náhled|Znak Českého království Nejvyšší zemský komorník (německy Oberstlandkämmerer, latinsky camerarius supremus nebo summus camerarius) byl v dvanáctičlenném kolegiu čtvrtým nejvyšším zemským stavovským úředníkem Českého království. Obdobně na Moravě patřil mezi sedm nejvyšších zemských úředníků. Podílel se na agendě zemského soudu (Böhmisches / Mährisches Landrecht, iudicium terrae), do jehož kompetencí spadaly majetkové a trestní záležitosti šlechtické obce.
V některých zemích byl tento úřad dědičný (německy Oberst–Erbland–Kämmerer), pak se ovšem spíše jednalo o čestný dvorský úřad.
České království Komorník (camerarius) byl původně dvorským úředníkem spravujícím knížecí šaty, skvosty a hotové peníze. První zmínky o nejvyšším komorníkovi (summus camerarius) pocházejí z let 1177–1178. Jako správce komory (camera ducis), souhrnu finančních důchodů panovníkových, byl hlavním hospodářským a finančním úředníkem. Podstatnou složkou peněžních příjmů byly soudní pokuty, proto mu patřily i soudní funkce. Postupně byla jeho činnost stále více spojována se zemským soudem (iudicium terrae), nakonec se proměnil v zemského úředníka. Ve 13. století byl tento úřad obsazován příslušníky šlechtického rodu Hrabišiců, nikoliv však dědičně. Jejich úkolem bylo hájit u soudu finanční nároky panovníka ze soudních pokut. Ve 13. a 14. století v králově nepřítomnosti předsedal zemskému soudu. Po husitských válkách už byl úřadem stavovským a stabilizoval se v hierarchii nejvyšších zemských úředníků (beneficiarii terrae) na čtvrtém místě. Podle dohod z let 1437 a 1497 tento úřad obsazovali páni. To potvrdilo i Obnovené zřízení zemské (1627). V předbělohorském období byl jmenován na doživotí, po roce 1627 pouze na pět let. Před Bílou horou přísahal králi a stavům, po Bílé hoře pouze králi a jeho dědicům. Do zániku místodržitelského kolegia v roce 1748 byl jedním z jeho jedenácti řádných členů. Velká změna nastala za josefínských reforem, kdy se tento úřad stal formální a čestnou funkcí. Dočasně byl postaven do čela apelačního soudu.
Během korunovace nesl na zlatém tácu červenou atlasovou korunní čepičku, kterou pak králi při samotném obřadu nasadil.
Seznam nejvyšších komorníků v Čechách 1159 Markvart 1160 Nemoj 1165 Ctibor 1165–1169 Vojslav 1169–1175 Bohuslav 1175–1177 Zdeslav I. z Divišova 1177 Heřman 1180 Oneš 1180–1181 Hrabiše II. Hrabišic († po 1185/1197) 1183–1185 Hroznata z Peruce 1187 Letar 1189 Heřman 1189–1197 Hrabiše III. Hrabišic († po 1197) 1198–1201 Slavek I. Hrabišic († 1226) – poprvé 1202–1212 Černín 1212–1226 Slavek I. Hrabišic – podruhé 1224 Bohuslav I. Hrabišic († 1241) 1229 Dobremil (patřil patrně k dvoru mladého Václava) 1229–1238 Zdislav z Valdeka 1232 Bohuslav I. Hrabišic 1232–1238 Zdislav Kostka 1237–1241 Bohuslav I. Hrabišic 1241 Vok 1241 Albert ze Slivna 1243 Vítek z Příběnic 1249–1253 Boreš z Rýzmburka (1210/1215 – 1277) 1254–1260 Bavor I. ze Strakonic († 1260) 1260–1277 Ondřej z Říčan († 1277) 1267 (?) – 1278 Domaslav ze Škvorce 1279–1282 Děpolt Švihovský z Rýzmberka 1283 Zdislav (asi ze Šternberka) 1284–1289 Ojíř z Lomnice 1292 Hynek z Dubé 1295 Albrecht (ze Žeberka ?) 1297–1310 (4. 7.) Jindřich I. z Rožmberka († 4. 