náhled|Zasedání českého zemského soudu v roce 1564 Nejvyšší zemský sudí (německy Oberstlandrichter, latinsky iudex terrae, případně supremus iudex terrae nebo iudex Bohemiae) byl v dvanáctičlenném kolegiu pátým nejvyšším zemským stavovským úředníkem Českého království. Obdobně na Moravě patřil mezi sedm nejvyšších zemských úředníků. Připravoval a vedl jednání zemského soudu (Böhmisches / Mährisches Landrecht, iudicium terrae), do jehož kompetencí spadaly majetkové a trestní záležitosti šlechtické obce.
České království Původně dvorský sudí se postupně proměnil v úředníka čistě stavovského. Termín zemský sudí (iudex terrae) se poprvé objevil v za vlády Václava I. (králem 1230–1253) v roce 1244. Postupně se kompetence dvorského sudího zmenšovaly, zatímco agenda nejvyššího zemského sudího narůstala. Stal se nejvyšším soudcem nad šlechtou a předsedal zemskému soudu. Zpočátku předsedal soudu panovník, v jeho nepřítomnosti nejvyšší zemský komorník, teprve od 14. století skutečně vedl jednání zemského soudu nejvyšší zemský sudí (tak v Ordo iudicii terrae). Po husitských válkách zaujal páté místo v hierarchii nejvyšších zemských úřadů (beneficiarii supremi) a byl obsazován pány (dohody z let 1437 a 1497). To potvrdilo Obnovené zřízení zemské (1627). V předbělohorském období byl jmenován na doživotí, po roce 1627 pouze na pět let. Před Bílou horou přísahal králi a stavům, po Bílé hoře pouze králi a jeho dědicům. V rámci tereziánských reforem bylo v roce 1748 zrušeno místodržitelské kolegium, jehož byl řádným členem, a byly omezeny pravomoci zemského soudu. Zemský soud byl značně zbyrokratizován, nejvyšší zemský sudí zůstal v jeho čele, nakonec byl však název úřadu změněn na prezidenta zemského soudu, čímž hodnost nejvyššího zemského sudího zanikla.
Během obřadu korunovace českých králů nosil královské jablko.
Seznam nejvyšších zemských sudí v Čechách Královský úřad 1170 Zvěst 1175–1178 Čéč 1183–1187 Jan 1189 Předota 1192–1199 Ratibor 1205–1212 Budivoj 1212 Ctibor 1216–1222 Dalibor 1222–1229 Záviš 1234–1239 Albert ze Slivna 1234 Aldik 1238 Albert 1240 Mikuláš 1240–1241 Zbislav 1241 Sulislav 1242 Čéč
Postupná proměna na zemský úřad 1244 Ctibor 1249–1255 Pomněn 1256–1264 Čéč 1267–1269 Drslav 1277 Děpolt z Rýzmberka 1277–1279 Oneš 1284–1287 Boleslav ze Smečna 1295 Sezema 1309–1324 Oldřich z Říčan († 8. 4. 1325) 1328–1340 Oldřich Pluh z Rabštejna 1343–1394 Ondřej z Dubé 1396–1397 Hynek Berka z Dubé a z Hohenštejna (poprvé) 1398–1399 Bohuslav V. ze Švamberka 1402–1417 Hynek Berka z Dubé a z Hohenštejna (podruhé) 1437–1457 Mikuláš Zajíc z Hazmburka a na Kosti († 1. 7. 1463) 1464 Lev z Rožmitálu na Blatné 1467 Dětřich z Janovic na Chlumci 1472–1474 Jiří ze Stráže 1475–1479 Jan Tovačovský z Cimburka na Mladou Boleslav 1479–1504 (21. 7.) Půta Švihovský z Rýzmberka († 21. 7. 