náhled|Křesťanská žena z Karamanského ejáletu (Christiana Caramanica), zobrazena Lambertem de Vos v roce 1574 náhled|Původní domov Karamanů náhled|Karamanský nápis na domě v İncesu (Kayseri) (MAΣAΛAΧ = maşallah) Karamanlidi (zastarale Karamani, ; ), rovněž známí jako karamanští Řekové: "Turkophone Greeks are called Karamanli Greeks or Karamanlides, and their language and literature is called Karamanli Turkish or Karamanlidika, but the scholarly literature has no equivalent terms for Turkophone Armenians." jsou tradičně turecky mluvící řeckokatoličtí/řečtí pravoslavní obyvatelé pocházející z regionu Karamanie v Anatolii. Někteří vědci považují Karamanlidy za turecky mluvící Řeky z Karamanské oblasti, i když jejich přesný etnický původ je předmětem sporů; mohou být buď potomky byzantských Řeků, kteří byli jazykově poturčeni, nebo potomky křesťanských turkických vojáků, kteří se v této oblasti usadili po turkických výbojích, případně obojí. Karamanlidi byli nuceni opustit Anatolii během výměny obyvatelstva mezi Řeckem a Tureckem v roce 1923. Dnes většina z této populace žije v Řecku a plně splynula s řeckou společností.
Dějiny Karamanlidi žili především v centrální a jižní Anatolii v kraji Kappadokie, Pisídie a Kilíkie v oblasti Karamanu. V jižní Pisídii žili Řekové již od mykénského období, konkrétně zde žil řecký kmen Achájů. V Kilíkií žili Řekové od řecké kolonizace a přibylo jejich ještě po výpravách Alexandra Velikého. Do Kappadokie přišli Řekové i během helénismu, po Alexandrových výpravách, kde se promíchali s původním obyvatelstvem a helenizovali ho. Už od 1. století se zde rozmohlo křesťanství. Od 11. století sem však začali pronikat Turci a většina Řeků ze střední Anatolie se islamizovala a tedy poturčila. Menšina křesťanských Řeků, tedy předkové Karamanlidů, začala mluvit turecky, ale uchovali si svou řeckou identitu a náboženství. Na zápis turečtiny však používali řeckou abecedu. Karamalidi, stejně tak i jiní maloasijští Řekové, tvořili především vzdělanou vrstvu obyvatelstva. Často to byli bohatí obchodníci, podnikatelé, lékaři, právníci, spisovatelé a filozofové. Ve 20. století byly jejich nejdůležitějšími městy Adana, Antalya, Alanya, Filadelfia, Isparta, Kayseri, Konya či Mersin. Sami sebe označovali jako turecky hovořící křesťany řeckého původu. V roce 1923 byli součástí řecko-turecké výměny obyvatelstva, bylo jich přibližně 100 000 a byli usazeni v Makedonii, Thrákii a v Attice.
Odkazy Reference
Ν. Παυλίδης / Ο μικασιατικός ελληνισμός
Externí odkazy
Choros Macherion
Kategorie:Řekové