vpravo|náhled|Rekreační areál Čapí hnízdo Kauza Čapí hnízdo je dotační aféra týkající se Andreje Babiše a dalších osob. Kauza se týká oprávněnosti dotace ve výši 50 mil. Kč na výstavbu areálu Čapí hnízdo, který v roce 2008 čerpala společnost Farma Čapí hnízdo, a.s. (dříve ZZN AGRO Pelhřimov), která byla do konce roku 2007 součástí holdingu Agrofert.
Policie v roce 2015 ve věci obvinila 11 fyzických osob, mezi které patřili mj. Andrej Babiš, Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš mladší. Podle obvinění dotaci určenou malým a středně velkým firmám čerpal koncern Agrofert skrze nastrčenou malou firmu, čímž měla vzniknout škoda téměř 50 mil. Kč. Dotaci v roce 2018 firma Imoba, nástupce společnosti Farma Čapí hnízdo, vrátila Regionálnímu operačnímu programu Střední Čechy, poté co byla vyňata z evropského financování.
Stíhání některých osob bylo již zastaveno, i nadále však probíhá stíhání Andreje Babiše a Jany Nagyové (manažerky společnosti Farma Čapí hnízdo), Pražský městský soud v lednu 2023 Babiše i Nagyovou zprostil obžaloby, případ byl však Vrchním soudem navrácen k projednání, v únoru 2024 městský soud znovu potvrdil svůj verdikt, že skutek nebyl trestným činem. V dubnu 2024 se proti rozhodnutí soudu opět státní zástupce odvolal a v červnu 2025 Vrchní soud tento rozsudek opět zrušil, přičemž městský soud zavázal ke konkrétním skutkovým zjištěním.
Časová osa V březnu 2016 oslabilo důvěryhodnost Andreje Babiše (tehdy ministra financí) několik protichůdných vyjádření kolem využití evropské dotace na výstavbu areálu Čapí hnízdo. Podstatou „kauzy Čapí hnízdo“ je podezření na účelové čerpání dotace Evropské unie určené pouze pro malé nebo středně velké firmy, když podle kritiků koncern Agrofert formálně převedl v roce 2008 společnost Čapí hnízdo na jiného majitele krytého listinnými akciemi na majitele, protože Agrofert by dotaci ve výši 50 mil. korun nezískal.
V roce 2006 se majitelem původního areálu lihovaru stala společnost Imoba z holdingu Agrofert. V roce 2007 se společnost s ručením omezeným ZZN AGRO Pelhřimov z holdingu Agrofert transformovala na stejnojmennou akciovou společnost s anonymními akciemi na majitele a v roce 2008 se přejmenovala na Farmu Čapí hnízdo a získala dotaci od ROP Střední Čechy. V roce 2014 byly zákonem zakázány anonymní akcie a Čapí hnízdo se stalo součástí společnosti Imoba.
Již v září roku 2010 o sporném udělení evropské dotace informoval týdeník Ekonom. Na základě článků o této kauze zveřejněných ve Svobodném fóru a týdeníku Euro bylo v listopadu 2015 podané trestní oznámení ve věci. V roce 2015 při natáčení dokumentu Matrix AB Babiš nevědomky na kameru prohlásil, že „Je to ten nejlepší projekt, jaký jsem kdy vymyslel.“ Na dotazy ohledně vyšetřování reagoval Babiš v březnu 2016 prohlášením, že je vše v pořádku, neboť „Dotace pro farmu Čapí hnízdo byla v minulosti opakovaně kontrolována úřady bez jakéhokoli nálezu.“ Server Neovlivni.cz však obratem reagoval zjištěním, že auditoři ROP Střední Čechy již v roce 2011 označili poskytnutí dotace za nezpůsobilý výdaj. Audit KPMG pro Ministerstvo financí dospěl ke stejnému závěru. Byla vyměřena pokuta 3,6 milionu korun, která včetně penále činila částku přes 6 miliónů korun. Ta byla Regionální radou regionu soudržnosti Střední Čechy (orgán ROP Střední Čechy) v únoru 2012 z 99 % částky odpuštěna a firma tak musela zaplatit pokutu jen 37 tisíc korun plus penále.