1504) 1504–1507 Zdeněk Lev z Rožmitálu na BlatnéCodex juris municipalis regni Bohemiae, tom. IV/3: Privilegia non regalium civitatum provincialium annorum 1501-1526, zpracoval Antonin Haas, Praha 1961, č. 711, str. 93 i SächsHSTA Dresden, 10001 Ältere Urkunden, č. 9675 (z let 1506) (před 1470 – 14. 7. 1535 Blatná) 1508 (22. 3.) – 1510 Petr II. Holický ze Šternberka na Leštně († 4. 6. 1514 Líšno) 1511–1520 Jiří Bezdružický z Kolowrat na Buštěhradě († 1526 nebo 1528)Srov.: Archiv pražské metropolitní kapituly II: Katalog listin a listů z let 1420-1561, vyd. Jaroslav Eršil a Jiří Pražák, Praha 1986, c. 517, str. 181 i Národní archiv v Praze, Archiv České koruny, c. 1884, fol. 3r (z let 1511) jakož i České gubernium - guberniální listiny, c. 800 (z let 1520). 1522–1523 Hynek Bořita z Martinic na Smečně 1523 (2. 3.) – 1534 Zdislav Berka z Dubé a Lipé na Zákupech (1467/1470 – 11. 9. 1553 Zákupy) 1534–1541 Jindřich Berka z Dubé na Dřevenicích († 8. 1. 1541) 1541 (17. 1.) – 1554 Jan III. starší Popel z Lobkowicz na Zbiroze (1490 – 14. 6. 1569 Libochovice; chlumecká linie) 1554–1570 Jan z Valdštejna na Hrádku nad Sázavou († 15. 6. 1576) 1570–1576 Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkowicz (13. 1. 1517 – 27. 8. 1583 Líčkov) 1577–1581 Adam ze Švamberka na Přimdě 1582–1584 Jiří (starší) Popel z Lobkowicz na Libochovicích (1540 – 27. 5. 1607 hrad Loket, ve vězení) 1585–1597 Jiří Bořita z Martinic na Smečně (1532 – 22. 1. 1598) 1597–1599 Václav Berka z Dubé na Rychmburce 1599 (6. 11.) – 1603 Adam II. ze Šternberka († 10. 4. 1623) 1603–1608 Volf Novohradský z Kolowrat († 17. 1. 1609 Lnáře) 1608–1611 Adam ml. z Valdštejna na Hrádku nad Sázavou (1569/1570–1638) 1613–1617 Jiří z Talmberka na Jankově (asi 1570/1578–1623) 1617–1623 Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka (1. 12. 1572 Čestín – 19. 1. 1652 Vídeň) 1619–1620 Jáchym Ondřej Šlik na Svijanech (9. 9. 1569 Ostrov – 21. 6. 1621 Praha) 1624–1625 Jaroslav Bořita z Martinic (6. 1. 1582 – 21. 11. 1649 Praha) 1625 (16. 5.) Bedřich z Talmberka na Vlašimi († 13. 10. 1643) 1627 (nebo 1628) – 1638 Jindřich Libštejnský z Kolowrat (1570 – 6. 3. 1646) 1638 (11. 10.) – 1644 Sezima z Vrtby (1578 – 6. 3. 1648) 1644 (9. 8.) – 1648 Bernard Ignác Jan z Martinic (20. 8. 1614 – 7. 1. 1685 Praha) 1648 František Karel Matyáš ze Šternberka (26. 9. 1612 – 9. 8. 1648 Praha) 1649–1650 Heřman Czernin z Chudenic (24. 7. 1576 – 7. 3. 1651) 1650 (26. 4.) – 1651 Jan Hartvík z Nostic (1610 Kunzendorf – 24. 3. 1683 Vídeň) 1651 (13. 5.) – 1652 (24. 5.) Ferdinand Arnošt z Valdštejna (kolem 1622 Vídeň? – 22. 5. 1656 Praha) 1652 (24. 5.) – 1656 Maxmilián Valentin z Martinic (1612 – 20. 12. 1677 Praha) 1656 (12. 8.) – 1678 (15. 1.) Vilém Albrecht Krakowský z Kolowrat (18. 2. 1600 Týnec – 8. 2. 1688 Praha) 1678 (15. 1.) – 1685 Adolf Vratislav ze Šternberka (1627 Postoloprty – 4. 