Svatý Kliment Ochridský (zvaný též Kliment Velický, Kliment Sloviensky, Kliment Český či Kliment Bulharský; cca 830 – 27. července 916 Ochrid) byl staroslověnsky píšící spisovatel a misionář působící na Velké Moravě a v Bulharsku, žák svatého Cyrila a svatého Metoděje. Je považován za prvního biskupa Bulharské pravoslavné církve, je patronem Makedonské pravoslavné církve a jedním ze sedmi sedmipočetníků. Kliment Ochridský je rovněž třetím nejstarším slovanským spisovatelem, který je znám podle jména (po Cyrilu a Metodějovi).

Život Podle většiny historiků pocházel ze Slovany obývaného území Makedonie, byť není jasné, zda z části, jež tehdy náležela k Byzantské říši, nebo z části přináležející říši bulharské. Existují ovšem i názory, že pocházel z Velké Moravy, snad ze Slovenska. Tento názor vychází z lexikografické analýzy Klimentových děl. Klasickým zastáncem Klimentova velkomoravského původu je slovenský historik Ján Stanislav, podle nějž se v těchto dílech objevují prvky zachované ve střední slovenštině.

Metodějovým žákem se stal asi kolem let 856–858, pravděpodobně v klášteře na bithynském Olympu. Jisté je, že Kliment se s věrozvěsty zúčastnil cesty na Krym do země Chazarů (860–861) i návštěvy Chersonésu, kde se zúčastnil hledání a objevení ostatků papeže svatého Klimenta Římského (a přijal na památku tohoto mučedníka mnišské jméno, což vedlo v budoucnu k častému zaměňování těchto dvou osob). Okolo roku 868 byl Kliment Ochridský vysvěcen v Římě na kněze. Jeho světitelem byl budoucí papež Formosus. Kliment pravděpodobně osobně znal i Anastáze Knihovníka.

Později následoval věrozvěsty v jejich cestě na území Velké Moravy. Svou literární činnost zahájil Kliment právě na Moravě, brzy po smrti svatého Cyrila (Konstantina), mezi lety 870 a 880, kdy byl napsán Život Konstantinův. Tento nejvýznamnější původní výtvor rané slovanské literatury je zřejmě dílem právě Klimenta, ovšem s významnou účastí svatého Metoděje. Brzy po Metodějově smrti byl sepsán Život Metodějův, jehož autorem je bezpochyby Kliment. Na Velké Moravě Kliment napsal ještě dva významné homiletické texty – Pochvala svatému Cyrilu a Pochvalné slovo na počest svatého Cyrila a Metoděje.

Po smrti svatého Metoděje byl na Moravě patrně nějaký čas vězněn, ba možná i mučen. Po vyhnání Metodějových následovníků knížetem Svatoplukem z území Moravy odešel spolu s ostatními na krátkou dobu do Bělehradu pod ochranu bulharského vazala knížete Radislava, který jej později poslal společně s dalšími žáky věrozvěstů, např. svatým Naumem, do tehdejšího hlavního bulharského města Plisky, kde Kliment učil cara Borise I. a roku 864 ho pokřtil. Na Borisovu žádost pak Kliment vytvořil známou Plisecko-preslavskou literární školu. Boris měl k podpoře Klimenta podobné důvody jako velkomoravský kníže Rastislav k pozvání Cyrila a Metoděje. Obával se rostoucího byzantského vlivu. Staroslovanská liturgie měla potlačit liturgii řeckou, a tím zachovat politickou a kulturní nezávislost Bulharska. A skutečně, rozvoj staroslovanské gramotnosti zabránil asimilaci jižních Slovanů do sousední byzantské kultury, což podpořilo formování výrazné bulharské identity.vlevo|náhled|Ikona sv. Klementa OchridskéhoBoris Klimenta záhy vyslal, pravděpodobně v roce 886, šířit staroslověnskou liturgii do Makedonie a daroval mu dvorce v Devoli, Glavnici a v okolí Ochridu (dnes na území Albánie a Severní Makedonie). Důvody, proč byl Klement vyslán do této odlehlé jihozápadní provincie, která byla teprve nedávno připojena k bulharskému státu, byly předmětem mnoha kontroverzí a spekulací. Je možné, že Boris věděl o makedonském původu Klimenta a chtěl si takto získat místní obyvatelstvo. náhled|Klášter svatého Klimenta a Pantelejmona v Ochridu V Makedonii založil Kliment slavnou literární školu a byl roku 893 Symeonem I. ustanoven biskupem velickým (i v některých českých textech je proto nazýván Kliment Velický). Zároveň se Symeon přiklonil k obnově pohanství, ale vzdálenost od centra říše Klimenta zřejmě uchránila před zásadním sporem s vedením státu. Založil v Ochridu rovněž Klášter sv. Pantelejmona. V něm vzniklo učiliště pro bohoslovce, což byla jedna z prvních evropských vysokých škol. Školu absolvovalo 3500 žáků a Bulharsko se tak stalo nejdůležitějším centrem slovanské vzdělanosti své doby. Někteří badatelé ovšem číslo 3500 bohoslovců považují za přehnané a spíše symbolické.náhled|Hrob sv. Klementa Ochridského v Ochridu V Bulharsku Kliment sepsal řadu textů pro církevní svátky k oslavě apoštolů, mučedníků, proroků a světců, pochvalná slova o Bohorodičce, o Janu Křtiteli, o některých z proroků a o některých zvláště uctívaných světcích (např. o svatém Klimentovi, římském papeži). Celkem je Klimentovi připisováno 43 spisů. Diskuse se vedou o tom, nakolik Kliment upravil hlaholici, tedy abecedu vynalezenou svými učiteli. Podle Pavla Josefa Šafaříka to byl právě Kliment, kdo vytvořil cyrilici (azbuku), ale jsou i autoři, kteří to odmítají.