Ohledně nejasností o vlastnictví Babiš ještě 9. března 2016 tvrdil, že o tom nic neví a řekl: „Není to moje. Je to nějaký firmy, která patří do holdingu.“
Projednávání kauzy v Poslanecké sněmovně v období 2016 až začátek 2018
Na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny svolané za účelem vysvětlení pochybností o vlastnických poměrech ohledně Čapího hnízda, konané 23. března 2016, Andrej Babiš uvedl, že majiteli akcií byli jeho dospělé děti Adriana a Andrej a bratr jeho partnerky Moniky Martin Herodes.
10. srpna 2017 obdržela Poslanecká sněmovna žádost Policie ČR o vydání Andreje Babiše (a Jaroslava Faltýnka) k trestnímu stíhání na základě výše zmíněného trestního oznámení v souvislosti s podezřením z trestných činů dotačního podvodu (§ 212 trestního zákoníku) a poškození finančních zájmů Evropské unie (§ 260 trestního zákoníku) ve „zločinném spolčení“ (§ 89 odst. 17 dřívějšího trestního zákona), kdy podle obvinění dotaci určenou malým a středně velkým firmám, čerpal koncern Agrofert skrze nastrčenou malou firmu, čímž měla vzniknout škoda 49 997 443,36 Kč. Mandátový a imunitní výbor vydání obou poslanců doporučil 30. srpna 2017 a Poslanecká sněmovna hlasovala 6. září 2017 pro jejich vydání k trestnímu stíhání, které Policie ČR zahájila oznámením státnímu zástupci na konci září 2017. Babiš i Faltýnek si obvinění dle svých slov převzali na začátku října 2017 a podali proti obvinění stížnost.
Trestní stíhání Babiše a Faltýnka bylo po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 přerušeno, neboť oba opět získali poslaneckou imunitu. Policie znovu požádala o jejich vydání den po složení poslaneckého slibu 21. listopadu 2017.
Ohledně využití areálu Čapího hnízda Andrej Babiš ve sněmovně tvrdil, že vzniklo jako projekt s cílem „vybudovat multifunkční kongresový areál sloužící veřejnosti v rámci cestovního ruchu“ a i nadále je provozován pro veřejnost. V říjnu 2017 to zpochybnily dokumenty z března 2010 zveřejněné skupinou Šuman ohledně půjček banky HSBC firmě Farma Čapí hnízdo a.s. ve výši 350 miliónů korun s povoleným přečerpáním 25 miliónů korun s obdobím čerpání na konci roku 2014. Z dokumentů mimo jiné vyplývá, že banka považuje farmu Čapí hnízdo za majetek Andreje Babiše s účelem konferenčního centra Agrofertu, které nemá být závislé na turismu.
V lednu 2018 začala Poslanecká sněmovna opět projednávat otázku poslanecké imunity a vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání v této kauze. Při svém projevu ve sněmovně dne 10. ledna prohlásil prezident Miloš Zeman, že by parlament měl umožnit toto stíhání, ale zároveň ctít presumpci neviny. V této kauze se objevil nový svědek, a sice bývalý detektiv Jiří Komárek, kterého si mandátový a imunitní výbor sněmovny pozval na své jednání v úterý 16. ledna. Podle poslankyně za ANO 2011 Taťány Malé mluvil Komárek o vztahu policejního vyšetřovatele Čapího hnízda s mafií. Výbor považuje za důležité se s takovou informací seznámit, proto se jeho členové za ANO připojili k hnutí Svoboda a přímá demokracie s žádostí, aby se Komárek zúčastnil úterního jednání. Poslankyně Malá potvrdila prohlášení představitelů KDU-ČSL, že výbor by měl podle příslibu hnutí ANO do úterý 16. ledna 2018, 14:00 hod., přijmout usnesení, zda doporučuje vydání předsedy ANO a premiéra Babiše a jeho místopředsedy Faltýnka k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Poslanecká sněmovna nakonec oba poslance vydala i napodruhé.
Vyšetřování kauzy Čapí hnízdo policií Policie v souvislosti s kauzou vyšetřovala původně 11 lidí včetně Andreje Babiše, jeho manželky a dětí, 3. května 2018 vyhověl dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch stížnosti Jaroslava Faltýnka a dalších tří obviněných a zastavil jejich stíhání, stížnosti ostatních obviněných včetně Andreje Babiše a jeho rodiny zamítl.
