Falcon Heavy je nosná raketa americké soukromé společnosti SpaceX. Falcon Heavy je druhá nejsilnější orbitální raketa současnosti za nejsilnější raketou SLS. Má dvakrát vyšší tah než raketa Delta IV Heavy, které od ukončení ruského programu Eněrgija toto prvenství patřilo. Raketa je schopná dopravit až 64 tun na nízkou orbitu Země, až šestnáct tun na translunární dráhu a až čtrnáct tun na přechodovou dráhu k Marsu. První zkušební start proběhl 6. února 2018. Jedná se o derivát předchozího nosného zařízení této společnosti, rakety Falcon 9.
Raketa se skládá z jádra (prvního neboli centrálního stupně) tvořeného konstrukčně zesílenou raketou Falcon 9 a ze dvou pomocných stupňů, které jsou modifikovanými prvními stupni Falconu 9. První stupeň i pomocné stupně jsou plně navrženy k autonomnímu vertikálnímu přistání po splněné misi – oba pomocné stupně přistávají na zemi, zatímco první stupeň přistává na oceánské plošině. Jedná se o technologii používanou raketami Falcon 9.
Koncept V podstatě se jedná o tři první stupně Falconu 9 smontované k sobě. Při startu disponuje 27 motory Merlin ve verzi 1D. Po startu všechny stupně pracují na plný výkon, ale brzy centrální stupeň sníží svůj výkon, čímž šetří palivo. Po několika minutách se boční, pomocné, stupně odpojí a první stupeň opět zvýší svůj výkon, dokud nedojde k vyčerpání paliva a následnému odpojení a spuštění druhého stupně. Kromě druhého stupně jsou všechny stupně schopny opětovného přistání. Boční stupně přistávají na pevnině, první stupeň pak na autonomní přistávací plošině ASDS, neboť poletí o dost dál a dosáhne mnohem vyšší rychlosti.
Falcon Heavy měl původně využívat tzv. crossfeed, což je způsob distribuce paliva napříč raketovými stupni během letu. Výsledkem měla být vyšší efektivita a nosnost. Jedná se však o technicky náročné řešení, které dosud nikdo v praxi nevyvinul. SpaceX od tohoto záměru nakonec upustilo s tím, že když to bude v budoucnu potřeba, vrátí se k němu.
První let
Při prvním letu byl pod aerodynamickým krytem jako jediný náklad na speciálním podstavci, který nese mimo jiné plaketu se jmény 6000 zaměstnanců SpaceX, umístěn automobil Tesla Roadster Elona Muska. V autě sedí Starman: figurína oblečená do skafandru vyvinutém SpaceX, na palubní desce je maličký Roadster ve kterém sedí maličký Starman a na informačním panelu je nápis "Don't Panic!" ("Nepropadejte panice!") – hláška z knihy Stopařův průvodce po Galaxii, jejíž výtisk je, spolu s ručníkem (další odkaz na tuto knihu), v palubní přihrádce. V té je k tomu umístěn datový nosič se sérií knih Nadace od Isaaca Asimova. Musk svoje auto k tomuto účelu použil hlavně z důvodu reklamy a nutnosti naložit alespoň nějaký náklad. Automobil během letu přehrával skladbu Space Oddity, odhození aerodynamického krytu bylo provázeno skladbou Life on Mars?, obě od Davida Bowieho. Plánovaná orbita Tesla Roadsteru byla kolem Slunce s aféliem u orbity Marsu. Této orbity by měla raketa dosáhnout pomocí Hohmannovy elipsy, čímž SpaceX prokáže schopnost Falconu Heavy dosáhnout orbity Marsu, k čemuž ovšem vzhledem k absenci systémů pro korekci trajektorie a komunikaci na druhém stupni při inauguračním letu nemůže dojít. Konečná eliptická orbita měla být díky nadbytku paliva afélium v pásu asteroidů poblíž orbity trpasličí planety Ceres. Skutečná orbita se podobá té původně plánované s aféliem u orbity Marsu.
První statický zážeh všech 27 motorů Merlin byl po několika odkladech proveden 24. ledna 2018.
První let se uskutečnil 6. února 2018. Raketa měla odstartovat z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě ve 13:30 místního času (19:30 SEČ), kvůli větru se však start odložil na 15:45 místního času. (21:45 SEČ).
V 15:45 místního času raketa úspěšně vzlétla a po 8 minutách se úspěšně vrátily a přistály pomocné stupně. Prvnímu stupni se kvůli nedostatku zápalné směsi TEA-TEB, která se v komoře míchá s palivem a okysličovadlem, nepodařilo znovu zažehnout dva ze tří motorů pro přistávací manévr. Kvůli tomu nedokázal přistát na připravené plovoucí plošině a zřítil se rychlostí 480 km/h do oceánu, zhruba 100 m od plošiny.
