náhled|Sluneční paprsky procházejí mlhou v lese
Tyndallův jev (případně též Tyndallův rozptyl) nastává při průchodu paprsku světla koloidním prostředím, kdy na jeho částicích dochází k rozptylu světla, při němž je paprsek zviditelněn v podobě světelného kužele. Děje se tak proto, že koloidní částice mají velikost 1 nm až 1 μm, což přibližně odpovídá vlnové délce viditelného světla (390–760 nm), zatímco částice stejnorodé směsi jsou podstatně menší (<1 nm) a procházející světlo se rozptyluje odlišně. Podobným jevem nastávajícím v plynných stejnorodých směsích (např. ve vzduchu) je Rayleighův rozptyl. Prostředím, kde lze Tyndallův jev pozorovat, je například mlha, kouř, rozvířený prach, pěna, ale také roztok škrobu, některá mýdla, saponáty, kosmetické přípravky nebo stavební hmoty.
Jev nese jméno po irském fyzikovi Johnu Tyndallovi, který v roce 1859 objasnil jeho fyzikální povahu.
Fotografové tento jev využívají pro zachycení světelných paprsků například v mlze nebo v kouři.
Galerie
Reference
Související články Koloid Rayleighův rozptyl Protisvětlo
Externí odkazy
Kategorie:Světlo Kategorie:Světlo ve fotografii Kategorie:Optické jevy