Trnava (, starší názvy Trnawa, Trnavá) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde obyvatel. Obec leží na soutoku potoků Březinka a Klapůvka přibližně pět kilometrů severně od Třebíče, v nadmořské výšce 428 metrů.

Geografie Ze severu k jihu přes území obce prochází silnice II/360 z Velkého Meziříčí do Pocoucova a Třebíče, z této silnice pak na severním okraji území obce východně vychází silnice II/390 do Náramče. Na severní hranici území obce ze silnice II/360 západně vychází silnice do Přeckova, na jižním okraji území obce pak západně ze silnice II/360 vychází silnice do Budíkovic a Benetic, ze silnice II/360 pak vychází tzv. stará silnice do zastavěného území obce, z další části původní silnice II/360 pak zůstaly na svém místě jižně i severně od zastavěného území obce. Západně ze zastavěného území obce pak vede užitková silnice a následně cesta, východně a pak severně ze zastavěného území obce vychází užitková silnice k přírodní památce Kobylinec a dále do Náramče. Jižně pak ze zastavěného území obce vede polní cesta. Přes území obce vedou cyklostezky 5106, 5107 a 5214 a dále nečíslovaná cyklostezka mezi Trnavou a Přeckovem. Přes území obce také vede žlutá a modrá turistická stezka.

Většina území obce je využívána zemědělsky, západní okraj obce je však zalesněn, stejně tak východní okraj na svazích údolí Březinky a Klapovského potoka. Jižně od zastavěného území obce se nachází množství remízků a menších izolovaných lesních ploch, remízky se nachází i severně od zastavěného území obce. Na severním okraji území obce se nachází les V boru. Na severním okraji zastavěného území obce se nachází areál zemědělského družstva, dále při silnici II/360 se nachází zahradnictví a prodejny zemědělské techniky.

Asi jeden kilometr západně od území obce pramení Trnavský potok, ten pak teče východně a přijímá vody nepojmenovaného potok, který protéká přes rybník Jandák, následně se na západním okraji zastavěného území obce vlévá do Klapovského potoka. U Benetic pramení Klapovský potok, ten pak tvoří část severní hranice území obce, ústí do něj nepojmenovaný potok, který protéká přes Podlipský rybník těsně za hranicí území obce a následně se vlévá do Klapovského potoka. Klapovský potok následně protéká údolím a ze západu protéká přes zastavěné území obce, na východním okraji zastavěného území obce do něj ústí potok Březinka a posléze do něj ústí nepojmenovaný potok, dále po toku do něj ústí další nepojmenovaný potok, který protéká rybníky Horní a Dolní babka. Na jižním hranici území obce se do Klapovského potoka vlévá další nepojmenovaný potok, ten tvoří část jižní hranice území obce a protéká rybníky Opatůvka a Výčapský rybník. Klapovský potok pak pokračuje dál jižně a asi po čtyřech kilometrech ústí u Třebíče do řeky Jihlavy. Těsně za severní hranicí území obce pramení v Klášterském rybníku potok Březinka, pak teče jižně přes rybník Březina a následně teče dále jižně, tvoří část východní hranice území obce a přijímá tok několika nepojmenovaných potoků. Následně do něj ústí nepojmenovaný potok, který pramení těsně za západní hranicí území obce a protéká přes rybníky Velký a Malý Bor. Potok Březinka pak teče dál na jih, přitéká do něj nepojmenovaný potok pramenící ve Veselém rybníku a na východním okraji zastavěného území obce ústí do Klapovského potoka. U rybníka Březina pramení potok Gbelínek, ten pak teče dál na východ a protéká přes malé rybníka u samoty Nový Dvůr a pak ústí do rybníků Gbeláček a Gbel, kde pak zaúsťuje do Mlýnského potoka v Náramči.

Nadmořská výška obce se pohybuje mezi 420 a 525 metry, nejnižší bod se nachází na jihovýchodním okraji území obce v údolí Klapovského potoka, nejvyšší pak na západním okraji v lesích. Na severním okraji území obce se nachází kopec Ostrá hora (496 metrů). Nad údolím Klapovského potoka se nachází skály. Různé balvany se nachází i různě na území obce v polích, jsou to často syenitové balvany.

