Václav Bernard Ambrosi ( nebo Ambrozzi, česky také Ambrož, 26. září 1725 Kutná HoraMatriční záznam o narození a křtu farnosti Kutná Hora – 30. dubna 1806 PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsv. Trojice ve Spálené ulici, příčina smrti: zápal plic) byl český malíř, kreslíř, restaurátor, přísežný odhadce a znalec umění.

Život Václav Bernard Ambrosi se narodil v rodině Václava a Markéty Ambrožových v Kutné Hoře. V raném dětství se s rodiči přestěhoval do Prahy, kde v osmi letech přišel o otce. Studoval u jezuitů v Praze gymnázium a univerzitní přípravku filozofie. Malířství studoval nejdříve u svého bratra Josefa, který byl miniaturistou, a pokračoval školením u pražského malíře a kanovníka řádu premonstrátů na Strahově Siarda Noseckého. Zamýšlel vstoupit do řádu jezuitů, ale nakonec se oženil a zůstal malířem pracujícím na zakázku, sběratelem a znalcem obrazů, a také uznávaným restaurátorem. Přátelil se s malířem Josefem Hagerem, od něhož čerpal inspiraci k žánrovým výjevům, a spolupracoval také s Josefem Redelmayerem (například na freskách zámku v Bečvárech.)VOLAVKA Vojtěch, České malířství a sochařství 19. století. SPN Praha 1968, s. 9-10

Díky svému talentu a společenským stykům byl jmenován dvorním malířem císařovny Marie Terezie. Byl posledním zvoleným představeným pražského cechu malířů před jeho zrušením císařem Josefem II. Tento císař i jeho následovník František I. Ambrosimu uznali statut dvorního malíře a znalce vývěsních štítů, registrovaného u magistrátu a u českých zemských desek.Schematismus des Königsreichs Böhmen ..für das Jahr 1789, s.143Vojtěch VOLAVKA, České malířství 19. století. SPN Praha 1968, s. 12

Rodina Bratr Josef Ambrozi, malíř-miniaturista, připomíná se pouze jednou k roku 1733. Václav Bernard Ambrosi měl s manželkou Annou tři syny: Syn František Matěj Václav (1762–1815) galerista, starožitník a znalec umění, vedl svou galerii, sbírku grafiky a knihovnu v TeplicíchRadka Heisslerová v Quirin-lexikonu Syn Anton Ambrozi (1768 – 14.5.1788 Praha), byl rovněž malíř. Podle Jána Kollára namaloval scény podle Ovidia,Ján KOLLÁR, Cestopis obsahující cestu do Horní Italie a odtud přes Tyrolsko a Baworsko, se zwláštním ohledem na slawjanské žiwly roku 1841 konanau a sepsanau od Jana Kollára. nejspíše jeho Proměn. Jeho otec mu dal postavit náhrobek s textem:"Hic jacet Antonius Ambrozius, adolescens morum candore et artis pictoriae praestantia nulli secundus ordini naturae nimis maturae obsecundus, Die XIV May MDCCLXXXVIII aetatis suae XX.",Gottfried Johann Dlabacž: Allgemeines historisches Künstler-Lexikon... I, Prag 1815, s. 42 podle Dlabače na obecním novoměstském hřbitově, jímž patrně mínil hřbitov Olšanský. Syn František Václav, také jen Václav Ambrozi (1799–1883), byl rovněž malíř, bydlel v otcovském domě ve Spálené ulici čp. 72/II., a 11.2.1844 se oženil s Marií JaruschkovouArchiv hl. m. Prahy, Matrika oddaných u Nejsv. Trojice ve Spálené ulici, s. 46 v původní paginaci

Dílo náhled|Mdloba Ester před Ahasverem a Korunování Ester, olej na mědi náhled|upright|Alžběta Durynská rozdávající almužny, ze zámecké kaple v Měšicích