Seznam letů Let číslo Datum (UTC) NosičID stupněPokud stupeň alespoň jednou úspěšně přistál, tak je za číslem stupně i číslo značící, po kolikáté byl stupeň použit. Symbol † znamená, že byl stupeň při této misi ztracen. Startovacíkomplex Náklad Hmotnostnákladu Orbit Mise Návrat1.stupně PoznámkyFH 1Heavy Block 3B1033† centrKSCLC-39AZkušební let, Osobní automobil Tesla Roadster rowspan=3 HCO rowspan=3 První let Falconu Heavy. Jako náklad byl vynesen automobil Tesla Roadster. Centrální stupeň měl přistát na OCISLY a oba boční stupně přistály na pevnině (plošiny LZ-1 a LZ-2)B1023.2 bočníB1025.2 bočníFH 2Heavy Block 5B1055.1 centrKSCLC-39AArabSat 6A rowspan="3" GTO rowspan="3" První komerční zakázka pro Falcon Heavy. Komunikační satelit Saúdské Arábie mířící na geostacionární dráhu. Centrální stupeň se ale nepodařilo v pořádku dopravit na pevninu, když se kvůli vysokým vlnám na oceánské plošině převrátil.Block 5B1052.1 bočníBlock 5B1053.1 bočníFH 3Heavy Block 5B1057.1 centrKSCLC-39ASTP-2 – DSX, FormoSat-7, LightSail 2, GPIM, DSAC, ISAT rowspan="3" LEO rowspan=3 V rámci programu STP amerického vojenského letectva bylo vyneseno 24 vojenských a výzkumných satelitů. Při této misi se také poprvé povedlo zachytit jednu polovinu aerodynamického krytuBlock 5B1052.2 bočníBlock 5B1053.2 bočníFH 4Heavy Block 5B1066 centrKSCLC-39AUSSF-44 rowspan="3" GEO rowspan="3" Celkem 50. start rakety z rodiny Falcon v roce 2022. Centrální stupeň byl jednoúčelový, po uvolnění nákladu a vyčerpání paliva volně dopadl do Atlantiku. Utajovaný náklad amerického letectva o hmotnosti ~3 750 kg byl označen jako Shepherd Demonstration for the Space Force a měl "otestovat nové technologie pro zvýšení bezpečnosti a odpovědnosti při setkávání a přibližování". Vynesen byl také sekundární nosič LDPE-2 s několika satelity (Tetra-1, Alpine, LINUSS A1 a A2), které po startu umístil na jejich dráhy.Block 5B1064.1 bočníBlock 5B1065.1 bočníFH 5, 22:56Heavy Block 5B1070 centrKSCLC-39AUSSF-67 rowspan="3" GEO rowspan="3" První start druhé etapy smlouvy US Air Force.Block 5B1064.2 bočníBlock 5B1065.2 bočníFH 61. května 2023, 00:26Heavy Block 5B1068.1 centrKSCLC-39AViaSat-3 / Aurora 4A / Nusuntara-H1-A rowspan="3" GEO rowspan="3" První ze tří geostacionárních spojovacích satelitů ViaSat-3 využívajících elektrický pohon, doplněná o dva menší satelity. Přímé vynesení na geostacionární dráhu si vyžádalo využití bočních stupňů bez možnosti přistání pro další použití, šlo tak o první misi, kde byly všechny tři první stupně spotřebovány. K opakovanému použití ale byly určeny obě poloviny horní kapotáže, které byly vyzvednuty 2000 km od místa startu..Block 5B1052.8 bočníBlock 5B1053.3 bočníFH 7, 03:04Heavy Block 5B1074 centrKSCLC-39AJupiter-3 (EchoStar-24) rowspan="3" GTO rowspan="3" Největší a nejtěžší geostacionární telekomunikační satelit v historii.Block 5B1064.3 bočníBlock 5B1065.3 bočníFH 8, 14:19Heavy Block 5B1079 centrKSCLC-39APsyche rowspan="3" heliocentrická rowspan="3" Mise NASA k průzkumu asteroidu Psyche kvůli studiu formování Sluneční soustavy.Block 5B1064.4 bočníBlock 5B1065.4 bočníFH 9, 01:07Heavy Block 5B1084 centrKSCLC-39AUSSF-52 rowspan="3" + užitečné zatíženíGTO rowspan="3" Celkem sedmý let amerického experimentálního bezpilotního kosmického raketoplánu, který pro NASA a Ministerstvo obrany USA vyvinula a provozuje společnost Boeing pod označením X-37.Block 5B1064.5 bočníBlock 5B1065.5 bočníFH 10, 21:26Heavy Block 5B1087† centrKSCLC-39AGOES-U rowspan="3" GTO rowspan="3" Let s meteorologickou družicí NASA pro Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA)Block 5B1072.1 bočníBlock 5B1086.1 boční FH 11, 16:06Heavy Block 5B1087 centr KSCLC-39A Europa Clipper rowspan="3" HCO rowspan="3" Vesmírná sonda NASA k měsícům Jupitera. První start po povolení dalších letů, které FAA vydal 11. října 2024.Block 5B1046.6 boční Block 5B1065.6 boční Plánované starty
V roce 2025 má Falcon Heavy při dvou startech vynést nespecifikovaný náklad pro Vesmírné síly Spojených států amerických, při třetím startu pak měsíční sondu Griffin společnosti Astrobotic Technology v rámci programu Commercial Lunar Payload Services.
Od roku 2027 se má podílet na vynesení prvních modulů pro kosmickou stanici Gateway a kosmické lodi Dragon XL která bude stanici zásobovat.
Galerie
Odkazy
Poznámky
Reference
Související články Falcon 1 Falcon 9 Super Heavy Starship Super Heavy (SpaceX) – nosná raketa ke Starship, její první stupeň SpaceX Seznam nosných raket
Externí odkazy
Vyletí jedna, na Zemi se vrátí tři. Startuje nejtěžší raketa současnosti – přehledový článek o vývoji a přípravě na premiéru Falconu Heavy na webu Technet.cz
Heavy