náhled Police (, dříve též Politz, Policz, Policze, Polocze, Puhlitz a Pulice) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží asi šest kilometrů jihovýchodně od města Jemnice. Žije zde obyvatel. Je to nejjižnější obec Kraje Vysočina.

Policí prochází silnice z Jemnice do Vysočan a silnice z Dančovic do Kostníků.

Název Jako jméno vsi slouží obecné police ve starším významu "otevřený a rovný, výše položený terén". Židovský název obce v hebrejštině zní פוליץ.

Geografie Na západním okraji zastavěného území obce se nachází významná křižovatka silnic, ze západu na východ vede silnice z Dešné a Dančovic do Kostníků, ze severu na jih pak vede silnice z Jiratic do Vysočan. Při okraji území obce z této silnice vychází severním směrem silnice do Kostníků a západním směrem užitková silnice ke kamenolomu Police. Na severním okraji území obce vychází ze silnice do Jiratic západním směrem silnice do Radotic. Na západním okraji území obce vychází jižně ze silnice do Dešné silnice do Lubnice. Ze zastavěného území obce severně vychází užitková silnice s alejí do Kostníků, jižně silnice kolem synagogy k židovskému hřbitovu a jihozápadně k silnici do Dešné.

Většina území obce je využívána zemědělsky, jen jižní okraj území obce v údolí řeky Želetavky, údolí Jiratického potoka a les Doubrava severně od zastavěného území obce je zalesněn. Na západním okraji zastavěného území obce se nachází zemědělské družstvo, kousek za severní hranicí území obce se nachází skládka odpadku a u jižního okraje území obce se nachází kamenolom Police.

Asi 500 metrů severně od hranice území obce pramení Jiratický potok, ten pak teče jižně, teče podél lesa Doubrava, protéká přes rybník Ve Vosíku, následně se do něj vlévá nepojmenovaný potok, který pramení v rybníku Doubrava, teče přes rybníček Police a soustavu menších rybníků. O cca 200 metrů jižněji se do Jiratického potoka vlévá další nepojmenovaný potok. Jiratický potok pak pokračuje dál jižně, protéká přes rybníky Trkáč a Pod Lípou, následně teče kolem židovského hřbitova a dále údolím jižně k hranici obce, kde je jeho malý úsek zatrubněn a následně u kamenolomu ústí do řeky Želetavky. Řeka Želetavka tvoří celou jižní hranici území obce, na jihozápadním okraji území obce se do Želetavky vlévá nepojmenovaný potok, který tvoří část západní hranice území obce. U zemědělského družstva se nachází Křižní rybník.

Území obce je poměrně kopcovité, nadmořská výška se pohybuje od cca 400 metrů nad mořem v údolí Želetavky na jižním okraji území obce po cca 480 metrů nad mořem na západním okraji území obce. Údolí Želetavky, Jiratického potoka a několik dalších přilehlých údolí jsou poměrně hluboká, západní okraj území obce je výrazně výš, než oblast zastavěného území obce.

Zastavěné území obce se nachází téměř uprostřed území obce, vzhledem k charakteru území se však nachází blíž k části severní hranice území obce, zastavěné území obce je poměrně rozlehlé, v západní části se nachází velký areál zámku Police, jižní část je tvořená bývalou židovskou čtvrtí se synagogou a židovským hřbitovem, severní a východní část je tvořena novější zástavbou. Další oddělená novější zástavba se nachází u rybníka Trkáč. Na západním okraji zastavěného území obce se nachází zemědělské družstvo. Na východním okraji území obce se nachází Bahnův mlýn a nedaleko od něj i kamenolom police. Na jihu území obce v údolí Želetavky se nachází Nový mlýn.

U silnice do Dešné se nachází památkově chráněné Lipové stromořadí v Polici, severně ze zastavěného území obce vychází nová alej směrem do Kostníků. V obci se nachází zámek Police s muzeem, synagoga a židovský hřbitov.Mapy.com, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 10. 11. 2024

