 %) KSČM (20,35 %) Dohoda pro Vysočinu (10,61 %) 47,7 % ( z ) 2012 ČSSD (44,11 %) KSČM (31,37 %) SPOZ (5,88 %) 45,9 % ( z ) 2016 ČSSD (25,53 %) KSČM (17,02 %) KDU-ČSL (12,76 %) 38,93 % ( z ) 2020 ODS+STO (24,52 %) ANO (17,92 %) Piráti (12,26 %) 43,8 % ( z ) 2024 ANO (33,96 %) ODS+TOP 09+STO (26,41 %) KDU-ČSL (8,49 %) 41,41 % ( z )
Prezidentské volby V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (82 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (27 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (17 hlasů). Volební účast byla 70,20 %, tj. 172 ze 245 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (151 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (32 hlasů). Volební účast byla 74,39 %, tj. 183 ze 246 oprávněných voličů.
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (82 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (31 hlasů) a třetí místo obsadil Michal Horáček (26 hlasů). Volební účast byla 73,22 %, tj. 175 ze 239 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (109 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (64 hlasů). Volební účast byla 73,11 %, tj. 174 ze 238 oprávněných voličů.