Server iROZHLAS v říjnu 2018 zveřejnil přehled 10 nejzávažnějších důkazů, které vyplynuly z policejního usnesení a usnesení státního zástupce:
interní zpráva banky HSBC, kdy farma Čapí hnízdo získala půjčku jen díky tomu, že je součástí Agrofertu, ekonomický posudek zadaný policií, který poukazuje na skutečnost, že přípravné práce prováděla společnost Imoba, která je součástí Agrofertu, výpovědi svědků, kteří viděli Andreje Babiše na stavbě v období po únoru 2008, e-mailová korespondence týkající se webových stránek Čapího hnízda, která prokazuje, že se Andrej Babiš osobně angažoval a měl rozhodující slovo, výpis z Babišova účtu, kdy Andrej Babiš za akcie platil ze svého, údajně jako dar svým blízkým, dokumenty prokazující, že manažerka Agrofertu Jana Nagyová se zajímala o podmínky dotace, a údajně žádost o dotaci také podepsala, materiály, podle nichž zemědělské dotace Farmy Čapí hnízdo ve výši cca 2 miliony korun řešil pracovník Agrofertu, dokumenty úřadů o zapojení firmy Imoba z holdingu Agrofert do dění na Farmě Čapí hnízdo (stavební povolení, nákupy okolních pozemků) dříve, než došlo k přechodu pod společnost Imoba a v době, kdy Andrej Babiš podle svých slov s farmou neměl mít co do činění spojení Farmy Čapí hnízdo s holdingem Agrofert přes společnost DZV Nova, kdy Farma Čapí hnízdo získala část základního kapitálu ve společnosti DZV Nova patřící do holdingové struktury společnosti Agrofert Holding, což v podstatě není možné bez vědomí vlastníka, Andreje Babiše, posudky ukazující na zkreslené nebo zamlčené údaje v žádosti o dotaci.
Vyšetřování kauzy se mělo podle serveru iROZHLAS uzavřít do konce roku 2018. Původně mělo skončit již v září 2018, ale kvůli zdržovací taktice premiérových dětí Adriany Bobekové a Andreje Babiše mladšího došlo ke zpoždění a původně hrozilo i rozdělení na dva případy.
Ve stejný den jako oznámení serveru iROZHLAS uveřejnil Marek Přibyl, známý svým spojením s Babišem z odposlechů zveřejněných skupinou Šuman, informaci o výpovědi 4 policistů (Mariana Janouška, Pavla Fialy, Martina Procházky a Petra Čupy) proti vyšetřovateli Čapího hnízda, Pavlu Nevtípilovi a jeho nadřízeným. Podle Jiřího Sezemského z Forum²4 ale nepředložili žádné důkazy a tak jde pouze o pokus potopit vyšetřovatele Čapího hnízda, aby se kauza nedostala před soud.
Policie ukončila vyšetřování v březnu 2019 a 17. dubna 2019 předala spis dozorujícímu státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi. Na začátku září 2019 dozorující státní zástupce rozhodl a své rozhodnutí předal vedoucímu státnímu zástupci Martinu Erazímovi. Deník N tehdy informoval, že státní zástupce Šaroch rozhodl zastavit stíhání všech obviněných,, jeho rozhodnutí následně městský státní zástupce Martin Erazím potvrdil a stíhání všech obviněných bylo pravomocně zastaveno s odůvodněním, že důkazy neprokazují, že skutek byl trestný, neboť Farma Čapí hnízdo splňovala podmínky definice malého a středního podniku. Rozhodnutí bylo následně předloženo nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi k přezkoumání zákonnosti.
Nejvyšší státní zástupce ohledně Čapího hnízda rozhodl 4. prosince 2019, přičemž zrušil zastavení trestního stíhání Andreje Babiše a Jany Nagyové jako „nezákonné a předčasné," rozhodnutí o zastavení trestního stíhání ostatních obviněných bylo nejvyšším státním zástupcem potvrzeno. Případ se tímto vrátil k dozorujícímu státnímu zástupci, pro nějž je rozhodnutí nejvyššího státního zástupce závazné.
Koncem května 2021 policie opět navrhla obžalovat Andreje Babiše a Janu Nagyovou (dříve Mayerovou), státní zástupce na konci srpna téhož roku případ vrátil policii k došetření. Policie následně vyslechla Babišova syna Andreje a další svědky a 20. září 2021 navrhla oba obviněné obžalovat. V říjnu 2021 byl Andrej Babiš znovuzvolen poslancem a poslanecká sněmovna musela opět rozhodovat o jeho vydání k trestnímu stíhání – poslanecká sněmovna jej vydala na začátku března 2022. 21. března téhož roku státní zástupce rozhodl o podání obžaloby na oba obviněné.
Údajný únos Andreje Babiše mladšího