9. 1703 Zásmuky) 1685 (10. 3.) – 1688 (17. 3.) Jan Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka (1634/1637 Vídeň – 1. 7. 1689 Velvary) 1688 (17. 3.) – 1689 Jan František Bruntálský z Vrbna (3. 11. 1634 – 22. 8. 1705) 1690 (20. 9.) – 1696 Václav Norbert Oktavián Kinský (1642–1719) 1696 (30. 4.) – 1704 Václav Vojtěch ze Šternberka (9. 2. 1643 Bechyně – 25. 1. 1708 Praha) 1704 (30. 5.) – 1711 (18. 12.) Jan Václav Wratislav z Mitrowicz (asi 1670 – 5. 12. 1712 Vídeň), často pobýval ve Vídni nebo v zahraničí, proto agendu reálně vykonával František Karel Přehořovský z Kvasejovic 1705 (20. 7.) – 1717 František Karel Přehořovský z Kvasejovic (1644 – 6. 11. 1723 Praha) 1717 (28. 1.) – 1721 Jan Arnošt ze Schaffgotsche (27. 12. 1675 Dobromierz – 11. 7. 1747 Praha) 1721 (5. 6.) – 1747 Josef František Bruntálský z Vrbna (2. 8. 1675 – 9. 6. 1755) (1741 (?) – 1743 (?) Václav František z Vrtby (1670 – 20. září 1750), předseda zemského sněmu za vlády (proti)krále Karla Albrechta Bavorského (Karla III.)) 1747 (9. 2.) – 1748 Filip Nerius Krakovský z Kolowrat (26. 3. 1686 Praha – 28. 3. 1773 Praha) 1748–1757 Karel Gotthard ze Schaffgotsche (27. 7. 1706 – 18. 12. 1780) 1757–1760 Josef Vilém Nostic (27. 7. 1706 Vídeň – 10. 1. 1787 Praha) ) 1760–1773 Prokop Jan Krakowský z Kolowrat (13. 3. 1718 – 6. 4. 1774) 1774 (15. 4.) – 1789 František Josef Pachta z Rájova (12. 8. 1710 Praha – 28. 11. 1799 Praha) 1789 (28. 5.) – 1792 Prokop Lažanský z Bukové (1741–1804) 1792 (24. 12.) – 1802 (24. 5.) František Jan z Běšin (1742 – 24. 5. 1802) 1802 (31. 8.) Josef Wallis (31. 8. 1767 Praha – 18. 11. 1818 Vídeň) 1804 (25. 8.) – 1808 (8. 5.) František Karg z Bebenburka (1749 – 8. 5. 1808) 1805–1813 Josef Karel z Auerspergu (26. 2. 1767 Praha – 29. 5. 1829 Brno) 1813 (30. 11.) – 1830 (24. 1.) Jan Nepomuk Lažanský z Bukové (8. 11. 1774 Chyše – 24. 1. 1830 Praha) 1830 (11. 12.) – ? Fridrich Mořic Wagemann (1778–1855), předseda zemského soudu, úřad zastával v době korunovace Ferdinanda V. Dobrotivého v roce 1836 1841–1847 Antonín Bedřich II. Mitrovský z Nemyšle (1801–1865) 1847–1849 Leopold Ottomar Hennet (1799–1892)
Moravské markrabství náhled|Zasedání moravského zemského soudu v Zemském domě v Brně v 70. letech 17. století. Kresba podle fresky Kajetána Schaumberga. Moravský zemský soud byl zřízen Karlem IV. (markrabětem 1333–1349) v roce 1348. Navázal na dosavadní nejdůležitější soudy (cúdy) v Olomouci a Brně. Soud zasedal střídavě v Olomouci a Brně, proto byli dva sudí. Podle sněmovního usnesení potvrzeného listinou Vladislava II. Jagellonského (markrabětem 1490–1516) ze 14. září 1493 byl úřad sudího sloučen, od konce 15. století tak byl nejvyšší zemský sudí jen jeden. (Obdobně byl sloučen i úřad komorníka). V roce 1523 za Ludvíka Jagellonského (markrabětem 1516–1526) bylo potvrzeno, že úřad bude v rukou pánů.
