Branná

Branná (, do roku 1949 česky KolštejnVyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.) je obec ležící na říčce Branná v okrese Šumperk v Olomouckém kraji. Leží na okraji Hrubého Jeseníku. Žije zde obyvatel a její katastrální území má rozlohu 1456 ha. Historické jádro obce je od roku 1992 městskou památkovou zónou.

Hlavní dopravní spojení představují silnice číslo 369 a železniční trať č. 292, které obec spojují s Hanušovicemi na jihozápadě a Jeseníkem na severovýchodě vzdáleným 15 kilometrů. Dále 22 kilometrů jižně leží město Šumperk, 25 kilometrů východně město Vrbno pod Pradědem a 31 kilometrů jižně město Rýmařov.

Název Osada byla pojmenována podle sousedního hradu Goldenstein ("zlatý kámen"), jehož jméno odráželo skutečnost, že se v místě těžilo zlato. Ze zkráceného Goldstein se vyvinulo počeštěné Kolštejn (užívalo se vedle Goldštejn či – v 19. století – Kolštýn). Po druhé světové válce ves přejmenována podle říčky Branné.

Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1325. Od roku 1436 byla obec městečkem, jehož majitelé se ale poměrně často měnili. V 15. a 16. století vlastnil zdejší panství Zvolští ze Zvole, před rokem 1570 se dostal do rukou pánů ze Žerotína. V roce 1581 ho pak koupili Bruntálští z Vrbna, kteří ho drželi do roku 1614. Poté bylo panství prodáno evangelíku Hanuši Petřvaldskému z Petřvaldu, po jehož smrti v roce 1621 bylo panství kvůli účasti na stavovském povstání zkonfiskováno a dáno Karlu, knížeti z Lichtenštejna. Lichtenštejnové zde pak panovali až do velké zemské správní reformy v polovině 19. století.

Od roku 1890 do poloviny 20. století byla Branná městem a v roce 1930 měla přes tisíc obyvatel (samotný Kolštejn 1010 obyvatel), včetně všech připojených osad 1331 obyvatel, převážně německé národnosti (v roce 1921 se k české národnosti hlásily pouze 2 % obyvatel města). Po skončení druhé světové války došlo k vyhnání velké části zdejších obyvatel, v obci zůstalo pouze 421 osob. Po roce 1989 dosud (prosinec 2022) status města nebyl obnoven.

Obyvatelstvo

Obecní správa Od 1. července 1975 do 23. listopadu 1990 k obci patřily Petříkov a Šléglov.

Obecní symboly Vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. února 1996.

Doprava Vesnicí vede silnice II/369 a železniční trať Šumperk–Krnov, na které se nachází stanice Branná.

Pamětihodnosti

V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky: Komplex zámku se zříceninou hradu Kolštejn – renesanční komplex budov, tvořící urbanistický celek s bývalým fojtstvím a farním kostelem. V současné době (2014) je v rekonstrukci a veřejnosti nepřístupný. Jeho součástí jsou: horní hrad – zbytky gotického hradu z 2. poloviny 14. století (první zmínka 1325) střední renesanční palác – jednopatrová stavba z let 1570–1580 dolní renesanční palác – jednopatrová stavba s dvoupatrovou věží a přízemní jižní částí vnější portál dolního renesančního paláce – pískovcový z roku 1597, s reliéfy Bruntálských z Vrbna a Hoffmanů z Grunpuchu vnitřní portál dolního renesančního paláce – pískovcový z doby po roce 1615, s bosáží a erby pánů z Petřvaldu a Ulerstofenů z Němčího hradní most – fragment mostu přes bývalý vodní příkop ze 16. století Kostel Archanděla Michaela – renesanční kostel z let 1612–1614, upravený před polovinou 18. století; k areálu patří dále: socha sv. Jana Nepomuckého – ve výklenku zdi závěru kostela, datovaná do roku 1733 sousoší Piety – před závěrem kostela, lidová kamenická práce z roku 1663 budova fary – klasicistní z roku 1784 Fojtství čp. 14 – renesanční stavba z konce 16. století Hřbitovní kaple se zvonicí – drobná zlidovělá architektura z roku 1810 Chalupa se stodolou čp. 75 – dvojdílná dřevěná srubová architektura s pavlačí z 19. století Dům čp. 86 – zemědělská usedlost z poloviny 19. století, na kraji obce u potoka Boží muka u silnice na Vikantice – barokní pilířová z roku 1762 Kašna s plastikou Hygie na náměstí – z roku 1866, litinová plastika je z roku 1901 Vodní mlýn čp. 97 a část zaklenutého potoka Muzeum vodárenství a vodárna na nádraží Branná

Pod obcí se nalézá mariánský pramen, který býval v minulosti cílem procesí. Související kostel byl brzy po přestavbě zrušen za josefínských reforem.

Galerie

Odkazy Reference

Literatura KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I.; Praha, 1996; s. 228–232 (heslo Branná) ISBN 80-85983-13-3

Související články Římskokatolická farnost Branná

Externí odkazy

Památky v Branné a okolí na krasnecesko.cz

Kategorie:Vesnice v okrese Šumperk Kategorie:Obce v okrese Šumperk Kategorie:Sídla v Hanušovické vrchovině Kategorie:Bývalá města v Česku Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Horní města v Česku Kategorie:Geotrasa sudetská