Panoženky, též archaméby, zastarale praměňavky (Archamoebae, Archamoebea) je třída jednobuněčných anaerobních či mikroaerobních eukaryot z kmene Amoebozoa. Žijí volně ve vodním nebo vlhkém prostředí, některé přešly k endobiotickému životu.

Popis V původní linii se jedná o améboidní bičíkovce s jedním předním bičíkem. Druhotně u některých panoženek bičík zanikl, nebo se naopak vyvinuly vícebičíkaté druhy. Jako ostatní zástupci podkmene Conosa mají v buňce vytvořený mikrotubulární kónus (případně jeho derivát) a mikrotubulární kořen bičíku. Měňavkovitý pohyb vykonávají pomocí eruptivních lobopodií, tedy panožek laločnatého tvaru s prudkým přeléváním cytoplazmy.

Mají druhotně redukované mitochondrie. Absence mitochondrií byla dříve považována za znak prvotní jednoduchosti, odtud vyplynulo nejen jejich pojmenování (z řeckého αρχη – "prvotní", "pra-", tedy praměňavky), i jejich dřívější řazení do podříše Archaezoa, dnes již překonané. Druhotnost ztráty mitochondrií byla podpořena i nálezem zbytků mitochondriálních genů přenesená laterálním genovým přenosem do jaderného genomu.

Systém Panoženky jsou tradičně členěny do dvou až tří řádů, resp. pěti až šesti čeledí; ustálenosti systému bránil nedostatek molekulárně-genetických dat. Zatím poslední změny systému byly založeny na multigenové fylogenetické analýze z r. 2016, na které se významně podíleli i vědci ze tří českých odborných pracovišť. Oproti předchozím systémům (např. systému Cavaliera-Smithe či systému dle Ptáčkové a kol.) byla zahrnutím rodů původní čeledi Endolimacidae rozšířena čeleď Mastigamoebidae, aby nebyla parafyletická. Naopak čeleď Entamoebidae, u které analýza odhalila bazální postavení ve fylogenetickém stromu panoženek, byla vyčleněna do samostatného řádu. Současný (2016) systém respektující i fylogenetické vztahy vypadá takto:

Infrakmen: Archamoebae Třída: Archamoebea Řád: Pelobiontida Podřád: Mastigamoebina Čeleď: Mastigamoebidae (včetně dřívější čeledi Endolimacidae ) Rod: Mastigamoeba Rod: Endolimax Rod: Iodamoeba Čeleď: Rhizomastixidae Rod: Rhizomastix Podřád: Pelomyxina Čeleď: Pelomyxidae Rod: Pelomyxa Rod: Mastigella Řád: Entamoebida Čeleď: Entamoebidae Rod: Entamoeba Archamoebae incertae sedis Nezařazený rod: Endamoeba Nezařazený rod: Mastigina Čeleď: Tricholimacidae Rod: Tricholimax

Do panoženek dnes již nejsou řazeny rody Dobellina (dnes Eukaryota incertae sedis) a Janickina (dnes Amoebosoa: Lobosa), dříve považované za entaméby. Rod Phreatamoeba zanikl, protože jediný jeho druh Phreatamoeba balamuthi byl přeřazen do rodu Mastigamoeba (jako Mastigamoeba balamuthi).

Čeledi

Mastigamoebidae Ve vegetativní fázi mají jedno nebo více jader. Mají buď jeden přední bičík napojený na mikrotubulární kónus, nebo jsou bez bičíku. Améboidní pohyb je pomalý, ploché měňavky mají typicky větší počet panožek. Volně žijící nebo endobiotické druhy. Vybrané druhy Mastigamoeba aspera – panoženka měňavková

Rhizomastixidae Ve vegetativní fázi mají jeden přední bičík. Microtubular cone mikrotubulární kónus je modifikovaný v tzv.“rhizostyl”. Améboidní pohyb je pomalý. Vybrané druhy Rhizomastix gracilis

Pelomyxidae Ve vegetativní fázi mají jedno nebo více jader. Mají jeden nebo více bičíků nesloužících k pohybu, každý z nich je napojený na mikrotubulární kónus. Buňky jsou válcovité. Améboidní pohyb je relativně rychlý, zpravidla se děje přeléváním buněčného obsahu do jedné panožky. Vybrané druhy Pelomyxa palustris – měňavka bahenní

Entamoebidae Měňavky bez bičíků, tubulární aparát bičíků je kompletně redukován. Améboidní pohyb je relativně rychlý, zpravidla se děje přeléváním buněčného obsahu do jedné panožky. Vybrané druhy Entamoeba histolytica – měňavka úplavičná Entamoeba coli – měňavka střevní

Tricholimacidae Endosymbiotičtí anaerobové s jedním neaktivním bičíkem. Mají hustý mikrotubulární aparát spojený s jedinou centriolou, buď s vícevrstvým kónusem obklopujícím jádro nebo s bočním rhizostylem (širokým mikrotubulárním pásem).

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Amoebozoa