náhled|300px|Vládní dluh v letech 1995–2015 (v mld. Kč) Vládní dluh (také veřejný dluh) České republiky je často mylně zaměňován s českým státním dluhem. Vládní dluh tvoří právě zmiňovaný státní dluh, nicméně i dluhy obcí, krajů, vládních příspěvkových organizací, státních fondů a zdravotních pojišťoven. Státní dluh tvoří dlouhodobě cca 90 % celkového zadlužení země (vládního dluhu). Česká republika měla k 31. 12. 2015 šestý nejnižší vládní dluh ze všech 28 členských zemí Evropské unie a to ve výši 41,1 % HDP (1836,2 mld. Kč), což je meziročně o 1,6 p. b. méně. Mezi odborníky a experty bývá upřednostňován v ukazatelích celkový vládní dluh, nikoliv státní, který je naopak častěji zmiňován veřejností.

Zadlužení České republiky tedy nedosahuje ani poloviny zadlužení EU, jehož hodnota činí 86 % HDP. Státy eurozóny dluží vůči svým hrubým domácím produktům ještě více a to 92 %. Pro porovnání, nejzadluženější zemí světa je Japonsko, které v roce 2015 dlužilo 229,2 % HDP. náhled|300px|Vládní dluh v letech 1995–2015 (v % HDP)S vládním (veřejným) dluhem jsou spojena i tzv. maastrichtská konvergenční kritéria, která stanovují mimo jiné fiskální bariéry. Podle nich by vládní dluh neměl překročit 60 % HDP (ČR měla maximální výši dluhu 45,1 % HDP v roce 2013) a deficit veřejných financí by neměl být vyšší než 3 % HDP. Druhé pravidlo ČR porušila v roce 2005, kdy byl schodek 3,1 % HDP a poté po vypuknutí světové finanční krize, kdy v roce 2009 deficit činil 5,5 % HDP, přičemž k poslednímu překonání 3% hranice došlo v roce 2012. Od roku 2013 tak Česko plní obě fiskální kritéria.

Vývoj vládního dluhu Růst vládního dluhu započal rokem 1996 a zastavil se až v roce 2013, přičemž za toto období se jeho hodnota zvýšila o více než 1,63 bilionu Kč. Tento negativní trend nezastavil ani silný výkon ekonomiky v letech 2004 až 2007, kdy hrubý domácí produkt rostl v průměru o 6 % ročně.

K prudkému zvýšení dluhu došlo po vypuknutí světové finanční krize v roce 2008, kdy došlo k velkému výpadku výběru daní, což zapříčinilo v roce 2009 rekordní deficit veřejných financí ve výši 216,2 mld. Kč (5,5 % HDP). Od tohoto roku dochází ke snižování deficitu, což má za příčinu nižší růst dluhu. Schodek byl mimořádně vysoký pouze v roce 2012 a to kvůli finančnímu vypořádání se s církvemi v rámci tzv. církevních restitucí ve výši 59 miliard korun. Výjimkou trendu je pak ještě rok 2014, kdy došlo k velkému uvolnění investic ze strany vládního sektoru.

Hospodaření veřejných financí České republiky skončilo v roce 2015 mimořádně dobře, kdy došlo ke snížení jejich deficitu z 1,9 % HDP na 0,4 % HDP, což umožnilo snížení vládního dluhu ze 42,7 % HDP na 41,1 % HDP. Nominálně pak deficit činil 18,7 mld. Kč (nejmenší od začátku měření srovnatelnou metodikou v roce 1995) a dluh dosáhl výše 1836,2 mld. Kč.

