Martiros Sarjan (; 28. února 1880, Novyj Nachičevan u Rostova na Donu – 5. května 1972, Jerevan) byl arménský malíř ovlivněný symbolismem, impresionismem a fauvismem.
V letech 1897–1903 vystudoval Moskevskou školu malířství, sochařství a architektury. Poté pracoval v ateliéru Konstantina Korovina a Valentina Serova. Byl v té době též členem moskevského uměleckého spolku Golubaja roza (Modrá růže).
Roku 1921 se vrátil z Ruska do Arménie. V Jerevanu toho roku založil Muzeum etnografie, archeologie a umění (dnes Národní galerie Arménie). V té době začal také hojně ilustrovat knihy, pro arménskou kulturu má důležitý význam zejména jeho série ilustrací ke knize Arménské lidové pohádky z roku 1933. Také navrhoval divadelní kostýmy.
Od roku 1956 byl akademikem Akademie věd Arménské republiky. V letech 1946–1958 byl poslancem Nejvyššího sovětu Sovětského svazu. Třikrát získal Leninovu cenu i řadu dalších sovětských vyznamenání.
Je autorem krajin a portrétů tematicky zaměřených na Orient (Ulice v Cařihradě, Kráčející felahova žena, Hlava Peršanky). K těmto malbám ho inspirovala řada cest, roku 1910 navštívil Istanbul, roku 1912 Egypt, v roce 1914 Persii.http://www.cojeco.cz/index.php?id_desc=84620&s_lang=2&detail=1&title=Sarjanhttp://www.britannica.com/biography/Martiros-Saryan
Galerie
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Arménští malíři Kategorie:Ruští malíři Kategorie:Sovětští malíři Kategorie:Hrdinové socialistické práce (SSSR) Kategorie:Nositelé Leninova řádu Kategorie:Nositelé Odznaku cti Kategorie:Nositelé Řádu rudého praporu práce (SSSR) Kategorie:Nositelé Medaile Za obranu Kavkazu Kategorie:Osobnosti na arménských bankovkách Kategorie:Osobnosti na arménských mincích Kategorie:Osobnosti na arménských poštovních známkách Kategorie:Narození v roce 1880 Kategorie:Narození 28. února Kategorie:Narození v Rostovské oblasti Kategorie:Úmrtí v roce 1972 Kategorie:Úmrtí 5. května Kategorie:Úmrtí v Jerevanu Kategorie:Pohřbení v Pantheonu Komitas Kategorie:Muži Kategorie:Malíři 20. století Kategorie:Nositelé Medaile Za udatnou práci za Velké vlastenecké války 1941–1945