Zastavěné území obce se nachází v jižní části území obce, je částečně rozděleno na severní a jižní část Klapovským potokem, v jižní části se nachází novější zástavba rodinných domů. Východně od obce se nachází ČOV. Nad údolím Klapovského potoka se nachází malá chatová oblast, velká chatová oblast se nachází i poblíž rybníka Opatůvka. Severně od zastavěného území obce se u silnice II/360 nachází průmyslový areál. Těsně za severozápadní hranicí území obce se nachází samota Nový Dvůr.

Východně od zastavěného území obce se nachází přírodní památka Kobylinec, jižně od zastavěného území obce se nachází památné stromy Dva jasany u Trnavy.Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 18. 9. 2025

Historie První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1101, kdy je obec zmíněna v zakládací listině kláštera v Třebíči, již v pravěku však obec byla křižovatkou obchodních cest, doloženo to je nálezy bronzových předmětů v obci a jejím okolí. V roce 1376 byla vesnice zastavena Opolkovi z Trnávky.

Roku 1478 se dostala Trnava z majetku kláštera a stala se majetkem panství, prvními majiteli byli Vaněk z Lomnice a Vilém z Pernštejna. V roce 1525 Pernštejnové prodali třebíčské panství Alchrebovi Černohorskému z Boskovic, ale již roku 1555 získal panství Jan z Pernštejna, jeho syn Vratislav z Pernštejna však již roku 1557 prodal panství Burianovi Osovskému z Doubravice, následně panství vlastnil jeho syn Smil Osovský z Doubravice, který zemřel roku 1613 a majetek tak získala Kateřina z Valdštejna. Ta se vdala za Karla ze Žerotína, Žerotínové byli majitelé panství až do roku 1629, kdy museli odejít do exilu. Kateřina předala panství Adamovi z Valdštejna.

V roce 1620 byla zahájena stavba kostela Nejsvětější Trojice, kostel v nynější podobě byl postaven mezi lety 1715 a 1720, lokálie byla zřízena však až v roce 1785. V letech 1713–1716 byla Trnava postižena morem, stejně tak mezi lety 1832 a 1836.

V roce 1808 byla postavena školní budova, do té doby se vyučovalo v jednom z trnavských domů. V roce 1875 byla postavena nová dvoutřídní škola. V roce 1934 byla škola rozšířena na trojtřídní, mezi roky 1994 a 1995 byla školní budova kompletně opravena. V roce 1887 byla založena knihovna a roku 1904 byl založen spolek hasičů.

Roku 1872 bylo v obci nalezeno mnoho rakouských denárů a stříbrně mince, v roce 1972 pak byl nalezen poklad (české groše z doby Václava IV., uherské dukáty císaře Zikmunda Lucemburského, rakouské a bavorské feniky) při stavbě kulturního domu. Ukrytí pokladu se datuje do čtyřicátých let 15. století a nyní je k nahlédnutí v Muzeu Vysočiny Třebíč. V roce 1942 byly z kostela rekvírovány zvony.

V roce 2003 byl postaven obchvat obce.

Do roku 1849 patřila Trnava do třebíčského panství, od roku 1850 patřila do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Do roku 1867 byl součástí Trnavy Ptáčov a do roku 1882 i Pocoucov.

Přírodní poměry Trnava leží v přírodním parku Třebíčsko, kde se křižují turistické a cykloturistické stezky. Východně od vsi se nachází přírodní památka Kobylinec s výskytem koniklece velkokvětého. Na území obce se vyskytuje i několik rybníků s možností koupání.

Obyvatelstvo

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. února 2004.