Seznam nejvyšších zemských sudí na Moravě Olomoucký sudí 1203 Veliš (?) 1207 Jindřich 1208–1214 Doben (1215?) 1222–1225 Veliš 1230 Jan 1232–1235 Přebor 1234–1236 Vecen 1240 Mikuláš 1250–1251 Sláva 1253–1269 Jan 1270 Lideř z Horky 1275–1278 Vojslav z Ludslavic 1286 Předbor (Přešek) z Bolelouče 1287 Kadold z Polomi 1297 Příbek 1303 Vítek ze Švabenic 1303 Jan 1314 Heřman 1318 Štěpán ze Šternberka 1323 Diviš ze Štenberka 1330 Lucek 1348–1358 Hereš z Lelekovic 1358 Štěpán 1359–1365 Buzez z Lelekovic 1368–1377 Jaroslav z Knenic jinak z Longberka (Lamberk ?) 1382 Hereš z Roketnice 1383–1387 Unka z Majetína 1389 Sulík z Konice 1406 Jan z Lomnice 1407–1408 Sulík z Konice 1409 Erhard Puška z Kunštátu 1412 Sulík z Konice 1414–1417 Milota z Tvorkova 1418 Jan Hus z Krumsina 1420 Jan ze Sovince na Pňovicích 1426 Vaněk z Boskovic 1437 Zbyněk Dúbravka z Dúbravic 1446–1466 Mikuláš z Bystřice z Ojnic a na Milonicích 1480–1482 Jan ze Žerotína 1486–1496 Jan Pňovský ze Sovince
Brněnský sudí 1213–1214 Lev (spolu i komorník) 1222–1226 Ratiboř z Deblína 1234–136 Jakub 1238–1240 Vecen 1240–1245 Rubín 1255 Lambert z Boskovic 1262 Matěj z Černé Hory (z Kobylic) 1281–1283 Vecemil 1283 Drzek 1288–1297 Pravík 1297 Skoch z Hvězdlic 1317 Oldřich z Ronberku 1324–1327 Přibyslav z Pěrkova 1329–1355 Dětřich ze Spranu 1356–1365 Blud z Kralic 1366–1371 Frank z Paměnic jinak z Kunovic 1373–1379 Unka z Majetína 1383–1392 Bohunek z Třtěnic 1398–1412 Erhard z Kunštátu a ze Skály 1415–1437 Jošt Hecht z Rosic 1446–1448 Jaroslav ze Šelnberku 1464–1466 Hynek z Ludanic 1480–1482 Václav z Ludanic 1492–1498 Lipolt z Krajku na Cornštejně
Znojemský sudí před 1213 Jindřich 1222 Dětřich 1226 Pavel 1227 Bartoš (Bítov) 1234 Ostoj 1260–1268 Ranožíř 1269 (?) – 1278 Cuzkraj 1279 Volfram 1281 Cuzkraj 1298 Držislav z Boleradic 1345 Blud z Kralic
Břeclavský sudí 1255–1259 Vojtěch 1295 Přebor 1297–1317 Velislav z Ořechové 1320 Pardus ze Šardic na Horké 1322 Mikuláš z Blišic
Nejvyšší sudí 1486–1496 Jan Pňovský ze Sovince 1496–1504 Lipolt z Krajku 1505–1507 Jan Pňovský ze Sovince 1508–1517 Znáta z Lomnice 1518–1524 Vok Pňovský ze Sovince 1526 Dobeš z Boskovic a na Rosicích 1527–1536 Jan st. ze Šternberka na Kvasicích († 1536) 1536–1548 Jan Zajímač z Kunštátu na Jevišovicích a Tavíkovicích 1548–1552 Jan z Liechtensteinu na Lednici 1552–1554 Václav Černohorský z Boskovic 1554–1563 Václav Berka z Dubé a z Lipé 1563–1567 Albrecht Černohorský z Boskovic 1581–1582 (?) Hynek Brtnický z Valdštejna 1582–1589 (1. 8.) Jan z Boskovic na Třebové (asi 1546 – 1. 8. 1589 Praha) 1590–1594 Protas z Lomnice na Mezeříčí a Jemnici 1596–1599 Jáchym Haugwitz z Biskupic na Rokytnici a Kralicích 1599–1601 Karel z Liechtensteinu na Mikulově 1606–1621 Maxmilián Lev z Rožmitálu 1613–1616 Vilém z Roupova 1617–1618 Lev Burian Berka z Dubé (asi 1586/1590 – 26. 3. 1626) – poprvé 1619 Václav Bítovský ze Slavikovic 1623–1625 Lev Burian Berka z Dubé (asi 1586/1590 – 26. 3. 1626) – podruhé 1629–1637 (?) Jiří z Náchoda 1635–1637 Julius ze Salm-Neuburgu 1637–1642 Jan z Rottalu (1605 Štýrský Hradec – 4. 12. 1674 Vídeň) 1643–1644 Baltazar ze Žerotína 1644–1648 Gabriel Serényi (†1664) 1649–1651 František Magnis (1598 – 7. 12. 1652) 1651–1652 Maxmilián Valentin z Martinic (1612 – 20. 12. 1677 Praha) 1652–1655 Lev Vilém z Kounic (16. ledna 1614 – 1655)