7. 1310) 1311–1318 Petr I. z Rožmberka († 14. 10. 1347) – poprvé 1319–1323Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae (RBM) 3 (1311–1333), Praha 1890, vydal Josef Emler, str. 325, c. 813 i str. 358, c. 915 Albrecht z Dubé a z Liběšic 1324 Petr I. z Rožmberka († 14. 10. 1347) – podruhé 1327–1333 Záviš z Újezdce 1334–1347 (14. 10.) Petr I. z Rožmberka († 14. 10. 1347) – potřetí 1347–1352 Jošt I. z Rožmberka († 24. 6. 1369, syn předchozího) 1353–1356 Ješek z Vartenberka a z Veselé 1356–1363 Čeněk z Lipé 1365–1368 Beneš z Vartenberka 1377–1378Sächsisches Hauptstaatsarchiv (SächsHSTA) Dresden, 10001 Ältere Urkunden, Nr. 4213 (5. ledna 1378) Boček starší z Poděbrad († 1417) 1378 Bohuslav III. ze Švamberka 1379–1380 Vítek II. z Landštejna 1381–1392 Jindřich Škopek z Dubé 1387 Boček starší z Poděbrad († 1417) 1394 Břeněk z Rýzmberka a ze Skály 1396–1397 Vilém z Landštejna († 1398) 1398 (28. 6.) – 1402 Heřman z Choustníka 1403–1419 Aleš Škopek z Dubé na Dražicích 1437 (28. 1.) – 1455 (19. 3.) Aleš Holický ze Šternberka († 19. 3. 1455) (1438–1439 Jan z Rýzmberka a ze Skály († 14. 4. 1450)) 1455–1468 (3. 4.) Jindřich Michalec z Michalovic na Mladé Boleslavi 1468–1479 Vilém ml. Švihovský z Rýzmberka na Rabí († 1479) 1479–1483 (listopad) Jan Tovačovský z Cimburka na Mladé Boleslavi († listopad 1483) 1485 (6. 6.) – 1503 Jindřich IV. z Hradce (13. 4. 1442 – 17. 1. 1507) 1503–1507 nebo 1508 Jan II. ze Šelmberka na Kosti (1447–1508) 1507 (23. 9.)Archiv pražské metropolitní kapituly II: Katalog listin a listů z let 1420-1561, vyd. Jaroslav Eršil a Jiří Pražák, Praha 1986, c. 498, str. 174 (1507-IX-23) – 1510 Ladislav ze Šternberka na Bechyni († 18. 11. 1521) 1511Srov.: Archiv pražské metropolitní kapituly II: Katalog listin a listů z let 1420-1561, vyd. Jaroslav Eršil a Jiří Pražák, Praha 1986, str. 177, c. 506 pozn. (1511-III-29)–1514 (4. 6.) Petr II. Holický ze Šternberka na Leštně († 4. 6. 1514 Líšno) 1515–1523 (5. 2.) Jaroslav ze Šelmberka na Kosti († 14. 3. 1550) – poprvé 1523 (2. 3.) – 1525 Konrád Krajíř z Krajku na Mladé Boleslavi 1525–1549 Jaroslav ze Šelmberka na Kosti a Hrádku nad Sázavou († 14. 3. 1550) – podruhé 1549–1554 Jan IV. mladší Popel z Lobkowicz (8. 12. 1510 – 12. 4. 1570 Praha-Hradčany) 1554–1560 (6.2.) Adam I. ze Šternberka na Zelené hoře († 6. 2. 1560) 1560–1570 Vilém z Rožmberka (10. 3. 1535 zámek Schützendorf, Horní Rakousy – 31. 8. 1592 Praha) 1570–1576 (16. 6.) Jan z Valdštejna na Komorním Hrádku a Lovosicích († 15. nebo 16. 6. 1576) 1576–1583 (27. 8.) Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkowicz (1517 – 27. 8. 1583 Líčkov) 1584–1584 Jiří Popel z Lobkovic (1540 – 27. 5. 1607 hrad Loket, ve vězení) 1585–1597 Jan z Valdštejna na Sedčicích 1598 (3. 4.) Kryštof Popel z Lobkowicz na Pátku (1549 – 25. 5. 1609) 1599 (4. 9.) – 1600 (červenec) Václav Berka z Dubé († červenec 1600) 1602–1608 Adam II. ze Šternberka na Bechyni († 10. 4. 1623) 1608–1609 Volf Novohradský z Kolowrat na Lnářích (před 1550 – 17. 1. 1609 Lnáře) 1609 (8. 8.) – 1611 Jan Jiří ze Švamberka na Orlíku († 15. 4. 1617) 1611–1617 Jan Sezima z Ústí († 1617) 1617 nebo 1618–1623 Jiří z Talmberka na Jankově (asi 1570/1578–1623) 1623–1625 Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka (1. 12. 1572 Čestín – 19. 1. 1652 Vídeň) 1625 (4. 4.) – 1628 Jaroslav Bořita z Martinic (6. 1. 1582 – 21. 11. 1649 Praha) 1628–1638 Bedřich z Talmberka na Vlašimi († 13. 10. 1643) 1638–1643 Jindřich Libštejnský z Kolowrat (1570 – 6. 3. 1646) 1643 (4. 11.) – 1644 František Oldřich Libštejnský z Kolowrat (28. 7. 1607 Žichovice – 3. 1. 1650 České Budějovice) 1644 (9. 8.) – 1648 Sezima z Vrtby (1578 – 6. 3. 1648) 1648–1650 Bernard Ignác Jan z Martinic (20. 8. 1614 – 7. 1. 1685 Praha) 1650 (1.4.) Heřman Czernin z Chudenic (24. 7. 1576 – 7. 3. 1651) 1651 (16. 5.) Jan Hartwig z Nostitz (1610 Kunzendorf – 24. 3. 1683 Vídeň) 1652 (24. 5.) – 1656 (21. 5.) Ferdinand Arnošt z Waldsteinu (kolem 1622 Vídeň? – 21. 5. 1656 Praha) 1656 (12. 8.) – 1658 Maxmilián Valentin z Martinic (1612 – 20. 12. 1677 Praha) 1658 (13.11.) – 1696 (4. 2.) Jan Bedřich z Trauttmansdorffu (5. 1. 1619 Vídeň – 4. 2. 1696 Praha) 1696 (30. 4.) – 1704 Václav Norbert Oktavián Kinský (1. 4. 1642 – 3. 1. 1719 Vídeň) 1704 (29. 5.) – 1721 (25. 3.) Maxmilián Norbert Krakovský z Kolowrat (14. 6. 1660 – 25. 3. 1721) 1721 (5. 6.) – 1734 Jan Arnošt ze Schaffgotsche (27. 12. 1675 Dobromierz – 11. 7. 1747 Praha) 1734 (27. 12.) – 1746 Štěpán Vilém Kinský (26. 12. 1679 – 12. 3. 1749) 1747 (leden) – 1749 Rudolf Chotek z Chotkova a Vojnína (24. 1. 1706 Bělušice – 7. 7. 1771 Vídeň) 1749–1757 František Leopold Buquoy (29. 11. 1703 Vídeň – 10. 10. 1767 Praha) 1757–1760 Karel Gotthard ze Schaffgotsche (27. 7. 1706 – 18. 12. 1780) 1760–1787 (10. 1.) Josef Vilém z Nostic (27. 7. 1706 Vídeň – 10. 1. 1787 Praha) 1791–1803 Vojtěch Václav z Klebelsbergu (3. 11. 1738 Libořice – 20. 1. 1812 Praha) 1803 (5. 5.) – 1806 (13. 12.) Josef Jindřich Schlik (1754 Vídeň – 13. 12. 1806 Kopidlno) 1807 (10. 11.) – 1812 Josef Antonín Wratislav z Mitrowicz (2. 9. 1764 Prčice – 17. 2. 1830 Praha) 1812 (23. 4.) – 1819 (12. 6.) Antonín Isidor z Lobkowicz (16. 12. 1773 Madrid – 12. 6. 1819 Praha) 1820 (listopad) – 1824 Karel Josef z Clam-Martinic (6. 9. 1760 – 26. 9. 1826) 1824 (červenec) – 1830 (8. 4.) František Josef ze Šternberka a Manderscheidu (4. 9. 1763 Praha – 8. 4. 1830 Praha) 1830 (červen) – 1831 Kristián Kryštof Clam-Gallas (3. 9. 1771 Praha – 21. 8. 1838 Planá) 1831 (17. 3.) – 1832 (?) Jan Prokop Hartmann z Klarštejna (21. 12. 1760 Praha – 2. 4. 1850 Praha), úřad zastával v době korunovace Ferdinanda V. Dobrotivého v roce 1836
Moravské markrabství Na Moravě byla situace složitější, protože země byla rozdělena na úděly. Jednotliví komorníci působili v centrech údělů, ve 13. století i v jiných provinciích (Břeclavsko, Bítovsko, Opavsko). Od první poloviny 14. století vystupovali již jen komorníci v Brně a Olomouci, kteří se titulovali nejvyšší zemský komorník. Podle sněmovního usnesení potvrzeného listinou Vladislava II. Jagellonského (markrabětem 1490–1516) ze 14. září 1493 byl úřad komorníka sloučen, od konce 15. století tak byl nejvyšší zemský komorník jen jeden. (Obdobně byl sloučen i úřad sudího). V roce 1523 za Ludvíka Jagellonského (markrabětem 1516–1526) bylo potvrzeno, že úřad bude v rukou pánů.
