Neoféma Bourkova, také traváček Bourkův či neoféma bourek (Neopsephotus bourkii), je papoušek z čeledi Psittaculidae, jediný druh rodu Neopsephotus. Druh popsal John Gould v roce 1841. Je pojmenován po Richardovi Bourkem, guvernérovi Nového Jižního Walesu v letech 1831 až 1837. Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody je málo dotčeným druhem, a to i kvůli velkému areálu výskytu.
Taxonomie Neoféma Bourkova je jediným druhem v rodu Neopsephotus. Poprvé ji popsal John Gould jako Euphema Bourkii a jedná se o monotypický taxon.https://www.hbw.com/species/bourkes-parrot-neopsephotus-bourkii
Výskyt Neoféma Bourkova má extrémně velký areál výskytu. Lze ji najít ve vnitřních oblastech střední a jižní Austrálie, část populace pronikla až na východ do Nového Jižního Walesu a na západ do centrálních částí Západní Austrálie. Kvůli ztrátě přirozeného prostředí se papoušci přesouvají i do míst, kde se prve nevyskytovali. K životu dávají neofémy přednost křovinám a písčitým oblastem, žijí i ve stepích Austrálie. Někdy je lze najít v zahradách.
Popis Neoféma Bourkova je 18–23 cm dlouhý papoušek, hmotnost se odhaduje na 42–49 g. Peří je na spodní části těla růžové, hřbet a křídla jsou spíše hnědavé, se žlutým lemováním pírek. Samci mají na čele modrý pruh, který samice postrádají; samice mají také užší hlavu a jsou menší, jejich zbarvení je zároveň celkově světlejší než zbarvení samců. Chování Neofémy Bourkovy tráví většinu dne na zemi, kde jsou dobře maskovány, protože jejich zbarvení peří připomíná písčité půdy stepí. Většinou se krmí při východu slunce nebo při soumraku, za měsíčných nocí mohou být aktivní celou noc. Tito papoušci většinou žijí v malých skupinách o čtyřech až šesti jedincích, ale jsou společenští a zejména v období sucha mohou vytvářet hejna až o 100 jedincích.
Neofémy se živí semeny, konkrétně semeny trav, bylin a akácií, konzumují také výhonky. Mezi predátory patří kočka divoká (Felis silvestris) a lišky. Druh je monogamní, rozmnožování probíhá od srpna do října, někdy až do prosince. Neofémy vychovají i několik snůšek ročně. V období hnízdění samci střeží své území. Neofémy hnízdí v dutých stromech ve výšce od 1 do 3 metrů. Dutinu vystélají měkkým, mírně vlhkým materiálem. Vejce jsou bílá a zaoblená, inkubační doba trvá 17–20 dnů. Poté se vyklubou mláďata, která se opeří zhruba po čtyřech týdnech, za dalších deset dní se stanou samostatnými. Dožívají se podobného věku jako andulky; 8–10 let, v zajetí až přes 12 let. Ohrožení Kvůli extrémně velkému areálu výskytu a početné, vzrůstající populaci je neoféma Bourkova hodnocena jako málo dotčený druh. Chov Neofému Bourkovu lze chovat ve venkovní i pokojové voliéře, nevadí jí ani pobyt v prostorné kleci. Jestliže může trávit čas ve vnitřním úkrytu proti mrazu, nepředstavuje ani zimní období pro chov problém. Ideální je chov v páru, chov více párů může vyvolávat problémy. Jako potrava se používá krmivo pro papoušky rodu Neophema, je možno také přikrmovat vaječnou směsí, především pak v hnízdním období. Je možný též občasný příkrm zelenými rostlinami, jako je okřehek, ale jejich nedměrná konzumace vyvolává průjmová onemocnění. Nutný je dostatek gritu a písku pro lepší trávení.
Chov v zoo Tento druh byl v červenci 2019 chován přibližně v 70 evropských zoo. V Česku se jednalo o čtyři zařízení:
Zoo Hluboká Zoo Plzeň Zoo Praha Ekocentrum Zahrada Mladá Boleslav
Chov v Zoo Praha Chov tohoto druhu byl již krátkodobě v pražské zoo zaznamenán na konci 50. let 20. století. Současný chov započal v roce 2014. V Zoo Praha byl ke konci roku 2018 chován jeden samec.Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Traváček Kategorie:Ptáci Australasie Kategorie:Endemity Austrálie