Albert hrabě Herberstein (celým jménem Jan Albert Mořic hrabě von Herberstein / Johann Albert Moritz Graf von Herberstein) (12. listopadu 1864, Vídeň – 20. března 1945, Herberstein, Rakousko) byl rakouský šlechtic, moravský politik ze starobylého rodu Herbersteinů. Jako státní úředník a dlouholetý poslanec moravského zemského sněmu se dlouhdobě uplatňoval ve veřejném životě na Moravě, kde byl také majitelem velkostatků (Střílky)
Mládí a veřejná činnost náhled|vlevo|Zámek Střílky, sídlo Alberta Herbersteina do roku 1912 náhled|vlevo|Manželka Eleonora, rozená Salm-Reifferscheidt, s dětmi Albertem a Johannou (Wiener Salonblatt, 1906) náhled|vlevo|Syn Albert (1895–1918), který padl za první světové války (Wiener Salonblatt, 1912) Pocházel ze starší větve Herbersteinů, respektive její štýrské linie,Ottův slovník naučný, díl XI.; Praha, 1897 (reprint 1998); s. 145–146 ISBN 80-7185-156-6POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2003; Praha, 2002; s. 177 ISBN 80-85955-25-3 byl třetím a nejmladším synem Jana Zikmunda Herbersteina (1831-1907) a jeho manželky Julie, rozené hraběnky Festeticsové (1835-1898). Studoval na gymnáziu ve Štýrském Hradci a na Vídeňské univerzitě, poté absolvoval jednoroční službu v c. k. armádě, kde dosáhl hodnosti poručíka u 2. pluku dragounů, později byl jako důstojník v záloze povýšen na rytmistra. Delší dobu strávil ve státních službách u zemských úřadů na Moravě, u moravského místodržitelství zastával funkci okresního komisaře v Přerově.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 648 dostupné online
Od roku 1900 byl místopředsedou Zemské kulturní rady na Moravě, zasedal také v předsednictvu Moravské zemědělské radyHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 361, 735 dostupné online a v roce 1902 byl za velkostatkářskou kurii zvolen poslancem Moravského zemského sněmu. Jednání sněmu se aktivně zúčastnil, byl členem řady sněmovních výborů, zabýval se například oblastí dopravy a kultury. V letech 1903–1905 byl aktivním účastníkem jednání o moravské vyrovnání.CIBULKA, Pavel: Národní strana a moravské vyrovnání 1905 in: Moravaské vyrovnání z roku 1905; Historický ústav Akademie věd České republiky Praha, Matice moravská Brno, 2006; s. 103–105 ISBN 80-86488-36-5 Mimo jiné byl také starostou ve Střílkách (1906–1912), kde vlastnil zámek, a zde se také zúčastnil činnosti obecních spolků.SKŘÍTEK, Antonín, SKŘÍTKOVÁ, Marie: Městečko Střílky; Střílky, 2001; s. 63–65 ISBN 80-239-9610-X Na moravském sněmu byl v roce 1912 zvolen místopředsedou velkostatkářské kurie a formálně zůstal poslancem do roku 1918, od začátku první světové války se ale sněm fakticky již nescházel. Angažoval se též ve vedení několika průmyslových podniků a finančních institucí v Brně. V roce 1888 byl jmenován c. k. komořímHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1890; Vídeň, 1890; s. 256 dostupné online a za zásluhy na půdě zemského sněmu obdržel v roce 1906 Řád železné koruny II. třídy.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1907; Vídeň, 1906; s. 78 dostupné online
Vlastnil velkostatek Střílky se zámky ve Střílkách a Cetechovicích na Kroměřížsku,Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava; Praha, 1983; s. 75, 221 tento majetek převzal do své správy ještě za otcova života v roce 1898. K velkostatku patřilo 2 636 hektarů půdy, čtyři hospodářské dvory a několik průmyslových provozů.Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien 1899; Brno, 1899; s. 178 dostupné online Ve Střílkách byl od roku 1906 starostou, kvůli špatnému hospodaření ale musel velkostatek v roce 1912 prodat.Zámek Střílky na webu Obce Střílky dostupné online Novým majitelem se stal tehdejší rakousko-uherský ministr zahraničí hrabě Leopold Berchtold.KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII.; Praha, 2008; s. 162–163 ISBN 978-80-7277-041-0 V souvislosti s tím také rezignoval na funkci starosty ve Střílkách.SKŘÍTEK, Antonín, SKŘÍTKOVÁ, Marie: Městečko Střílky; Střílky, 2001; s. 86 ISBN 80-239-9610-X Část získaných financí investoval Albert do nákupu pozemků ve Střelicích u Brna, kde hned v roce 1912 zahájil stavbu zámku. Stavební práce se pozdržely za první světové války a nakonec i tento majetek v roce 1918 Albert Herberstein prodal. Po rozpadu monarchie sídlil krátce na zámku Budkov u švagra Karla Salma,Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1922; Gotha, 1922; s. 413 dostupné online později se přestěhoval k příbuzným do Rakouska a zemřel na nejstarším rodovém sídle Herberstein ve Štýrsku.
Rodina Jeho manželkou byla hraběnka Eleonora Salm-Reifferscheidt (1873-1966), nejmladší dcera knížete Hugo Salma (1832–1890).Rodokmen Salm-Reifferscheidtů dostupné online Manželství bylo uzavřeno 11. dubna 1894 ve Skotském kostele ve Vídni. Kromě nejbližší rodiny byl mezi svatebními hosty mimo jiné císařský nejvyšší štolba kníže Rudolf z Lichtenštejna.Wiener Salonblatt, 15.4.1894; Vídeň, 1894; s. 4–5 dostupné online Eleonora (zvaná též Lockie) byla později čestnou dámou Řádu hvězdového kříže.Gothaischer genealogischer Hofkalender 1897; Gotha, 1897; s. 209 dostupné online Z manželství se narodily dvě, syn Jan Albert (1895-1918) a dcera Johanna Julie (1897–1981), provdaná hraběnka Ceschi e Santa Croce.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1938; Gotha, 1938; s. 256 dostupné online
Albertův nejstarší bratr Johann Maximilian (1862–1935) byl členem Panské sněmovny a dědicem rodového fideikomisu Herberstein ve Štýrsku.Johann Maximilian Herberstein na webu Rakouského parlamentudostupné online Další bratr Johann Herbert (1863–1940) byl v c. k. armádě polním podmaršálem, dlouholetým nejvyšším hofmistrem arcivévody arcivévody Bedřicha a za první světové války velitelem armádního sboru jezdectva.Generale und Obersten (k.u.k. Heer) 1917; Vídeň, 1917; s. 7 dostupné online
Díky své manželce měl příbuzenské vazby na další přední představitele moravské šlechty, jeho švagry byli kníže Hugo Leopold Salm-Reifferscheidt (1863–1903) nebo hrabě Vladimír Mitrovský z Nemyšle (1864–1930), majitel hradu Pernštejn.
Odkazy Reference
Literatura Der Landständische Adel des Herzogthums Steiermark; Landesarchiv Steiermark, Štýrský Hradec, 2020; kapitola Herberstein (s. 798–830) dostupné online Malíř Jiří a kol.: Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918; Centrum pro studium demokracie a kultury Brno, 2012; s. 349–351 Externí odkazy Albert Herberstein in: Biografický slovník českých zemí
A Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Poslanci Moravského zemského sněmu Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Narození v roce 1864 Kategorie:Narození 12. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1945 Kategorie:Úmrtí 20. března Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Muži