Politika Volby do Poslanecké sněmovny +Volby do PSP ČR v obci Trnava 1. 2. 3. účast 2002 ČSSD (29,13 %) KSČM (24,82 %) Koalice KDU-ČSL, US-DEU (22,3 %) 60,51 % ( z ) 2006 ČSSD (30,39 %) KDU-ČSL (21,27 %) ODS (19,14 %) 67,42 % ( z ) 2010 ČSSD (22,22 %) TOP 09 (14,92 %) KSČM (14,28 %) 63,64 % ( z ) 2013 KSČM (20,73 %) ANO 2011 (18,59 %) ČSSD (17,68 %) 64,01 % ( z ) 2017 ANO (29,7 %) KDU-ČSL (15,25 %) SPD (10,08 %) 66,37 % ( z ) 2021 SPOLU (31,66 %) ANO (30,07 %) Piráti+STAN (10,55 %) 69,58 % ( z ) 2025 ANO (37,5 %) SPOLU (20,91 %) STAN (14,18 %) 72,82 % ( z )

Volby do krajského zastupitelstva +Volby do krajského zastupitelstva v obci Trnava 1. 2. 3. účast 2000 KSČM (32,14 %) 4KOALICE (27,14 %) SNK (17,14 %) 31,71 % ( z ) 2004 KSČM (25,89 %) KDU-ČSL (23,02 %) ODS (17,26 %) 28,74 % ( z ) 2008 ČSSD (38,16 %) KSČM (19,32 %) KDU-ČSL (13,04 %) 41,32 % ( z ) 2012 ČSSD (24,41 %) KSČM (19,76 %) KDU-ČSL (15,69 %) 34,95 % ( z ) 2016 KDU-ČSL (20,57 %) ANO 2011 (18,18 %) ČSSD (13,39 %) 38,56 % ( z ) 2020 KDU-ČSL (22,33 %) ANO (20,81 %) Piráti (10,65 %) 36,23 % ( z ) 2024 ANO (40,21 %) KDU-ČSL (11,64 %) ODS+TOP 09+STO (11,11 %) 33,22 % ( z )

Prezidentské volby V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (104 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (58 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (57 hlasů). Volební účast byla 68,42 %, tj. 351 ze 513 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (214 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (106 hlasů). Volební účast byla 62,26 %, tj. 320 ze 514 oprávněných voličů.

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (160 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (82 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (63 hlasů). Volební účast byla 69,55 %, tj. 386 ze 555 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (218 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (169 hlasů). Volební účast byla 71,06 %, tj. 387 ze 546 oprávněných voličů.

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (148 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (114 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (83 hlasů). Volební účast byla 77,02 %, tj. 429 ze 557 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (229 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (183 hlasů). Volební účast byla 75,05 %, tj. 412 ze 549 oprávněných voličů.

Farnost a školství

Stavba nekatolické modlitebny byla zahájena roku 1618. V pozdějších letech došlo k její přestavbě na katolický kostel, který byl zasvěcen apoštolům svatému Petru a Pavlu. První písemné zmínky o trnavském školství se datují k roku 1812, kdy byla zřízena první škola. V současnosti se v obci vyučuje v mateřské škole a v základní škole do 5. ročníku.

Obecní spolky Z obecních spolků aktivně působí Sbor dobrovolných hasičů založený již v roce 1904. V letech 1991 až 2002 jej nejvíce proslavily dorostenky a ženy, které získaly 11 titulů mistryň ČR v požárním sportu. Mezi další spolky patří Tělovýchovná jednota, Klub českých turistů a Honební společenstvo Trnava.

Služby Návštěvníci mohou využít místní víceúčelové hřiště, dětské hřiště, občerstvení v pohostinství a minimarketu s bufetem nebo nocleh v turistické ubytovně.

Zajímavosti a pamětihodnosti náhled|Kostel svatého Petra a Pavla Základní škola postavená roku 1885 Kostel svatého Petra a Pavla Kobylinec – přírodní památka nedaleko obce

Osobnosti Václav Lysák (1895–1942), voják František Pacal (1892–?), legionář Emil Sedlák (1910–?), úředník a voják František Sedláček (1882–1958), duchovní Zdeněk Střítecký (* 1969), politik a právník Jiří Šrogl (* 1937), chemik a pivovarník Miroslav Šrogl (1935–1976), mikrobiolog

Odkazy Reference

Reference sekce politika

Související články Římskokatolická farnost Trnava u Třebíče Kobylinec – přírodní památka Přírodní park Třebíčsko

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Třebíč Kategorie:Mikroregion Horácko Kategorie:Mikroregion Třebíčsko Kategorie:Obce v okrese Třebíč Kategorie:Sídla v Jevišovické pahorkatině