Ambrosi maloval portréty, oltářní obrazy a nástěnné malby, fresky. Nejlépe o jeho činnosti byl informován Bohumír Jan Dlabač, z jeho životopisného lexikonu čerpali všichni ostatní encyklopedisté. Freska nad schodištěm v paláci Sylva-Taroucca v Praze na Novém Městě, Na příkopě čp. 852/II, po roce 1766, kdy se majiteli paláce stali Nosticové.Růžena Baťková a kol.:Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad, Academia Praha 1998, s. 474] Nedochované fresky šesti českých knížat (Přemysla Oráče, Nezamysla, Mnaty, Vojena, Vratislava a sv. Václava) celkové foto domu v Encyklopedii Prahy 2 na fasádě mezi okny prvního patra rohového domu čp. 415/II na nároží ulic Vyšehradské č. 9 a Na hrobci. Dům byl v asanaci zbořen, na jeho místě stojí novorenesanční dům U pěti králů z roku 1906.Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad, Academia Praha 1998, s. 319 Námět maleb bývá oceňován jako první národně obrozenecké dílo v české malbě. Nedochované fresky v klášteře celestinek v Praze na Novém Městě v Jindřišské ulici, zbořeném po josefínských reformách. oltářní obrazy a fresky pro rodinu Nosticů v zámecké kapli v Měšicích u Prahy oltářní obraz sv. Havla pro kostel v Brlohu oltářní obraz sv. Ludvíka v Linci pro hraběte Štampacha Královna Ester omdlévá před Ahasverem; Královská korunovace Ester dvojice protějškových miniatur, olejomalba na mědi, 35 × 25,5 cm. aukce Berlín 2011 votivní obrazy převážně malých formátů.

Jeho rokokový dekorativní malířský styl se blížil vrstevníkům a přátelům Josefu Hagerovi a Josefu Grundovi, v jeho stopách šel Antonín Tuvora. Inspiroval se snad i pracemi Václava Vavřince ReineraGeorge Long, 1843, s. 443Vojtěch Volavka o Reinerově vlivu pochyboval.. Dlabač a podle něj Constantin von Wurzbach uvádějí, že Ambrosi maloval v benátském stylu a užíval jasné a živé barvy. Jeho obrazy mají dobrou kompozici, tváře postav jsou dobře charakterizovány, pozadí tvoří architektura.Constantin von Wurzbach, 1856, s. 28

Odkazy Reference

Literatura Gottfried Johann Dlabacž: Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theil auch für Mähren und Schlesien.(Theil 1: A – H. Gottlieb Haase, Prag 1815, s. 42-44. Georg Kaspar Nagler: Neues allgemeines Künstler-Lexicon oder Nachrichten von dem Leben und den Werken der Maler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Formschneider, Lithographen, Zeichner, Medailleure, Elfenbeinarbeiter (Band 1, 1835, Strana 99, (On line na Google Books) George Long, The Biographical Dictionary of the Society for the Diffusion of Useful Knowledge, Svazek 2, Vydání 1, Longman, Brown, Green, and Longmans, 1843 (On line na Google Books) Friedrich Faber-Lorenz Clasen: Conversationslexicon für bildende Kunst (Band 1, 1843, Seiten 23/24, On line na Google Books) Constantin von Wurzbach: Ambrozy, Wenzel Bernard. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 1. Theil. Universitäts-Buchdruckerei L. C. Zamarski (vormals J. P. Sollinger), Wien 1856, s. 28 (Digitalizováno). Friedrich Mueller: Die Künstler aller Zeiten und Völker: oder, Leben und Werke der berühmtesten Baumeister, Bildhauer, Maler, Kupferstecher (1857, Seite 36, online bei Google Books) Allgemeine Realencyklopädie oder Conversationslexikon für alle Stände (Band 1, 1865, Seite 418, On line na Google Books) Prokop Toman: Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vydání, díl I. Praha 1947, s. 17.

Externí odkazy

Bryan's Dictionary of Painters and Engravers, edited by Robert Edmund Graves and Sir Walter Armstrong, 1886–1889, p. 32

Kategorie:Čeští malíři 18. století Kategorie:Čeští malíři 19. století Kategorie:Fresky Kategorie:Narození 26. září Kategorie:Narození v roce 1725 Kategorie:Narození v Kutné Hoře Kategorie:Úmrtí 30. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1806 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži