Nejvyšší stolník nebo také nejvyšší truksas, zpočátku jen stolník (německy Truchsess, latinsky dapifer) patřil k dvorským úřadům (dignitates), které původně měly zabezpečovat hospodářství a chod domácnosti i dvora panovníka. Dalšími dvorskými úřady byl komorník (camerarius), správce knížecích stájí – maršálek (marschalcus, agazo), číšník (dapifer) a mečník (ensifer).
Nejvyššímu stolníkovi byl podřízen podstolník (také zvaný podstolí) neboli podtruchsas (subdapifer). Rovněž na královnině dvoře figuroval stolník a podstolník.
V Čechách je doložen v polovině 12. století. Ve Svaté říši římské měl hodnost arcistolníka (arcitruchsase, německy Erz-Truchses, latinsky archidapifer) falckrabě rýnský, od roku 1623 vévoda bavorský.
Následující seznamy nemusí být úplné.
České království V českém knížectví se stolník připomíná od poloviny 12. století (1146–1148) za vlády Vladislava II. (panoval v letech 1140–1172, králem od roku 1158). Původně šlo o dozor nad dvorskou kuchyní, zásobami potravin a o přímou (čestnou) obsluhu knížete (krále) u stolu, později šlo o čestnou hodnost dvorského ceremoniálu. U dvorských úřadů se projevovala tendence k dědičnosti. Zajícové z Hazmburka získali dědičný úřad stolníka v roce 1326 od Jana Lucemburského (vládl v letech 1310–1346) a drželi ho až do vymření rodu v roce 1663. Od roku 1723 byl přiznán Colloredům na Opočně, posléze knížatům Colloredo-Mannsfeld. Po Bílé hoře, pakliže král sídlil v Čechách, byly obvykle úřady královského českého dvora vykonávány už jen při korunovacích. V jejím průběhu nejvyšší stolník nesl pozlacený bochník chleba jako připomínku eucharistické oběti. Bochník pak položil na oltář.
Seznam nejvyšších stolníků Českého království 1147 Konrád 1159–1165 Kochan 1169–1177 Vítek I. z Prčice († 1194) kolem 1178 Řivin 1180 Slavibor 1183–1185 Letar 1187–1189 Matouš 1194 Jurik 1205–1213 Diviš 1217 Hrděbor 1222–1224 Jindřich Vítkovic z Prčice a Nového domu (Hradce) 1232–1249 (?) Jaroslav 1232 Oldřich 1236–1238 Rudolf 1236–1251 Soběslav 1250–1260 Ondřej z Říčan († 1277) 1260–1272 Diviš 1276–1278 Hynek z Dubé 1283 Sezima z Krašova 1284–1285 Hynek (Haiman) z Dubé 1289 Albrecht 1318 Heřman z Miličína 1350–1368 (31. 12.) Zbyněk Zajíc z Hazmburka († 31. 12. 1368) 1369–1383 Vilém Zajíc z Hazmburka 1386 Mikuláš z Hazmburka 1395–1408 Oldřich Zajíc z Hazmburka 1410 Mikuláš Zajíc z Hazmburka 1415–1441 Vilém Zajíc z Hazmburka († 1441) 1441–1463 Zbyněk Zajíc z Hazmburka († 1463) 1486 Jan Zajíc z Hazmburka 1483–1488 Ladislav z Veitmile 1522 Martin Lesecký z Lesic 1522 Václav Strojetický ze Strojetic 1527–1553 Jan IV. Zajíc z Hazmburka na Budyni … ?–1585 Mikuláš IV. Zajíc z Hazmburka (14. září 1524 – 20. března 1585) ?–1616 Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburka (asi 1570–1616), úřad zastával v roce 1611 v době korunovace Matyáše Habsburského na českého krále, v průvodu přinášel zlatý chléb. Zúčastnil se i korunovace Anny Tyrolské na českou královnu v roce 1616. ?–1663 Jaroslav Maximilian (Mikuláš Jiří) Zajíc z Hazmburka (1614–1663)
Colloredové – dědičný nejvyšší zemský stolník Českého království 1723–1726 Jeroným IV. z Colloredo-Waldsee (12. 3. 1674 Udine – 2. 2. 1726 Vídeň), dědičný nejvyšší zemský stolník (Obersterbland-Truchsess des Königreiches Böhmen), udělený též jeho bratrovi Rudolfovi (1676–1750) na korunovaci Karla VI. v roce 1723 nebyl přítomen, zastupoval ho Štěpán Vilém Kinský (1679–1749) 1726–1788 Rudolf Josef I. z Colloredo-Waldsee (7. 7. 1706 Praha – 1. 11. 1788 Vídeň) úřad zastával při korunovaci Marie Terezie v roce 1743 1788–1807 František Gundakar I. z Colloreda-Mannsfeldu (28. 5. 1731 Vídeň – 27. 10. 1807 Vídeň) úřad zastával při korunovaci Leopolda II. v roce 1791 1807–1843 Rudolf Josef II. z Colloredo-Mannsfeldu (16. 4. 1772 – 28. 12. 1843 Vídeň), v letech 1835–1843 nejvyšší císařský hofmistr při korunovaci Ferdinanda I. Dobrotivého v roce 1836 ho v úřadě nejvyššího truksase zastupoval dědičný komoří nad stříbrem hrabě Salm 1843–1852 František Gundakar II. z Colloredo-Mannsfeldu (18. 11. 1802 Vídeň – 29. 5. 1852 Gräfenberg) 1852–1895 Josef I. František z Colloredo-Mannsfeldu (26. 2. 1813 Vídeň – 22. 4. 1895 Vídeň) 1895–1918 Josef II. Jeroným z Colloredo-Mannsfeldu (17. 2. 1866 Praha – 21. 2. 1957 Paříž)