Se svatým Naumem byli nerozlučnou dvojicí, v některých pramenech jsou označovaní jako bratři, nebyli však bratry pokrevními.Andrej Škoviera: Svätý Kliment Ochridský (Sloviensky)

Hlavním biografickým zdrojem o Klimentovi je staroslověnský spis Obširno Klimentovo žitie z pera arcibiskupa Theofylakta Ochridského. Druhý klasický životopis sepsal řecky Demetrios Chomatianós. Theofylaktův text je považován za cennější, neboť dle všeho čerpal z dnes již ztracených slovanských pramenů.

To, že Kliment byl významným spisovatelem, bylo dlouho zapomenuto. Klíčovou roli v jeho docenění sehrál Pavel Jozef Šafařík, když přišel s objevem, že homilie uvedené pod jménem Kliment v katalogu slovanských rukopisů moskevského Rumjancevského muzea nebyly sepsány římským papežem Klementem, jak se do té doby soudilo, nýbrž právě Klimentem Ochridským. Klimentův styl prozrazuje obeznámenost s patristickou literaturou, zejména s díly Řehoře Naziánského a Jana Zlatoústého.

Památka Ostatky svatého Klimenta jsou uchovávány v Ochridu v katedrálním kostele svatého Klimenta a svatého Panteleimona. Jako světce jej uctívají jak pravoslavní, tak katolíci. V římskokatolickém kalendáriu je slaven jako jeden z druhů svatého Gorazda 27. července. V řeckokatolickém kalendáriu je slaven spolu s ostatními sedmipočeníki rovněž 27. července. Kostel svatého Klimenta ve Skopje je největší katedrálou Makedonské pravoslavné církve. Jméno Klimenta Ochridského nese také univerzita v bulharské Sofii a v makedonské Bitole. Jeho jméno nese i severomakedonská národní knihovna nebo bulharská vědecká základna v Antarktidě. V listopadu 2008 darovala Makedonská pravoslavná církev část Klementových ostatků Bulharské pravoslavné církvi jako projev dobré vůle.

Odkazy Reference

Literatura Edward Farrugia: Encyklopedický slovník křesťanského Východu, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2010, , str. 481-482 Luboš Merhaut a kolektiv: Lexikon české literatury – osobnosti, díla, instituce, díl 4, svazek II, Academia, Praha 2008, , str. 1916-1917

Související články Svatí Sedmipočetníci Seznam bulharských spisovatelů Seznam světců a mučedníků katolické církve

Externí odkazy

Legenda o životě sv. Klimenta Ochridského

Kategorie:Čeští svatí Kategorie:Moravští svatí Kategorie:Slovenští svatí Kategorie:Bulharští svatí Kategorie:Římskokatoličtí svatí Kategorie:Pravoslavní svatí Kategorie:Středověcí světci Kategorie:Byzantští teologové Kategorie:Osobnosti Velkomoravské říše Kategorie:Osobnosti na bulharských poštovních známkách Kategorie:Osobnosti na severomakedonských poštovních známkách Kategorie:Osobnosti na slovenských poštovních známkách Kategorie:Dějiny Bulharska Kategorie:Osoby s nejistým datem narození Kategorie:Osoby s nejistým datem úmrtí Kategorie:Úmrtí v Ochridu Kategorie:Bulhaři 9. století Kategorie:Muži Kategorie:Bulharští spisovatelé Kategorie:Spisovatelé 9. století Kategorie:Spisovatelé 10. století