Fiskální ukazatele vládního dluhu a salda veřejných financí (v mld. Kč) rokHDP, nominálnívládní dluhsaldo veřejných financípremiér a vládaministr financí nominální podíl na HDP změna podílu na HDP nominální podíl na HDP změna podílu na HDP19951580214,613,6 %x-196,4-12,4 %xVáclav Klaus I (ODS, KDU-ČSL, KDS, ODA)Ivan Kočárník (ODS)19961813210,111,6 %-2,0 p. b.-55,2-3,1 % +9,3 p. b.19971953237,212,1 %+0,5 p. b.-68,2-3,5 % -0,4 p. b. Václav Klaus II (ODS, KDU-ČSL, ODA) Ivan Kočárník (ODS), Ivan Pilip (ODS)19982143298,513,9 %+1,8 p. b.-99,5-4,6 % -1,1 p. b. Josef Tošovský (nestranická) Ivan Pilip (ODS/US)19992237340,115,2 %+1,3 p. b.-77,1-3,4 % +1,2 p. b. Miloš Zeman (ČSSD) Ivo Svoboda (ČSSD)20002373403,917,0 %+1,8 p. b.-82,3-3,5 % -0,1 p. b. Pavel Mertlík (ČSSD)20012563583,822,8 %+5,8 p. b.-136,8-5,3 % -1,8 p. b.Jiří Rusnok (ČSSD)20022675693,425,9 %+3,1 p. b.-167,7-6,3 % -1,0 p. b.20032801788,528,1 %+2,2 p. b.-179,3-6,4 % -0,1 p. b. Vladimír Špidla (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU) Bohuslav Sobotka (ČSSD)20043058870,028,5 %+0,4 p. b.-82,9-2,7 % +3,7 p. b.20053258912,828,0 %-0,5 p. b.-101,4-3,1 % -0,4 p. b. Stanislav Gross (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU) 20063507978,927,9 %-0,1 p. b.-79,1-2,3 % +0,8 p. b. Jiří Paroubek (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU) 200738321065,527,8 %-0,1 p. b.-26,6-0,7 % +1,6 p. b. Mirek Topolánek I (ODS) Vlastimil Tlustý (ODS)200840151150,728,7 %+0,9 p. b.-84,6-2,1 % -1,4 p. b.Mirek Topolánek II (ODS, KDU-ČSL, SZ) Miroslav Kalousek (KDU-ČSL)200939221335,734,1 %+5,4 p. b.-216,2-5,5 % -3,4 p. b.201039541508,538,2 %+4,1 p. b.-174,5-4,4 % +1,1 p. b. Jan Fischer (úřednická) Eduard Janota (nestr.)201140231606,539,9 %+1,7 p. b.-110,1-2,7 % +1,7 p. b.Petr Nečas (ODS, TOP 09, VV/LIDEM) Miroslav Kalousek (TOP 09)201240421805,444,7 %+4,8 p. b.-159,6-3,9 % -1,2 p. b.201340771840,445,1 %+0,4 p. b.-51,1-1,3 % +2,6 p. b.201442611819,142,7 %-2,4 p. b.-83,1-1,9 % -0,6 p. b. Jiří Rusnok (úřednická) Jan Fischer (nestr.)201544721836,241,1 %-1,6 p. b.-18,7-0,4 % +1,5 p. b. Bohuslav Sobotka (ČSSD, ANO, KDU-ČSL) Andrej Babiš (ANO)2016 odhad46571844,039,6 %-1,5 p. b.2,10,0 %+0,4 p. b.

Postavení českého vládního dluhu ve světovém kontextu Česká republika má v porovnání s nejvyspělejšími zeměmi světa jeden z nejnižších vládních dluhů. Jeho výše k HDP navíc již druhým rokem klesá a nominálně zůstává stabilní. Tímto trendem se z EU může chlubit už jen dalších 11 zemí. Ministerstvo financí České republiky navíc do budoucna předpokládá další mírný pokles vládního dluhu, v nejhorším pak jeho stagnaci. Velmi příznivé postavení České republiky na poli zadlužení a samotného hospodaření se odráží ve zlepšujícím se hodnocení finanční situace republiky, které získává renomovaných světových ratingových agentur. Naopak mnoha zemím Evropy byl ve spojitosti s neudržitelným zadlužováním rating snížen (Řecko, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Francie, Belgie a další). střed|náhled|1000x1100px|Vládní dluhy vybraných zemí světa (v % HDP)

Reference

Kategorie:Ekonomika Česka Česko