Seznam podstolníků Českého království 1194–1209 Erkenbrecht 1211 Soběhrd 1222–1224 Kojata IV. Hrabišic († 1228) 1232 Oldřich 1236–1251 Soběslav 1257 Ondřej 1262 Bohuš 1277 Konrád
Seznam stolníků králové v Českém království 1263–1269 Čáslav
Seznam podstolníků králové v Českém království 1207 Vojslav 1269 Otto
Moravské markrabství Seznam nejvyšších stolníků Moravského markrabství 1203 Sulislav 1210–1211 Štěpán 1220–1222 Svojše 1222 Vilém 1225 Sulislav 1228 Crh 1228 Ojíř 1233 Markvart 1233–1234 Crh 1234 Protiven 1236 Artleb a Protiven 1238 Blud 1238 Milič 1239–1243 Crha 1253–1256 Zdeslav II. ze Šternberka († 1265) 1253 Ratibor 1256 Bohuslav 1261–1264 Diviš 1268–1272 Vznata z Lomnice 1287 Thas
Seznam podstolníků Moravského markrabství 1203 Svojše 1222 Peregrin 1224 Svojše 1226 Crh 1232 Crh 1233 Beneda 1233 Artleb 1234 Svéslav 1234 Artleb 1251 Čáslav z Častoslav
Rakouské země Horní Rakousy V roce 1848 zastával úřad rod hrabat z Schönborn-Buchheimu.
Dolní Rakousy V roce 1848 zastával úřad rod hrabat z Schönborn-Buchheimu.
Štýrsko Úřad dědičného zemského stolníka (Erblandtruchsess) zastávali páni z Halbenrainu, z Emmerbergu (1201–1258), Erchenger (III.) z Landesere (1262), Wildonier (1265 – po 1293), páni z Walsee (do 1482; poslední zemřel v květnu 1483), hrabata z Hardeggu (1482‒1848; Zikmund a Jindřich Prüschenk, říšská hrabata z Hardeggu, potvrzeno císařem Friedrichem III. ve Vídni 9. prosince 1482, léno opětovně uděleno Friedrichem III. v Norimberku 15. září 1487).
?–? Jan Julius Hardegg (1676–1746) … ?–? (určitě 1811) Jan Ferdinand Hardegg (18. 4 1773 – 2. 5 1818), syn Jana Františka
Korutany V roce 1848 zastával dědičný úřad rod hrabat z Herbersteinu.
Kraňsko V roce 1848 zastával dědičný úřad rod hrabat z Hohenwarthu.
Tyrolsko V roce 1848 zastával úřad rod hrabat z Küniglu.
Gorice a Gradiška V roce 1848 zastával úřad rod hrabat z Cobenzlu.
1715–1742 (30. 4.) Jan Kašpar II. Cobenzl (30. 5. 1664 Wippach, dnes Vipava, Slovinsko – 30. 4. 1742 Vídeň)
Salcbursko V roce 1848 zastával úřad rod knížat a hrabat z Lambergu.
Uherské království ( főasztalnok, dapiferorum regalium magister, Obersttruchsess)
1523–1526 Ladislav de Chulu 1527–1532 Jan Lengyel … 1534–1542 Ladislav Országh … 1546–1551 Ľudovít Pekry de Petrovina 1554–1567 Štěpán Bánffy 1568–1590 Baltazar Batthyány … 1598–1603 Tomáš Erdödy 1604–1609 Jiří V. Thurzo (1567–1616) 1610–1618 Tomáš Széchy 1618–1622 Petr Révai (2. 2. 1568 Holíč – 5. 6. 1622 Trenčín) 1623–1635 Tomáš Bosnyak 1635–1639 Štěpán Osztrozsics 1640–1659 Adam Batthyány 1659–1690 Jiří Illyesházy 1690–1704 Kryštof Esterházy … 1707–1726 Petr Zichy … 1730–1755 Josef Illyesházy 1756–1758 František Károly 1758–1774 Emerich (Imrich) Batthyány 1775–1787 Antonín Károly 1787–1806 Josef Batthyány 1806–1824 Josef Erdödy 1825–1838 Štěpán Illyesházy 1839–1848 Antonín Majláth … (určitě 1866) Jiří Andrássy (určitě 1868, 1874, 1876, 1878) František Zichy z Vásonykeő 1879, 1880 neobsazeno (určitě 1883, 1886) Mikuláš Bánffy (1801–1894) (určitě 1889, 1892, 1895) Albín Csáky z Körösszéghu a Adorjánu ((19. 4. 1841 Krompachy – 15. 12. 1912 Budapešť) ?–1898 Emerich Széchényi z Sárváru a Felső-Vidéku (15. 2. 1825 Vídeň – 11. 3. 1898 Budapešť) 1899, 1900 neobsazeno (určitě 1903, 1906, 1909, 1912, 1915, 1918) Ondřej Csekonics de Zsombolya et Janova
Odkazy Poznámky
Reference Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723, s. 83 Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723, s. 203 a 210
Literatura
Související články Dvorský úřad Zemský úřad Nejvyšší číšník
Kategorie:Dějiny správy v Česku Kategorie:Zaniklé úřady