Seznam nejvyšších komorníků na Moravě Olomoučtí komorníci 1201 Bohuslav 1203 Bavor 1204 Vlček (?) 1207 Arnošt 1208–1224 Bavor († 1224/1225) 1224–1225 Jindřich 1232–1233 Vok 1233–1236 Semislav 1236–1237 Milíč ze Švabenic 1247–1259 Pardus z Horky 1268–1269 Kuna z Kunštátu 1272 Oneš ze Žerotína 1275–1277 Kuna z Kunštátu 1278–1295 Oneš ze Žerotína (Sokolomi) 1295–1297 Albert ze Šternberka 1305–1308 Zdeslav starší ze Šternberka († před 1323) 1307 Vítek ze Švábenic 1317–1318 Jan Meziříčský z Lomnice 1322 Zdeslav mladší ze Šternberka († asi 1324) 1325 Vok I. z Kravař 1330–1346 Ješek z Kravař († 1369) (1348–1368 Jan z Kravař na Jičíně, Helfenštejně, Krumlově a Rožnově) 1348–1369 Ješek z Kravař († 1369) – podruhé ? 1371–1375 Beneš z Kravař na Strážnici a Plumlově († 1375) 1376–1379 Václav z Kravař a na Strážnici († asi 1381) 1380–1386 Vok z Kravař a na Jičíně († 1386) 1386–1387 Ješek ze Šternberka na Lukově 1387–1399 Jan Puška z Kunštátu 1405–1410 Petr z Kravař na Plumlově a Šternberce († 16. 1. 1411) 1412–1416 Petr z Kravař na Strážnici († 1434) 1417–1424 Vilém I. z Pernštejna (asi 1360–1422/1426) 1437–1448 Jan z Lichtenburka na Cornštejně (1448 ?) 1464–1466 Proček z Kunštátu 1474 Heralt z Kunštátu na Plumlově 1474–1475 Albrecht Kostka z Postupic na Helfenštejně († 3. 3. 1477) 1477–1482 Vaněk z Boskovic 1483–1484 Jaroslav z Boskovic 1486 Vaněk z Boskovic 1489–1490 Heralt z Kunštátu 1491–1495 Jan Meziříčský z Lomnice
Brněnští komorníci 1201–1226 (1228 ?) Lev z Klobouk 1226 (1228 ?)–1235 Štěpán z Medlova 1235 Svéslav 1238 Kunrát (Konrád) 1245 Vecen (?) 1256 Kuna z Kunštátu 1259 Karel 1262 Lev z Boleradic 1272 Črnín z Drahotúš 1286 Hartman z Holnštejna 1314 Boček z Kunštátu na Jevišovicích 1318 Milíč z Náměště 1320 Sezima z Kunštátu na Jevišovicích 1322–1325 Jan z Lomnice na Meziříčí 1326–1327 Gerhart z Kunštátu 1329–1334 Artleb z Boskovic 1337–1350 Gerhart z Kunštátu 1350–1351 Jan z Kravař 1353–1360 Ješek z Boskovic († 1362) 1361–1367 Vilém z Kunštátu na Boleradicích 1368–1371 Matouš ze Šternberka 1371–1383 Ješek ze Šternberka na Lukově 1385–1392 Ctibor z Cimburka 1397–1407 Erhard z Kunštátu 1408–1409 Vilém I. z Pernštejna (asi 1360–1422/1426) 1410–1412 Erhard z Kunštátu 1414–1424 Jan z Lomnice 1434–1437 Jan z Lomnice 1445–1448 Jan st. z Lomnice 1455–1464 Vaněk z Boskovic († 1466)