Historie Nejstarší písemná zmínka o Polici se traduje k roku 1020, kdy měl mít ves v držení zprvu zámožný majitel, později se oddávající loupežím a vykrádání kostelů, za což jej měl Konrád, kníže znojemského údělu, uvěznit. Kolem roku 1037 se do oblasti dnešní Police umísťuje i klášter jeptišek, který měl být podle vyprávění za bratrovražedných bojů v knížecí rodině vyloupen, přičemž se jeptišky zachránily skrze podzemní chodbu útěkem do Bítova.Moravská orlice, 10.8.1879, s. 2 V roce 1052 se nacházela jistá ves Pulin mezi dalšími obcemi na Znojemsku, kterými kníže Břetislav obdaroval kostel ve Staré Boleslavi.Wolny, Gregor: Die Markgrafschaft Mähren topographisch, statistisch und historisch geschildert, Bd. Znainer Kreis, Herrschaft Pullitz, s. 479 Podle historika Jiřího Kacetla tvořila Police v raném středověku hospodářské zázemí bítovského hradu a od 1. poloviny 14. století ji vlastnilo několik vladyků v příbuzenském stavu.V roce 1343 je zmíněn Nevlas/Neblas z Police, 1349 Filip z Police a jeho bratr farář Heršík/Herso ve Stonařově (MZD 1 Brno, s. 8/505, č. 150, SEDLÁČEK, A.: Atlasy erbů a pečetí, s. 82), 1351 Filip a jeho choť ve spojení se Ctiborem z Ratibořic (MZD 1 Brno, s. 14/505, č. 24), 1355 Filip z Police ve spojení s Bohunkem z Volfířova (MZD 1 Brno, s. 25/505, č. 93), 1350–1360 bratři farář Heršík/Herso a Filip a Eliška, sestra Filipa z Kostník (MZD 1 Brno, s. 32/505), 1356 Anežka z Police s chotěm Simonem z Nové Vsi (MZD 1 Brno, s. 28/505, č. 165), 1358 Aleš s chotí Johankou (MZD 1 Brno, s. 33/505 č. 293 a 294), 1358 Twoch a farář Heršík (MZD 1 Brno, s. 37/505, č. 401), 1358 Smil z Police, vnuk Margarety z Našiměřic (MZD 1 Brno, s. 35/505, č. 339), 1360 Heršík z Police ve spojení s rychtářem Mikulášem/Niklasem z Jemnice a s jeho chotí Eliškou, dcerou Hostěje (MZD 1 Brno, s. 41/505, č. 516, CDM IX, s. 146–147, č. 201), 1365 Twoch z Police s chotí Eliškou (MZD 1 Brno, s. 61/505, č. 333), 1368 Aleš z Police ve spojení s Newhlasou z Oponešic (MZD 1 Brno, s. 63/505, č. 369), 1368 Filip z Police, Anka s chotěm Lanclinem z Brtnice a Filipův syn Petr (MZD 1 Brno, s. 73/505), 1368 Twoch z Police a Seidlin z Lubnice (MZD 1 Brno, s. 74/505, č. 25), 1371 Smil z Police s chotí Kačnou a Smilův otec Pešík ze Zahrádek (MZD 1 Brno, s. 86/505, č. 298), 1376 Anežka/Agnes v. Pullitz a její choť Wilhelm/Vilém v. Pullitz (MZD 1 Brno, s. 118/505, č. 329), 1378 Pešík/Peslin z Police, 1379 Smil z Police a Vilém Babka z Police (MZD 1 Brno, s. 141/505, č. 725), 1381 Vilém a jeho 2. choť Doubrava (MZD 1 Brno, s. 151/505, č. 907), 1385 Pešík/Peslin s chotí Kačnou (Filipovou sestrou), (bratr Agnes: MZD 1 Brno, 167/505), 1385 Smil z Police (MZD 1 Brno, s. 163/505, č. 182 a 183), 1380 Filipův syn Jan z Kostník a 1385 s chotí Dorotou (MZD 1 Brno 145/505).

Police ve středověku První věrohodná písemná zmínka o obci pochází z roku 1343, kdy se po Polici psal Nevhlas (Neblas, Newhlas, Newhlasch, Newhlasius, Newlass), vladyka z rodu erbu tří lupenů či makovic, kdy ručil při prodeji vsi Havraníky louckému klášteru. Členové z tohoto rodu se psali po Brtnice (Dlouhé Brtnici), Lesonicích na Moravskobudějovicku, Polici, Menharticích či Oponešicích. V roce 1348 se připomíná Nevhlas z Lesonic, později pak pět bratrů pět (z Lesonic): Ješek Schössel, Nevhlas (Neplach), Racek či Lanclin, Tvoch a Markvart. Jejich sestrou byla Mudla, manželka Holáče z Držkrajic. V roce 1349 se po Polici psal jejich příbuzný vladyka Filip s bratrem Heršem (či Hrzkem), farářem ze Stonařova, taktéž erbu tří makovic, kdy se oba domluvili na společné držbě majetku.

Filip z Police V roce 1351 je v pramenech uváděn Filip z Police, jehož pečeť nesla taktéž znak tří makovic.CDM VIII, s. 36-37, č. 72; SEDLÁČEK, A.: Atlasy erbů a pečetí IV, s. 82, považuje erbové znamení za tři leknínové lupeny. Filip v tomto roce zakoupil na Hrotovicku dvůr a čtyři podsedky v Dolních Dubňanech, v roce 1355 ves Luka u Jemnice a její další část obdržel v roce 1358. Filipovou manželkou byla Eliška z Pálovic, která byla v roce 1360 již vdovou.ZDB I, s. 8, č. 150; ZDB II, s. 14, č. 24; ZDB III, s. 24, č. 71; ZDB III, s. 25, č. 93; ZDB III, s. 32, č. 273; o Filipově úmrtí se výslovně k roku 1360 zmiňuje CDM IX, s. 146-147, č. 201 V roce 1368 je zmiňován jeho syn Petr, v roce 1378 dcera Dorota, manželka Bohuše z Bělčovic a roku 1385 dcera Anežka, manželka Viléma z Lechovic.ZDB VI, s. 134, č. 603; ZDB V, s. 73, č. 13; ZDB VI, s. 134, č. 602; ZDB VII, s. 167, č. 306 Vdova Eliška z Pálovic se podruhé provdala za jemnického rychtáře Mikuláše (1360, 1365), potřetí za Předotu z Pálovic.ZDB III, s. 41, č. 513; ZDB IV, s. 60, č. 303; s. 68, č. 454; ZDB VI, s. 134, č. 602-604; ZDB VII, s. 167, č. 306 Manželkou syna Petra byla Kateřina, která od něj v roce 1385 obdržela na dvoře v Pálovicích 160 kop.CDM XV, č. 286, s. 250-251; u listiny se dochovala pečeť, která dosvědčuje Petrovo rodové zařazení, viz SEDLÁČEK, A.: Atlasy erbů a pečetí IV, s. 226. První Lanclinovou manželkou byla Anežka z Dyjic (zmíněna roku 1358) a v roce 1368 je uváděna jeho druhá choť Anna z Horky. Lanclin jí tehdy s bratrem Ješkem (Schössel) přenesl věno na ves Zhořec, na kterém se v roce 1368 spolčila s Filipovým synem Petrem z Police.

Aleš z Police Po Polici se psal v roce 1358 dále Aleš, farář z Plavče a snad bratr či jinak příbuzný Filipa z Police. Roku 1356 koupil od Filipa z Louček (z rozrodu Ranožírovců) hrad s dvěma poplužími, kostelním poddacím a dvěma lány v Dolní Plavči, kde své manželce Johance zapsal věno. Po jeho smrti se stal poručníkem jeho dědiců Nevhlas z Oponešic. Dcerou Aleše z Police byla pravděpodobně Anežka z Police, připomínaná roku 1356 jako manželka Šimona z Nové Vsi (nyní Nové Sady). Aleš měl také syna Odolena, který se zprvu psal po Polici, později po Plavči. V roce 1365 nechala Johanka, vdova po Alšovi z Police, vymazat své věno na Plavči a podruhé se provdala za Markvarta ze Šenkenberka (Šenkenberk, zřícenina u obce Šumná).Peřinka František Václav: Místopis Moravy. Díl VI. místopisu. Znojemský kraj. Znojemský okres, č. 76, v Brně 1904, Nákladem Musejního spolku. Ves Plaveč, s. 420Kolektiv autorů (Jaroslav Bartík, Lenka Běhounková, Stanislav Vohryzek, Josef Jan Kovář, Hana Poláchová, Michaela Kokojanová, Hana Nohálová): Polykulturní lokalita Hradiště u Louky – Nový archeologický a historický model, časopis Přehled výzkumů 57-2, časopis Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Brně, Brno 2016, s. 80-83

Hrzek, farář ze Stonařova Po Filipově smrti zdědil jeho majetek bratr Hrzek (Herš). V roce 1358 obdržel od šlechtice Hostěje ze Slavíkovic spolu s Hostějovými dcerami Budkou a Eliškou dvůr s příslušenstvím ve Slavíkovicích a ve stejném roce odprodal své zboží v Polici svému příbuznému Tvochovi z Police.MZD 1 Brno, s. 37/505, č. 401 Mikuláši, rychtáři z Jemnice, a jeho ženě Elišce (znovu provdané vdově po Filipovi z Police) nechal v roce 1360 zapsat na Polici a Loučce 100 hřiven pravého věna.Stanislav Vohryzek: Dějiny panství Stonařov do roku 1530, s. 53-54, ZDB III, s. 41, č. 516 Téhož roku Hrzek odprodal za 300 hřiven část majetku po svém bratru Filipovi ve vsi Louka, Sedlice a Hradiště Hynkovi Tluksovi a Ješkovi z Batelova a Pacova. Při této obchodní transakci mu ručili Nevhlas z Oponešic, Ješek Schössel a Aleš z Plenkovic.Stanislav Vohryzek: Dějiny panství Stonařov do roku 1530, s. 54 Nevlas z Oponešic se oženil se Sofií a vzhledem k tomu, že zemřel bezdětný, dědil po něm Jakub z Oponešic, syn Smila z Police (možná Nevlasův synovec či bratranec).

Tvoch z Police